Hned druhý bod středečního jednání slovenské vlády se týkal nesouhlasu Slovenska s odhlasovanými kvótami na přidělování přistěhovalců a žadatelů o azyl ze třetích zemí na Slovensko proti vůli Slovenska a podání žaloby na EU. Podle programu jednání slovenské vlády šlo o neveřejný materiál, který nebude zpřístupněn. Co se týče žaloby, vypracují ji spolu se spravedlností ministerstvo vnitra a ministerstvo financí.
Bod jednání nesl název „Podání žaloby jménem Slovenské republiky podle článku 263 Smlouvy o fungování EU“ a jeho předkladatelem byl slovenský ministr spravedlnosti Tomáš Borec. Podle prohlášení slovenského předsedy vlády Roberta Fica po jednání vlády se na podání žaloby vláda shodla. Jak bude žaloba přesně znít a jaké důvody v ní budou uvedeny však není známé. Slovenská vláda na svém jednání pouze zaúkolovala své členy takovou žalobu připravit. Podle Smlouvy o fungování EU musí Slovensko podat žalobu do dvou měsíců.
Už po hlasování ministrů vnitra členských zemí EU, kteří přehlasovali Slovensko ve věci přidělování žadatelů o azyl, namítal slovenský premiér Robert Fico, že návrh na kvóty měl být projednán a přijímán na úrovni předsedů vlád a prezidentů na sumitu Evropské unie, neboť nejde o pouhou technickou věc, nýbrž o politický problém, který hýbe celou Evropou.
Podle vystoupení Roberta Fica po jednání vlády nepředloží vláda své rozhodnutí podat žalobu na EU slovenské Národní radě. „Z právního hlediska není třeba, aby vláda nechala svůj postup odsouhlasit, co se týče postoje k žalobě. Není to nikde v Ústavě SR ani jiným způsobem upravené. Jsme přesvědčeni, že postupujeme v souladu s vnitrostátním pořádkem SROV. Pokud jsem proti něčemu, tak musím věci dotáhnout do konce,“ uvedl Fico na otázku TASR, zda si nechá postup odsouhlasit tak jako v případě kvót parlamentem.
V případě úspěchu žaloby u Evropského soudního dvora prohlásí ESD napadené rozhodnutí za od počátku neplatné, a to podle článku 264 Smlouvy o fungování EU.
Podle slovenského deníku SME nesouhlasí se žalobou opoziční strany KDH a Most-Híd. Fico v tom vidí farizejství: „Nemohou na jedné straně říkat, že jsou proti kvótám, a potom, když mají učinit konkrétní kroky, už je nechtějí učinit. Z jejich postojů vyplývá, že kdyby byli u moci, tak povinné kvóty zrealizují a navozí sem lidi bez ohledu na to, zda zde chtějí zůstat nebo ne,“ řekl podle deníku Fico, který zdůraznil, že opozice mění kabát každou hodinu. Robert Fico nadále trvá na tom, že kvóty jsou technicky neuskutečnitelné a že jde o čistý politický symbol.
Co říká Smlouva o fungování EU
Článek 263, podle kterého hodlá Slovenská republika žalovat EU říká, že Soudní dvůr Evropské unie přezkoumává legalitu legislativních aktů, aktů Rady, Komise a Evropské centrální banky, s výjimkou doporučení a stanovisek, a rovněž aktů Evropského parlamentu a Evropské rady, které mají právní účinky vůči třetím osobám.
Rovněž přezkoumává legalitu aktů institucí a jiných subjektů Unie, které mají právní účinky vůči třetím osobám. Za tím účelem má Soudní dvůr pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení Smluv nebo jakéhokoli právního předpisu týkajícího se jejich provádění anebo pro zneužití pravomoci.
Soudní dvůr Evropské unie má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Účetním dvorem, Evropskou centrální bankou a Výborem regionů k ochraně jejich práv.
Podle článku 263 Smlouvy o fungování EU může „každá fyzická nebo právnická osoba za podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci podat žalobu proti aktům, které jsou jí určeny nebo které se jí bezprostředně a osobně dotýkají, jakož i proti právním aktům s obecnou působností, které se jí bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření.
Akty zřizující instituce a jiné subjekty Unie mohou stanovit zvláštní podmínky a úpravy týkající se žalob podávaných fyzickými nebo právnickými osobami proti aktům těchto institucí a jiných subjektů, které vůči nim mají právní účinky
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl, uvádí se v Smlouvě o fungování EU.
Následující článek 264 pak upravuje situaci, kdy je žalobce úspěšný: Je-li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr Evropské unie prohlásí napadený akt za neplatný od počátku. Soudní dvůr Evropské unie však uvede, považuje-li to za nezbytné, ty účinky aktu prohlášeného za neplatný, které jsou nadále považovány za zachované.
-ire-
