Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost předsedy Okresního soudu v Teplicích Romana Dobeše proti výsledku kárného řízení. Podle verdiktu kárného senátu Dobeš chyboval, když neoprávněně zasáhl do kauzy řešené jiným soudcem. Postupoval v rozporu s rozvrhem práce.
Kárný senát ale upustil do potrestání. Zohlednil mimořádné okolnosti, osobní profil a pracovní výsledky Dobeše. Následnou stížnost označili ústavní soudci za zjevně neopodstatněnou.
Dobeš ve stížnosti tvrdil, že kárný senát Nejvyššího správního soudu porušil jeho právo na spravedlivý proces a dopustil se přepjatého formalismu. Dobeš podle stížnosti postupoval v takzvaném omluvitelném právním omylu, a proto měl být kárné žaloby zproštěn. Podle ústavních soudců ale Nejvyšší správní soud rozhodl logickým a srozumitelným způsobem. „V závěrech učiněných tímto soudem neshledal Ústavní soud žádný náznak svévole ani přepjatého formalismu,“ stojí v usnesení.
Kárná žaloba vyčítala Dobešovi podíl na specifickém souběhu okolností, který vedl k tomu, že muž obviněný z přečinu nakonec zůstal ve vazbě 20 dní přes zákonnou lhůtu. Soudce, který měl spis na starost, byl na neschopence. Dobeš s ním telefonicky konzultoval neurčitý pokyn, který před tím dal soudní kanceláři. Po telefonickém ověření sám dal podnět k odeslání spisu konkrétnímu znalci.
Dobeš ale nebyl zákonným ani zastupujícím soudcem. Podle kárného senátu proto skutečně neměl oprávnění podobný úkon udělat. Nelze mu však klást za vinu to, že obviněný muž takzvaně „přeseděl“ vazbu – a to právě proto, že Dobeš vůbec neměl pravomoc konkrétní kauzu řešit, byť se do ní částečně vložil a hraniční stav vazby při tom patrně přehlédl.
Dobeš je soudcem od roku 1999. Kárnou žalobu na něj podal ještě bývalý předseda ústeckého krajského soudu Milan Kohoutek v době, kdy se Dobeš ucházel o předsednictví na kraji. Ve sledovaném výběrovém řízení nakonec uspěl Luboš Dörfl.
(čtk)
