Kvůli policejní akci „Vidkun“ se opět rozvířila debata o tzv. místní příslušnosti soudu. Přestože se údajná trestná činnost v tomto případu měla odehrát v Olomouckém kraji, v přípravném řízení si Vrchní státní zastupitelství pro úkony vybralo Okresní soud v Ostravě. Česká justice se proto odborníků ptala, zda je takový postup v souladu s trestním řádem.
Tomáš Sokol, advokát
To je stále živá otázka plynoucí z úpravy, která umožňuje VSZ obracet se v podstatě na jakýkoliv soud se svými návrhy. To se jeví v rozporu s právem na to, nebýt odňat svému zákonnému soudci. Opakovaně na to bylo poukazováno, zejména v kauze Dr. Ratha a spol. Tehdy Ústavní soud sice konkrétní postup „podržel“, ale vyslovil současně pochybnosti nad ústavností celé úpravy.
Jiří Jelínek, vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Věc je trochu složitější, protože trestní řád nemá speciální ustanovení na případ, kdy dozor v přípravném řízení vykonává Vrchní státní zastupitelství, jako je tomu v posuzovaném případě tzv. akce „Vidkun“. Jestliže takové zvláštní pravidlo v trestním řádu není, potom by, podle mého názoru, mělo platit obecné pravidlo pro příslušnost soudu v přípravném řízení – to jest soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, nebo soud, kde obviněný bydlí, pracuje, zdržuje se, nebo soud, kde trestný čin vyšel najevo. Přičemž tato hlediska jsou v poměru susbsidiarity, takže na prvním místě by měl být soud, kde byl trestný čin spáchán.
Neexistence výslovného ustanovení v trestním řádu vede k tomu, že státní zastupitelství (obecně, jako rezort) to vykládá tak, že když dozor vykonává Vrchní státání zastupitelství, může se obrátit na jakýkoliv soud v obvodu tohoto Vrchního státního zastupitelství. A proto dochází k tomu, že se vybírají ty okresní soudy, orgány přípravného řízení cití, že s návrhem uspějí, což obecně správné není. Jde o nedostatek v trestním řádu.
Vladimír Král, soudce Vrchního soudu v Praze
Vladimír Král nehodnotí úpravu v souvislosti s akcí Vidkun, ale odpovídá na princip místní příslušnosti obecně.
Předpokládám, že ta věc se odehrává v přípravném řízení a jedná se o to, který soud je v tomto stadiu příslušný k úkonům, jež patří do soudní pravomoci. Příslušnost v takovém případě upravuje § 26 trestního řádu a jedinou rozhodující skutečností je, v obvodu kterého okresního soudu je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh.
Jana Navrátilová, katedra trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Podle dostupných informací věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které v tomto případě využilo svého oprávnění na základě ustanovení § 26 trestního řádu. Okresní soud v Ostravě v Moravskoslezském kraji vyvodil svou příslušnost z dikce § 26 trestního řádu, který umožňuje státnímu zastupitelství vybrat si soud pro přípravné řízení z celého obvodu své místní působnosti. Přestože toto ustanovení umožňuje státnímu zastupitelství vybrat si soud z celého svého obvodu, je nutné si uvědomit, že přenesením dozoru v přípravném řízení na vrchní státní zastupitelství došlo jen k nahrazení jinak příslušného okresního či krajského státního zastupitelství a je nutné zachovávat obecná pravidla pro založení příslušnosti okresního soudu pro přípravné řízení. Místní příslušnost je stanovena podle § 18 trestního řádu a to znamená v tomto případě soud v jehož obvodě měl být trestný čin spáchán. Pokud by byl vybrán Vrchním státním zastupitelstvím jiný soud, měl by k tomu být dán zákonný důvod zejména z důvodu vyloučení svévole a manipulace s přípravným řízením.
S ohledem na skutečnost, že mi nejsou známy podstatné skutečnosti je možné v obecné rovině uvést, že ustanovení §26 trestního řádu by však nemělo býti zneužíváno a vykládáno svévolně. Při svévolném výkladu § 26 má Vrchní státní zastupitelství v Olomouci možnost vybrat si z 22 okresních soudů. Obviněný si však nemůže vybrat soud, který bude rozhodovat v přípravném řízení. V tomto směru dochází dle mého názoru k porušení principu rovnosti zbraní, neboť státní zastupitelství disponuje oprávněním, které obhajoba nemá. Zásada rovnosti zbraní by měla platit i v přípravném řízení v řízení před soudem, typicky vazební zasedání.
Jeroným Tejc (ČSSD), předseda ÚPV Poslanecké sněmovny.
Bude nutné podívat se na ty pasáže trestního řádu a zákona o státním zastupitelství, které v tuto chvíli podle mého názoru jednoznačně negarantují objektivní výběr soudce pro přípravné řízení. Zákon musí zaručit, aby tento výběr neprobíhal na přání policie či státních zástupců a byl v souladu s ústavně právními základy.
Jan Chvojka (ČSSD), poslanec ÚPV Poslanecké sněmovny
Ústavní soud se k tomu vyjadřoval v případu Davida Ratha a úplně to neshodil. Řekl, že v určitém případě takový postup možný je. Je ale pravdou, že pokud nějaký instrument vyvolává pochybnosti, tak je znakem toho, že ta právní úprava není dobrá a zaslouží si změnu.
(epa)
