Jako „totální utlumení“ zhodnotil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa práce na novém trestním řádu. Nejinak o tvorbě kodexu hovoří i další osobnosti, které byly do jeho vzniku zapojeny. Ministerstvo ale tvrdí, že „rekodifikace trestního práva je jednou z priorit nejen vládního kabinetu“.

Atmosféru v justici kolem prací na novém trestním řádu rozvířila informace Ministerstva spravedlnosti, že Komisi pro nový trestní řád nově doplnil místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk. „Velmi si vážím toho, že se členem komise, která návrh nového zákona připravuje, stává jeden z největších odborníků na trestní právo vůbec. Odborné kvality profesora Fenyka právnická veřejnost dlouhodobě oceňuje stejně jako jeho aktivní přístup k profesi. Věřím, že právě tato kombinace je zárukou kvalitního zpracování nového trestního řádu,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

V listopadu 2014 ještě tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková v rozhovoru pro Českou justici odhadovala, že by nový trestní řád mohl být v paragrafovém znění hotov ke konci tohoto roku a v platnosti od ledna 2017. V lednu tohoto roku ale došlo k odchodu Pavla Šámala z čela komise pro přípravu nového trestního řádu, což vedlo podle představitelů komise k faktickému zastavení prací na této důležité normě. Šámala nahradila v čele komise profesorka Dagmar Císařová.

Šámal: Jsem prý stále členem, ale nezvou mě

Podle vyjádření ředitele kabinetu ministra Roberta Pelikána Pavla Procházky ale tvorba kodexu stále probíhá. „Práce na rekodifikaci nikdy utlumeny nebyly a od počátku jmenování R. Pelikána ministrem patří mezi jeho hlavní priority: o potřebě rychlejšího a efektivnějšího soudnictví, kam bezesporu patří i nový trestní řád, mluvil již při nástupu do své funkce – s respektem k tak rozsáhlé právní úpravě, která je svou velikostí i významem srovnatelná s Novým občanským zákoníkem. Zdá se však, že panuje lehký zmatek v tom, kdo vede kterou komisi a v tom, co tyto komise mají na starosti. Profesor Šámal vede (nikdy nepřestal) tzv. Velkou komisi pro nový trestní řád. Tzv. Malou komisi – někdy také pracovní skupinu – pro nový trestní řád nově vede profesorka Císařová a profesor Šámal je jejím členem, nebo, chcete-li, odborným oponentem stejně jako dr. Fenyk. Velká komise je odborným fórem, místem pro debatu, zdrojem podnětů atd. Malá pracovní skupina je místem, na kterém vzniká samotný návrh novely trestního řádu,“ sdělil České justici Procházka.

Mohlo by vás zajímat

Obrátili jsme se proto na předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala, který je v oblasti trestního práva nezpochybnitelnou autoritou české justice. Ten nás odkázal na své vyjádření z rozhovoru pro DVTV s tím, že nyní více informací o procesu tvorby rekodifikace nemá. „Když jsem nastoupil do funkce, tak jsem si říkal, že ta funkce mi nedává tolik příležitosti a psát to tedy nebudu a stáhl jsem se. Teď jsem se zase dozvěděl, že stále pokračuji ve funkci Velké komise pro trestní řád, ač ta komise se od nástupu pana ministra nesešla. Dokonce jsem se dozvěděl, že mám spolupracovat s Malou komisí. Tam mi nabízeli, že mě budou zvát, ale nezvali mě,“ řekl v rozhovoru Šámal.

Velká či malá komise?

Jak již v minulosti Česká justice informovala, malá komise pro rekodifikaci trestního řádu byla založena rozhodnutím velké komise pro rekodifikaci trestního řádu, protože někteří členové velké komise považovali za potřebné na základě proběhlé diskuse zabývat se detailněji zásadami rekodifikace tak, aby se sporné problémy týkající se některých zásad podrobněji probraly a připravil se materiál, který by sloužil jako východisko pro jejich zpracování.

I další členové pracovních skupin tvrdí, že v současné době se žádných pracovních skupin neúčastní. „Asi jste se bohužel neobrátila na toho pravého, protože o přípravě nového trestního řádu nejsem nijak informován. Mohu pouze opakovat, že tzv. „velká komise“ se letos ještě nesešla a „malá komise“, jejíž jsem (patrně byl) rovněž členem, se naposledy sešla za přítomnosti svého předsedy, prof.Šámala, řádově několik dnů před nebo po jeho jmenování předsedou NS. V té souvislosti prof. Šámal uvedl, že pro pracovní vytížení nebude mít možnost zastávat nadále funkci předsedy a následně doporučil do čela komise svého kolegu z fakulty, doc. Gřivnu. Netvrdím, že komise nepracuje, možná ano, ale v tom případě nejsem na její jednání zván. Pokud by se do budoucna měl na přípravě trestního řádu podílet i prof. Fenyk, považuji to za šťastné řešení, protože je nezpochybnitelný odborník s hlubokými teoretickými a praktickými znalostmi; o jeho roli v komisi ale nemám žádné informace,“ napsal České justici soudce Vrchního soudu v Praze a zkušený legislativec Vladimír Král.

Trestní nebožka?

Právník Tomáš Sokol v jednom z rozhovorů pro Českou justici vyjádřil přesvědčení, že komise je již nebožkou. S tím souhlasí i vedoucí Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Kralovy. „Na rekodifikační komisi, nevím jestli „velké“ či „malé“ jsem byl naposledy dne 4. 8. 2014 tedy zhruba před rokem a čtvrt. Tam jsem byl normálně pozván. Od té doby jsem na žádnou komisi nebyl pozván, a po pravdě ani žádné pozvání nečekám,“ reagoval na dotazy profesor Jiří Jelínek.

I předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc v nedávném rozhovoru pro Českou justici řekl, že podle něj již kabinet možnost vytvoření alespoň jednoho kodexu propásl z časového hlediska. „Obávám se, že času jsme ztratili tolik, že už teď jsme tu unikátní možnost schválit alespoň jeden procesní předpis ztratili. Pokud ale ministerstvo bude mít velký zájem na tom, aby tu věc dopracovalo a vybere kvalitní tým, tak zde určitá, byť malá, šance existuje,“ řekl Tejc.

Eva Paseková