Novela zákona o elektronických komunikacích míří do připomínkového řízení. Návrh počítá s přechodem agendy související se stížnostmi na vyúčtování telekomunikačních služeb z Českého telekomunikačního úřadu na soudy. Podle informací České justice ale byli soudci na červnové poradě s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem ostře proti takovému postupu.
Spory o nezaplacené faktury za služby elektronických komunikací, tedy za telefonování, internet nebo kabelovou televizi by měly podle návrhu novely přejít z Českého telekomunikačního úřadu na soudy. Aby mobilní operátor mohl dluh zákazníka vymáhat přes exekutora, potřebuje k tomu totiž v současnosti rozhodnutí telekomunikačního úřadu. Počet stížností na vyúčtování telekomunikačních služeb u operátorů podaných k Českému telekomunikačnímu úřaduloni činil 176 300 nevyřešených návrhů.
S vynětím řešení sporů o nezaplacené faktury z působnosti ČTÚ počítala novela telekomunikačního zákona už dávno. Vláda však již v roce 2013 rozhodla, že se agenda převádět nebude, protože by to podle tehdejších námitek ministerstva spravedlnosti vedlo k zahlcení soudů.
Nyní se návrh vrací jako bumerang a ministr Robert Pelikán ho podle informací České justice poslal do připomínkového řízení. „Návrh zákona realizuje úkol z výše uvedeného usnesení, a to převedení kompetence řešení účastnických sporů o peněžitá plnění v oblasti elektronických komunikací na soudy. S ohledem na nezbytnost získat dostatečný časový prostor pro přípravu materiálních, technických a personálních předpokladů pro výkon předmětné agendy soudní soustavou se navrhuje stanovit účinnost na 1. ledna 2018,“ píše se v návrhu novely.
Je to opak toho, o co se snaží západní demokracie
Většina soudců se ale proti převedení agendy staví dlouhodobě. „Já myslím že tam je dvojí problém. Především jde o to, že je to geometrickou řadou narůstající agenda, takže každý rok je o tisíce kauz více, dnes už je to v řádu statisíců kauz. To znamená pro reálný chod justice velkou zátěž. Na to někteří říkají, že to nenÍ zas takový problém, že se to stejně řeší elektronickým platebním rozkazem. Ale to je trošku krátkozraké vyjádření. Víme, že většina a platebních rozkazů je napadena odporem a převede se do běžné sporné agendy. Takže pokud někdo řekně, že se bez dalších náhrad tato agenda přesune na soudy, tak soudy budou o několik řádů déle vyřizovat rozvody, vyrovnání majetku, pracovní spory a tak dále. Dost dobře nerozumím tomu, proč se má měnit systém, kdy telekomunikační orgán dělá dobře řešení těchto kauz.“ hodnotí záměr ministerstva místpředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Podle něj jde o typický případ, kdy by podobná agenda neměla padat na soudy.
Podobně reagoval i předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. „Co jiného mám na to říci, než že nám přibude práce?“ odpověděl na dotaz České justice s tím, že zatím nemá k dispozici žádná čísla, aby mohl být v odpovědi konkrétní. Ústecký soud se už nyní potýká s nedostatkem soudců a množstvím nedodělků, které prodlužují soudní řízení. Stejné obavy má Krajský soud v Brně. „Tato změna by náš již tak přetížený soud zahltila a způsobila by prodloužení řízení v občanskoprávních agendách, v nichž je délka řízení již dnes neřiměřená a proto ministerstvo musí účastníkům vyplácet nemalé peněžní částky na odškodnění,“ reagoval předseda soudu Milan Bořek.
„Považuji to za nesprávné řešení. Jedná se o spory, u kterých se osvědčilo mimosoudní rozhodování. Je to naprostý opak toho, o co se snaží západní demokracie – odvést od soudu skupiny sporu, u kterých se neřeší složité právní otázky. Svěření těchto sporů soudům nezlepší postavení účastníků, bude to jen dražší pro stát. Není pochyb o tom, že to jsou spory o plnění, pokud ale budeme chtít jít cestou, že soudy budou rozhodovat o veškerých sporných záležitostech, které v zahraničí řeší jiné orgány, musí být stát připraven takto náročnou justici financovat,“ myslí si předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Důvody, proč je podle předložené novely přesun kompetencí z ČTÚ na soudy nutný:
-
Přetížení ČTÚ a s tím související nedodržování zákonem stanovených lhůt.
-
Svým charakterem se jedná o agendu náležející mnohem spíše do věcné působnosti soudů podle § 7 odst. 1 občanského soudního řádu a nikoliv jediného specializovaného ústředního správního úřadu s celostátní působností v podobě ČTÚ.
