Přestože počet trestných činů za loňský rok klesl, počet odposlechů se naopak zvýšil. Vyplývá to z Analýzy odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR za rok 2014, kterou má Česká justice k dispozici.
Důvodem nárůstu je podle Analýzy nárůst kvalifikované trestné činnosti, která použití odposlechů umožňuje. V roce 2014 bylo v České republice Policií ČR evidováno celkem 288 660 trestných činů, což ve srovnání s rokem 2013 představuje pokles o 36 706 (tj. o 11,3 %) trestných činů. Trestně stíháno bylo 114 611 osob, což je o 3 071 osob méně (tj. 2,6 %), než v předešlém roce.
Z celkového počtu 132 104 „živých“ trestních spisů byly odposlechy či sledování předmětné úkony nasazeny v 1 861 (tj. 1,4 %) spisech. V porovnání s rokem 2013 došlo k poklesu počtu tzv. „živých“ spisů (v roce 2013 bylo celkem 135 731 „živých“ spisů), ale k mírnému nárůstu počtu spisů, v rámci nichž byly odposlechy a sledování osob a věcí použity (v roce 2013 byly úkony použity v 1 837 spisech). Útvary krajských správ vykázaly 131 282 „živých“ trestních spisů, přičemž zmiňované úkony byly použity v 1 598 (tj. 1,2 %) spisech.
Nejvíce trestních spisů s těmito úkony vykázala Praha (370 spisů), následoval Jihomoravský kraj (202 spisů). Útvary s celostátní působností z celkového počtu 822 „živých“ trestních spisů, nasadily tyto prostředky ve 263 (tj. 32,0 %) spisech. „Frekventovanější využívání těchto úkonů útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností oproti útvarům SKPV KŘP vyplývá obecně z vyšší závažnosti a složitosti řešených případů útvary ÚOOZ, NPC a ÚOKFK,“ konstatuje analýza. „To je sice možné, nicméně není jasné, zda by kýženého cíle nebylo dosaženo i za pomoci jiných metod, méně zasahujících do práv a svobod občanů,“ komentuje argument o spojení výše odposlechů s případy organizovaného zločinu předseda poslanecké Komise pro kontrolu zpravodajské techniky Daniel Korte (TOP 09).
Analýzu odposlechů za rok 2014 si můžete přečíst zde
Počet odposlechů stoupá
V porovnání s rokem 2013 došlo k nárůstu trestních spisů, v rámci nichž byly nasazeny úkony na odposlechy a sledování telekomunikačního provozu o dvacet čtyři spisů. U policejních speciálů působností byl v roce 2014 registrován pokles spisů s předmětnými úkony o čtyřicet šest spisů, naopak regionální útvary vykázaly zvýšení trestních spisů s použitím těchto úkonů o sedmdesát spisů. Pokud se týká samotných telefonních odposlechů, v rámci Policie ČR byly nasazeny u 1,0 % spisů z celkového počtu „živých“ spisů a u 2,2 % spisů z těch, které splňovaly právní podmínky pro využití těchto úkonů.
„Rostoucí počet odposlechů mne znepokojuje, zvláště s ohledem na to, že má setrvalou tendenci, a že každým rokem procentuálně stoupá.“ – poslanec Daniel Korte, předseda komise pro kontrolu odposlechů
Nejvyšší procento v používání těchto prostředků pro odhalování trestné činnosti vykazují útvary Policie ČR s celostátní působností, zejména ÚOOZ a NPC. Nejvyšší počet odposlouchávaných osob byl zaznamenán u Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy – 686 osob, NPC – 609 a ÚOOZ 578.
Znepokojivé je, že pomalu, ale jistě počet odposlechů opět v posledních letech stoupá. Do roku 2009 křivka počtu odposlechů vyobrazuje výrazně sestupnou tendenci, od roku 2010 se směr vývoje mění a kvantum odposlechů stoupá. V roce 2014 činil nárůst 839 úkonů (tj. 12,5 %).
Přesto ale nedosáhl jejich počet předchozího období, než jejich nadužívání politici přistřihli tipec. Při porovnání počtu odposlechů realizovaných v roce 2014 oproti roku 2004 je evidentní značný pokles v nasazování těchto úkonů (-2 082, tj. -21,7 %).
Do navýšení počtu ukončených odposlechů se v roce 2014 promítl nárůst odposlechů evidovaný u regionálních útvarů, speciály vykázaly naopak pokles. Za útvary s územně vymezenou působností vykazují dlouhodobě vyšší počty odposlechů KŘP hl. m. Prahy, Jihomoravského, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Mezi útvary Policie ČR SKPV s celostátní působnostní dosahují v průběhu celého sledovaného období nejvyšších počtů nasazených odposlechů ÚOOZ a NPC. V roce 2014 je zřejmý výraznější úbytek odposlechů u ÚOOZ i ÚOKFK, naopak ke zřetelnějšímu nárůstu došlo u NPC.
