Úřady a další organizace zřejměbudou muset zveřejňovat smlouvy v centrálním registru, který povede ministerstvo vnitra. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, když schválila návrh příslušného zákona. Možnost veřejné kontroly smluv má zejména bránit korupci.
Pro předlohu hlasovalo 116 ze 157 přítomných poslanců ze všech stran kromě KSČM. Proti bylo šest komunistických poslanců a občanský demokrat Jan Zahradník. Předloha předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého nebude nezveřejněná smlouva účinná. Pod normu, jež míří k posouzení do Senátu, budou spadat smlouvy s plněním nad 50.000 korun bez daně z přidané hodnoty.
Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Prosadil to předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura, když koalice navrhovala dvouletý odklad. Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ. Hlavní předkladatel normy Jan Farský z klubu TOP 09 a Starostové neprosadil návrh, aby ČEZ výjimku neměl.
Povinnost zveřejňování podle tohoto zákona nebudou mít na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) zdravotní pojišťovny v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těchto dohod už upravila takzvaná transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění. Ve Sněmovně uspěl taky místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s požadavkem vyjmout z působnosti zákona šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor.
Většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů Sněmovna neschválila. Farský neprosadil, aby se zákon vztahoval i na politické strany a hnutí a aby se musely zveřejňovat i objednávky a faktury. Předloha neuloží úřadům vložit do registru pod hrozbou finanční sankce starší, ale dosud platné smlouvy, což prosazoval Radek Vondráček z hnutí ANO. Novinářům řekl, že ANO nehodlá požadavek opustit. „Chceme to znovu otevřít v Poslanecké sněmovně a popřípadě formou exekutivního opatření zavázat ministerstva, aby zveřejnila i své starší smlouvy, na základě kterých jsou stále hrazeny služby,“ uvedl.
Povinnost zveřejňování smluv nedopadne na korporace, které čerpají dotace z veřejných peněz nad 20 milionů korun za rok, což by se vztahovalo i na skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO), ani na nestátní neziskové organizace s dotacemi nad dva miliony korun ročně. Sociální demokraté Jiří Zemánek a Jaroslav Foldyna to neprosadili. Neschválení ustanovení mířícího na Agrofert vyvolalo před závěrečným hlasováním asi hodinovou slovní přestřelku mezi poslanci pravicové opozice v čele s Kalouskem a poslanci hnutí ANO.
Komunisté zdůvodnili záporný postoj k novele hlavně možným ohrožením státních podniků. „Mlsná konkurence chodí okolo a jenom čeká, až to bude zveřejněno,“ uvedl poslanec KSČM Jan Klán. Politici byli podle něho tlačeni iniciativou Rekonstrukce státu, jež za zákon silně lobbovala, někam, kam vůbec nechtěli. „Asi jde o to zlikvidovat náš stát,“ dodal Klán. Výhrady vyjádřili v debatě občanští demokraté, ač nakonec normu většinově podpořili. Ivan Adamec se obává například obchodování s informacemi a Vladislav Vilímec byrokratické zátěže.
Vilímec neuspěl s návrhem vyřadit z povinnosti dobrovolné svazky obcí a Stanjura s požadavkem, aby povinnost vkládat smlouvy do registru měly jen firmy v plném vlastnictví státu, krajů nebo obcí, nikoli jen ve většinovém. Poslanci nebudou každoročně dostávat zprávu o fungování registru, jak chtěl Adamec, aby se podle něho ukázalo, zda přináší nějaký efekt.
Původní předloha o zavedení centrálního registru smluv byla ve Sněmovně už v minulém volebním období. V současném ji podala skupina sedmi desítek poslanců v čele s Farským jako jednu z prvních předloni v prosinci. Výbory se k ní postavily rozdílně, některé chtěly vládní návrh nebo zamítnutí. Koalice nakonec vypracovala celkový pozměňovací návrh. Projednávání normy tak trvalo zhruba rok a tři čtvrtě.
(čtk)