-
Nejedná se o odborně složité případy, které by vyžadovaly, resp. u kterých by bylo vhodnější, aby o nich místo obecných soudů rozhodoval specializovaný správní orgán, který je k tomu lépe odborně vybaven, jak je tomu např. u některých sporných řízení spadajících do působnosti Energetického regulačního úřadu.
-
Český telekomunikační úřad je jediný národní regulační orgán, který se rozhodováním sporů o neuhrazená vyúčtování zabývá. Regulační orgány ostatních členských států EU se v tomto omezují pouze na rozhodování sporů v otázkách ochrany spotřebitele, jak předpokládá čl. 34 směrnice o univerzální službě (tj. spotřebitel je iniciátorem sporu zejména o kvalitu služby a plnění podmínek jejího poskytování), které ale nejsou součástí výše vymezeného okruhu sporů, a na specifické spory (§ 127 ZEK) mezi podnikateli, jak předpokládá čl. 20 rámcové směrnice.
Na červnovém jednání s ministrem Pelikánem s předsedy soudů se soudci proti předložení takovéto novely postavili. Jejich argumenty spočívají zejména v podle nich zbytečném zahlcování správních úseků jednotlivých soudů agendou, kterou mohou řešit úředníci. Pelikán měl soudcům slíbit, že novelu vládě předloží pouze v případě, pokud sežene dostatek prostředků na finanční kompezace nákladů, které by převod agendy způsobil.
Materiál, který teď míří do připomínkového řízení návrh na navýšení prostředků pro soudy obsahuje. „Požadavek na navýšení počtu zaměstnanců na soudech v důsledku převodu kompetence k řešení účastnických sporů o povinnost k peněžitému plnění v oblasti elektronických komunikací z Českého telekomunikačního úřadu na obecné soudy,“ uvádí předkládací zpráva.
Stovky milionů korun pro soudy
Konkrétně má jít o vznik 252 nových pracovních míst. Vzhledem k vývoji počtu sporů u ČTÚ za posledních deset let lze podle předkládaného návrhu očekávat nápad více než 100 tisíc věcí ročně, přičemž většina těchto věcí by se měla týkat prvostupňových soudů. Co se týče financí za personální posily, předpokládá ministerstvo požadavek na státní rozpočet v řádech stovek milionů korun. „Náklady, které souvisejí s převodem agendy z Českého telekomunikačního úřadu, jsou nezbytným výdajem, bez kterého nelze navrhovanou změnu realizovat. Současná situace v soudnictví ve spojení s přírůstkem nové agendy by mohla ve svém důsledku ohrožovat právo na spravedlivý proces,“ upozorňuje návrh.
Další mantinel, na který předkládaný návrh naráží, je potenciální prodloužení řízení. „Rozhodování v režimu správního řízení je ohraničeno lhůtou pro rozhodnutí, která činí 4 měsíce, ve složitějších případech 6 měsíců. V soudním řízení obecná lhůta pro vydání rozhodnutí stanovena není,“ píše se v návrhu. Pokud však podle Ministerstva spravedlnosti dojde k přijetí dalších navrhovaných změn v návrhu, nemělo by docházet významným rozdílům v délce. „Správní řízení je vedeno písemně, bez jednání, oproti tomu standardní soudní řízení je ovládáno zásadou ústnosti. V případě, kdy bude nařízeno jednání, na kterém je nutná přítomnost stran, bude pro podnikatele náročnější zajištění účasti na jednání. Spolu s tím může docházet i k nárůstu nákladů řízení (cestovné, náhrada za promeškaný čas atp.). Právě s ohledem na tato rizika se jeví jako vhodné rozhodování těchto sporů v režimu platebního rozkazu ve spojení s možností náhradního doručení,“ oddůvodňuje návrh, proč jsou obavy o průtahy neopodstatněné.
V návaznosti na převod kompetencí obsahuje návrh zákona taktéž změny právní úpravy týkající se platebního rozkazu a elektronického platebního rozkazu. „Za nevyhovující je považován stávající stav, kdy se žalovaný může vyhýbat převzetí platebního rozkazu, který nemůže být náhradně doručován, přestože soudy mohou dospět, nedostaví-li se žalovaný k jednání, k rozsudku pro zmeškání, který se již náhradně doručovat může,“ píše se v návrhu. Řešením by tedy mělo být připuštění náhradního doručení platebního rozkazu a elektronického platebního rozkazu v bagatelních věcech (spory do 10 tisíc korun, pozn. red.), které má být umožněno za podmínek, jež poskytují dostatečnou ochranu právům žalovaného.
Eva Paseková
