Ve všech typech zákonem definovaných diskriminací ze všech zákonem jmenovaných důvodů zavádí novela antidiskriminačního zákona plně přenesení důkazního břemena na žalované. Nebude stačit, že k diskriminaci nedošlo slovně ani písemně. Lidé zažalovaní z nerovného zacházení s jinými budou před soudy vždy přiznávat vnitřní pohnutky svého chování. Vyplývá to z důvodové zprávy k novele.
Jako nový důvod diskriminace přidává novela k množství již existujících důvodů „státní příslušnost“. Podle důvodové zprávy míří státní příslušnost především na diskriminaci na pracovním trhu ve vztahu ke státním příslušníkům zemí EU.
Ze samotné diskriminace, z jejího tvrzení i z vyvrácení tohoto tvrzení se ovšem stává samostatná vědecká disciplína, vyplývá z dvaceti stran důvodové zprávy. Jedinec totiž nemusí být za zakázané jednání diskriminace odsouzen, pokud prokáže, že toto jednání nebylo provázeno nesprávným myšlením. Důkazní břemeno je na žalovaném: „Důvod pro přesun důkazního břemene je hlavně praktický – prokázat motivaci svého vlastního jednání bude z povahy věci jednodušší pro žalovaného, než pro žalobce, neboť každý člověk z povahy věci prokáže lépe vlastní motivaci, kterou zná, než motivaci někoho jiného,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Podle textu důvodové zprávy bude „prokázat diskriminační povahu jednání obzvláště těžké v případě diskriminace, ke které skutečně došlo, ale samotná motivace není zjevně projevena“. „Například osoba není z poskytnutí statku – zaměstnání, zboží, služba – vyloučena výslovně formálně písemným či ústním projevem, ale faktickým jednáním – není přijata do práce, obsloužena v restauraci, vpuštěna do podniku apod., ale není řečeno, že se tak stalo z diskriminačního důvodu,“ popisuje zpráva obtížnost zjišťování motivaci lidí.
Žalovaní budou prokazovat vnitřní pohnutky
I taková situace však má podle důvodové zprávy řešení: jaký byl skutečný důvod a jaké myšlenky údajně diskriminující osobu vedly k jejímu zakázanému jednání je dobré nechat dotyčnou osobu prokázat před soudem. „Pak je pro dostatečné zjištění skutečnosti, zda k diskriminaci došlo nebo nikoli vhodnější nechat jednající osobu prokázat jiný, než diskriminační motiv jejího jednání, než nechávat oběť diskriminace prokazovat, že jednání jiné osoby bylo motivováno cílem diskriminovat, čehož ani nemusí být schopna,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.
Podle zprávy přesun důkazního břemene tak „do určité míry narovnává nerovnováhu mezi stranami procesu v tom, že žalobce zprošťuje povinnosti prokazovat interní pohnutky jednání protistrany, což jí prakticky znevýhodňuje, a naopak klade tuto povinnost na ni samotnou,“ stojí doslova v důvodové zprávě.
Oč více vnitřních pohnutek, myšlenek a motivů bude muset prokazovat žalovaný z diskriminace, o to méně bude stačit k žalobě z diskriminace. Podle důvodové zprávy to bude pouhý pocit, že došlo k diskriminaci: „Žaloba při tom bude muset podle zprávy prokázat samotný fakt, že došlo k jednání, které by mohlo být vnímáno jako diskriminační, jinak v řízení nemůže uspět,“ uvádí důvodová zpráva.
Ve kterých situacích a z jakých důvodů toto bude platit? Zde je návrh novelizovaného § 133 antidiskriminačního zákona:
- Pokud žaloba uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k diskriminaci
- na základě rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru v oblasti práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách,
- na základě rasového nebo etnického původu při přiznání a poskytování sociálního zabezpečení a sociálních výhod, přístupu k a poskytování zdravotní péče, přístupu k a poskytování vzdělávání a odborné přípravy, přístupu k veřejným zakázkám, členství ve spolcích a jiných zájmových sdruženích a přístupu k a poskytování zboží, služeb včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti
- na základě pohlaví při přístupu k a poskytování zboží a služeb včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo
- na základě národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru při přiznávání sociálního zabezpečení a sociálních výhod, přístupu k a poskytování vzdělání a odborné přípravy a přístupu k a poskytování zboží a služeb včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.
(ire)