Vede toxikomanie
Za celé vyhodnocované období od roku 2007 jsou odposlechy zcela jednoznačně nejčastěji používány na toxikomanii, s velkým odstupem následují odposlechy využívané na šetření násilné trestné činnosti. Počty odposlechů na toxikomanii setrvale rostou od roku 2010, přičemž v roce 2014 byl zaznamenán jejich enormní nárůst, kdy na tento druh trestné činnosti bylo, s výrazným přesahem, nasazeno nejvíce odposlechů od roku 2007.
Při podstatně nižších hodnotách byl vyšší nárůst počtu odposlechů v roce 2014 zaregistrován i na trestnou činnost proti měně, podvody a mravnostní trestnou činnost, přičemž u těchto druhů kriminality byly zaznamenány nejvyšší hodnoty od roku 2007, píše se dále v analýze.
„Úkony na organizovanou trestnou činnost vykazují především útvary s celorepublikovou působností, v průměru za období od roku 2007 do 2013 odposlechy celkově za tyto útvary představovaly téměř 70% zastoupení z celkového počtu úkonů použitých na organizovanou trestnou činnost. Vývojové křivky za celou Policii ČR do roku 2013 ovlivňovaly tudíž zejména tyto útvary.“
Průměrné délky odposlechů rostou také
Jak dále z analýzy vyplývá, průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu (bez prodloužení) i skutečná průměrná délka odposlechů měly v období let 2005 – 2007 vzestupnou tendenci. „Od roku 2010 zůstává průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu téměř konstantní, pohybuje se v rozmezí od 102 do 104,8 dne. Skutečná průměrná délka odposlechu při nižších hodnotách imituje směr vývojové křivky průměrné délky prvního soudního příkazu, s tím rozdílem, že se rozdíl těchto hodnot dlouhodobě zmenšuje. Zatímco průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu se po uvedené novele trestního řádu zkrátila v průměru zhruba o dvacet pět dní, skutečná průměrná délka odposlechu dosáhla srovnatelné úrovně před účinností zmiňované novely,“ uvádí analýza.
Od počátku sledovaného období dochází rovněž k poklesu procenta zkrácených odposlechů, do výraznějšího úbytku předčasně ukončených úkonů od roku 2009 se promítlo zejména výrazné zkrácení lhůty, na kterou jsou od druhé poloviny roku 2008 odposlechy povolovány. Zatímco do roku 2008 se zkrácení týkalo přibližně 59 % odposlechů, po roce 2008 se jednalo v průměru o 43 % předčasně ukončených odposlechů. V roce 2014 bylo zkráceno 3 296 odposlechů, přičemž 99 % z nich bylo ukončeno na základě požadavku útvaru, který odposlech vyžadoval.
Kamenem úrazu je informační povinnost
Novelou trestního řádu, která nabyla účinnosti 1. ledna 2012, byla policejnímu orgánu podle § 88 odst. 8, uložena informační povinnost vyrozumět osobu, vůči níž byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu, v případě, že trestní věc byla skončena pravomocným rozhodnutím policejního orgánu. Do této doby se povinnost vztahovala pouze na státního zástupce a předsedu senátu
V roce 2014 vznikla policejnímu orgánu povinnost informovat osobu u věcí pravomocně (meritorně) skončených policejním orgánem celkem u 361 osob, z toho počet informovaných osob v roce 2014 představoval 153 osob. Celkem 208 osob nebylo informováno o nařízeném odposlechu, z důvodů uvedených v § 88 odst. 9 tr. ř., kdy se jednalo o zločin s horní hranicí trestní sazby nejméně osmi let spáchaný organizovanou skupinou – 28 osob, trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny – 28 osob, na spáchání trestné činnosti se podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno – 21 osob, proti osobě, jíž má být informace sdělena, je vedeno trestní řízení – 47 osob, poskytnutím informace by mohl být zmařen účel trestního řízení – 75 osob a informováním by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob – 9 osob.
„Právě informovanost, či spíše neinformovanost odposlouchávaných osob vidím jako největší kámen úrazu, co se odposlechů týká, a budeme se touto problematikou dále zabývat jak v komisi, tak z hlediska možných legislativních úprav, které by do celého procesu vnesly řád. Dnes tam vládne bohužel spíše chaos,“ říká Korte, který k této problematice uspořádal tento týden na půdě Poslanecké sněmovny seminář.
Dušan Šrámek
