Zatímco čeští politici se chodí na migranty v Bělé dívat jako do ZOO, veřejná ochránkyně práv uráží zaměstnance tábora a šíří lži. Tvrdý otevřený dopis zaměstnanců zařízení pro cizince v Bělé veřejné ochránkyni práv je výsledkem veřejné kritiky Šabatové, že personál Bělé je laxní a může za to Milan Chovanec. Správa uprchlických zařízení jej zveřejnila dnes.
Otevřený dopis je reakcí na výroky Anny Šabatové v článku z Aktuálně.cz „Šabatová: Personál v Bělé je laxní, za špatné podmínky může vedení i Chovanec“. „Po přečtení výše uvedeného článku si dovoluji pochybovat o objektivitě celého šetření a uvedených informací. Publikování závěrů šetření (probíhalo 1 den) v médiích a tisku by se dalo považovat za pokus o šíření nenávisti a zdiskreditování zaměstnanců v Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové,“ napsala veřejně za všechny zaměstnanců Správy uprchlických zařízení A. Černá.
„Důrazně se ohrazuji proti Vašemu výroku ,personál v Bělé je laxní – přeloženo: lhostejný, povrchní, neodpovědný, beroucí vše na lehkou váhu, domnívám se, že by se to dalo vysvětlit i jako urážka práce všech zaměstnanců, každé uklízečky, údržbářů, sociálních pracovníků, pedagogů volného času, ubytovatelů, pracovníků stálé služby a všech, kteří se podílejí na chodu tábora,“ píše se v dopisu.
Autorka uvádí, že v zařízení pracuje deset let a za tu dobu nikdy nebyl problém postarat se o lidi z bývalé Jugoslávie, Kosova, Albánie, Afriky nebo států bývalého Sovětského svazu. Až nyní v posledních měsících dochází k velmi vyhrocené situaci. „Proč nejsou terčem Vaší kritiky nedůstojné a mnohočetné návštěvy ze strany některých politiků v našem zařízení, které naprosto nedůstojným způsobem chodí sledovat zadržené migraty za plotem… omlouvám se za ten výraz, ale s nadsázkou se dá říci, že k nám chodí jako do ZOO… toto je pro migranty nedůstojné a ponižující jednání!,“ popisuje chování některých politiků Černá.
Proč? Proč? Proč?
Autorka poté klade otázky: Proč není v článku informace o tom, že všechny děti jsou po příchodu očkované (např. proti dětské obrně, která je zvláště v Sýrii, rozšířenou nemocí), proč není uvedeno kolik je mezi migranty kardiaků, diabetiků apod., kteří u nás dostávají nutné léky, inzulin a dietní stravu? Proč se nehovoří o tom, že děti tu mají školu, školku, výtvarnou dílnu, dětské centrum a péči odborně vzdělaných pedagogů volného času? Proč přichází kritika ohledně využívání tlumočníků, když jistě víte, že sehnat tlumočníky se znalostí darí, farsí, hindu, urdu, paštu apod. je velmi obtížné? „Pro Vaši informaci uvádím, že např. většina Syřanů hovoří anglicky, takže nemáme problém se s nimi domluvit. Ostatně, kdyby Vaše šetření v našem zařízení probíhalo profesionálně, tak by Vám tyto skutečnosti byly známy. Mimo jiné, by Vám bylo známo, že informace o možnosti právního poradenství, je jednou z mnoha, kterou klienti dostávají bezprostředně po přijetí,“ ohrazují se zaměstnanci prostřednictvím paní Černé.
Autorka dále kritizuje Annu Šabatovou za veřejné označení pracovníka tábora za neprofesionála, když při šetření neveřejně připustil, že někteří cizinci se chovají nevhodně a vulgárně. On to řekl „svému ochránci práv“, nikoli veřejně, zastává se kolegů. Zaměstnanci jsou podle autorky dopisu po útocích v médiích, výrocích o tom jak jsou negramotní, urážejících nepravdách o tom, jak nechávají běhat bosé, hladové děti po táboře apod. vystaveni velkému psychickému tlaku, a přesto dělají svojí práci tak, jak nejlépe to jde. „Většina z nás je z malých vesnic nebo městeček a čelíme pak dotazům, co s těma lidma v Bělé děláte,“ popisuje následky autorka dopisu.
Nemohou za to zaměstnanci, Chovanec je pan ministr
Rozumím některým Vašim výhradám k chodu tábora, ale domnívám se, že směřovat svoji nelibost nad tímto stavem proti zaměstnancům tábora a jejich vedení není spravedlivé. Spravedlivé jednání od ombudsmana ovšem opravdu očekávám. Nebylo lépe směřovat síly a iniciativu na zjednání nápravy směrem k zákonodárcům?, táže se za zaměstnance autorka dopisu.
Závěr dopisu patří ovšem ministru vnitra Milanu Chovancovi: „Vážím si každé lidské bytosti, každého člověka, nedělám rozdíl v tom, odkud pochází a čím v životě prošel. V tomto kontextu považuji za svoji morální povinnost vyjádřit názor, že já a celý náš kolektiv, stojíme za vedoucím tábora a náš názor je zcela odlišný od Vašeho. Vážíme si ho, neboť my známe jeho práci a my jsme v táboře při vyhrocených situacích. Vždy hledáme řešení a návrhy na zlepšení společně s celým vedením. My máme každodenní možnost nedívat se na jeho práci z venku a z pohledu laika, ale z pohledu blízkých spolupracovníků. Stejně tak si vážíme a ceníme neměnného, jasného a jednoznačného postoje pana ministra Chovance… takže pro nás to není „Chovanec“… jak je uvedeno v nadpisu článku, pro nás je to PAN ministr Chovanec,“ končí otevřený dopis, který je zveřejněn za kolektiv zaměstnanců Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.
-ire-
