Nelegální přistěhovalci, kteří se chtějí usídlit v evropských zemích stejně jako žadatelé o azyl, kterých dohromady vstoupilo letos do schengenského prostoru téměř milión, představují významné politické téma. Uvádí to čerstvá zpráva ministerstva vnitra o extremismu.
Ze zprávy vyplývá, že za extremismus jsou považovány islamofobie a nesouhlas s nelegálním přistěhovalectvím. Takřka celá zpráva o extremismu za 3. čtvrtletí se týká přistěhovalců a žadatelů o azyl ze třetích zemí a postojem domácího obyvatelstva k těmto cizincům. Aniž by zpráva definovala, zda islamofobií myslí kritiku islámu nebo strach z jeho vyznavačů, uvádí islamofoby i lidi, kteří nesouhlasí s přistěhovalectvím, v souvislost s extremisty a extremismem. Za islamofoba za jeho názory označila minulý týden Komise Rady Evropy i českého prezidenta Miloše Zemana.
Podle zprávy českou společnost aktuálně téma přistěhovalectví ovládá a je živnou půdou populistů a xenofobů: „Ve 3. čtvrtletí roku 2015 se vysoká míra společenské pozornosti věnovala tzv. migrační vlně. Téma je již od počátku letošního roku výrazným podnětem a živnou půdou různých populistických až xenofobních subjektů, které často ve veřejném prostoru vytěsňovaly subjekty z krajní pravice,“ uvádí se v zprávě.
Levice ovšem ve zprávě nezůstává pozadu. Zatímco pravice je extremistická, když se staví proti přistěhovalcům, levice je extremistická, když přistěhovalce podporuje: „Ke své mobilizaci ho částečně využívala i krajně levicová scéna, orientující se nejen na akce proti projevům islamofobie a xenofobie, ale i na různé charitativní sbírky a podpůrné projekty pro migranty. Na protimigrantskou vlnu se ve sledovaném období upnuly i tzv. alternativní informační a mediální zdroje, spojované s proruskou propagandou,“ uvádí se ve zprávě.
Téma narůstá kvůli tisku
Zpráva odhaluje, co se děje v české společnosti a konstatuje, že vlna nelegálních přistěhovalců a žadatelů o azyl se stala politickým tématem: „Vlna migrantů sice zdaleka nepostihuje ČR tak jako jiné evropské státy, přesto si toto téma získalo velkou odezvu. Představuje významné politické téma, jehož důležitost roste také díky dlouhodobému mediálnímu pokrytí. Existence reálné populistické islamofobní konkurence znovu sjednotila krajní pravici,“ uvádí zpráva. Významným politickým tématem s dlouhodobým a mimořádným pokrytím je téma přistěhovalectví a azylantství ovšem také v Německu, Rakousku a ve všech balkánských zemích, jednoduše proto, že to významné téma je.
Úředníci ministerstva vnitra rovněž popisují, že některé politické strany záměrně vytrhávají z kontextu, zobecňují a špatně interpretují informace o přistěhovalcích a žadatelích o azyl. Ministerstvo však ve zprávě jmenuje jen Islám v České republice nechceme, Blok proti islámu a Úsvit. „Od počátku roku se islamofobních a protimigrantských nálad pokoušely využít i různé populistické subjekty. Platforma Islám v České republice nechceme („IvČRN“), transformovaná od dubna do Bloku proti Islámu, navázala spolupráci s Úsvitem – Národní koalicí a do jisté míry představuje konkurenci krajně pravicovým subjektům. Rétorika i organizované akce byly podobné. Za cílem získání volební podpory byly záměrně a účelově využívány informace, které byly často vytržené z kontextu, zobecněné anebo i dezinterpretované,“ uvádí se ve zprávě.
Češi jsou málo uvědomělí
Téma bylo podle ministerstva vnitra ve sledovaném období výrazně reflektované i v rámci tzv. alternativních zpravodajských webů. Prostřednictvím těchto webů byly často šířeny různé nadnesené statistiky, zdůrazňovány problematické aspekty hledání konsenzu mezi státy Evropské unie, anebo zprávy o údajných „teroristech“ mířících do EU. Zjevným cílem, ostatně podobně jako u krajně pravicových a populistických subjektů, je především šířit a vyvolávat strach a paniku ve společnosti, je přesvědčeno ministerstvo vnitra.
Češi jsou málo uvědomělí a na levicové akce na podporu islamistů, islámu a přistěhovalectví chodí jen aktivisté, vyplývá ze zprávy: „Podobně jako krajní pravice, i krajně levicová, zejména anarchistická, scéna reagovala poměrně senzitivně na téma uprchlíků. Organizovala veřejná shromáždění, ale i různé charitativní sbírky. Snažila se informovat širší veřejnost a vyvracet zprávy šířené islamofoby. Obecně však bylo možné vysledovat, že dopad aktivit krajně levicové scény byl spíše marginální. Na veřejná shromáždění přicházely malé počty osob, krajně levicoví aktivisté získali pouze malou podporu veřejnosti. Zatímco v zahraničí je obvyklé, že se tzv. blokád nebo protestů proti nenávisti (akcí pravicových extremistů a populistů) účastní i širší veřejnost, v ČR jsou tyto akce složeny převážně z občanských aktivistů či osob působících v rámci anarchistického a obecně krajně levicového hnutí,“ uvádí se ve zprávě.
-ire-
