Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.
Během víkendu a na počátku týdne médii rezonovaly informace ze sněmu Soudcovské unie. Napříč médii pak byla zmiňována nominace Josefa Fialy na ústavního soudce a dostalo se i na kontroverze kolem nového trestního řádu či stavby justičního paláce v Ústí nad Labem.
Robert Pelikán se stal terčem kritiky na sněmu Soudcovské unie ČR, který se konal minulý pátek. Jak připomněly pondělní Lidové noviny, vrcholní představitelé justice vytýkali ministru spravedlnosti především nedostatečnou komunikaci a častou neúčast na shromážděních. Podrobně celou akci sledoval server Česká justice, který kromě kritiky na ministrovu hlavu připomněl i další témata hýbající justičním prostředím jako je soudcovská samospráva či možné přenesení agendy telekomunikačních sporů na soudy.
I v tomto týdnu si ministr neodpočinul od kritiky za neúčast na jednáních Poslanecké sněmovny. Během čtvrtečních interpelací si na šéfa resortu spravedlnosti stěžoval poslanec Marek Benda /ODS/. „V současné chvíli běží zprávy o tom, že ministr je buď na dovolené v Dillí, nebo se ukrývá v České republice, aby mu nemohla být doručena obálka s pruhem. Já nevím, co je na tom pravdy,“ řekl mj. dlouholetý poslanec, jehož celou konverzaci s premiérem Bohuslavem Sobotkou zveřejnil ve čtvrtek server Česká justice.
Téměř padesátka právníků a právniček se vyjádřila k přípravám nového trestního řádu, přičemž pouze jedna pětina respondentů je přesvědčena, že Česko nový procesní předpis nepotřebuje. „Trestní řád měl být psán v tutéž dobu jako trestní zákoník, aby oba kodexy byly vzájemně sladěny,“ zazněl v pondělním výtisku Lidových novin nejčastější důvod nutnosti přijetí nového kodexu.
Mohlo by vás zajímat
Napříč médii bylo v úterý referováno o nominaci Josefa Fialy na ústavního soudce. Podle vyjádření prezidenta Miloše Zemana, které publikovala i Česká justice, patří Fiala mezi českou právní elitu a je schopen doplnit okruh specializací, jímž se sbor Ústavního soudu zabývá. V prosinci by tak Fiala, působící mimo jiné jako vedoucí katedry občanského práva Masarykovy univerzity, mohl nahradit odcházejícího Vladimíra Kůrku.
Páteční vydání MF DNES poukázalo na neutěšený stav, ve kterém pracují soudci a úředníci v Ústí nad Labem. Stavbu nového justičního paláce slibují ministři již od roku 2002. Před dvěma lety dokonce prezident Miloš Zeman poklepal na základní kámen, nicméně loni se termín dokončení posunul o další rok a v současnosti už se o datu raději vůbec nemluví. „V této chvíli je kompletně dokončeno zpracování investičního záměru výstavby justičního paláce. Investiční záměr musí být nejprve schválen a zaregistrován,“ uvedla pro list mluvčí resortu spravedlnosti Adriana Kocmanová.
Česká justice v pondělí upozornila na vítězství dozorců ve sporu s vězeňskou službou o proplacení přesčasů. Nejvyšší správní soud víceméně potvrdil rozsudek Krajského soudu v Plzni, podle něhož je nařizování přesčasů možné v důležitém zájmu, tím ovšem není nedostatečné personální obsazení věznice či jiný dlouhodobý systémový problém. MF DNES pak v úterý připomněla, že částka 3,5 milionu korun, jež dohromady požaduje více než pět desítek soudců, nemusí být zdaleka konečná.
Mj. Mladá fronta DNES a Hospodářské noviny v úterý krátce informovaly o postavení litoměřické soudkyně Ivetty Hořejší mimo funkci. Robert Pelikán se k tomuto kroku odhodlal na základě obžaloby z dlouholetého týrání dcery, jíž soudkyně čelí. V případě prokázání viny jí hrozí až osm let vězení.
Dušan Šrámek se v úterý na serveru Česká justice zevrubně zabýval vyjádřením České advokátní komory k případu Grubner. ČAK v něm kritizovala rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, kterým bylo Grubnerovi znemožněno stýkat se ve vazbě s řádně zvoleným obhájcem. „V případě advokáta – obhájce nemůže žádný orgán činný v trestním řízení, a to včetně státního zástupce, rozhodovat o tom, který advokát bude mít přístup k vazebně stíhanému klientovi,“ zaznělo v oficiálním stanovisku komory.
Víkendové vydání deníku Právo nechalo čtenáře nahlédnout pod pokličku vyšetřování podezření z korupce a ovlivňování v Olomouckém kraji. Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan odpovídal na dotazy ohledně specifik, která tato kauza přináší, zejména pak vyzdvihl práci ÚOOZ, jenž při prověřování a zajišťování důkazů odvedl špičkovou práci.
Podle názoru schváleného minulý týden Nejvyšším soudem půjde trestat strůjce šikanózních insolvencí také za vydírání a pomluvu. „V úvahu při posuzování nepoctivých návrhů připadají také další trestné činy, například podvod, poškozování věřitele, podplácení a pletichy v insolvenčním řízení,“ okomentoval předseda trestního kolegia NS František Púry pro čtvrteční vydání Hospodářských novin rozhodnutí, jež by mělo mít do budoucnosti celospolečenský význam.
Právníci z advokátních kanceláří Ambruz Dark Deloitte Legal, Giese & Partner a Randl Partners se nově připojili k projektu Pro bono aliance, jenž pomáhá obětem diskriminace. Jak uvedl server Právní rádce, do projektu je již zapojeno přes šedesát kanceláří. „Máme zkušenost, že v některých diskriminačních případech autorita ombudsmana nestačí. Jakmile ale vstoupí do hry advokát, protistrana pochopí vážnost situace a vyhoví nárokům oběti,“ sdělil serveru vedoucí oddělení rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv Petr Polák.
Server Právní rádce v úterý upozornil na personální změny na advokátním trhu. V KPMG Legal byl do pozice Counsel povýšen Martin Hrdlík (korporátní právo, transakce či pracovní právo). Jeden z vedoucích advokátů PRK Partners Štěpán Kleček přešel do kanceláře Rentsch Legal, kde se bude věnovat agendě obchodního práva a přeshraničních M&A projektů. Deník E15 se pak ve čtvrtek zmínil o kanceláři CMS, kterou posílí Petr Huk. Zabývat by se měl zejména právem nemovitostí.
|
26. 10. 2015 10:00 | Ministr spravedlnosti předkládá na schůzi vlády novelu zákona o obětech trestných činů. Návrh přináší např. změnu v otázkách vymezení zvlášť zranitelných obětí či úpravu informování obětí. |