Projekt „náramků“ provázejí chyby a nejasnosti okolo financování

Projekt Ministerstva spravedlnosti (MSp) na zavedení Elektronického monitorovacího systému (EMS), tzv. náramků, provázejí chyby a nejasnosti. Po problémech s umístěním jakéhosi „centrálního mozku“ systému v podobě monitorovacího centra, které mělo fungovat ve vile na Ořechovce, speciálně převedené na MSp od Vězeňské služby (VS), kdy tato nemovitost je předmětem soudního sporu, se ukazují problémy další: chyby úředníků ministerstva při vyhlašování veřejné zakázky či nejasné financování z evropských fondů.

Ačkoliv na MSp funguje několik měsíců speciální pracovní skupina pro přípravu a spuštění projektu EMS, tzv. skupina EMSON, složená ze zástupců ministerstva, poradců ministra, Probační a mediační služby (PMS) a VS, v jejímž čele je náměstek pro trestní politiku Vladimír Zimmel, dopustilo se ministerstvo při vyhlašování zakázky na EMS poměrně kuriózní chyby: zahájení plnění zakázky bylo v zadávací dokumentaci posunuto o rok.
A tak místo listopadu 2015, o který ministerstvo v termínech opíralo i žádosti vládě o navýšení letošního rozpočtu resortu na zajištění projektu, se v zadávací dokumentaci objevil termín listopad 2016. Ministerstvo již chybu napravilo, avšak muselo posunout termín pro podávání nabídek z 5. na 15. října. K této chybě došlo i přes to, že si ministerstvo speciálně najalo jako supervizora celé zakázky advokátní kancelář Kinstellar, v níž pracuje jako advokát Pelikánův poradce Stanislav Mečl a v níž figurují i bývalí kolegové ministra Pelikána z advokátní praxe.

Mnohem závažnější problém se však rýsuje ohledně financování projektu. MSp totiž počítalo s tím, že podstatnou část potřebných financí na projekt EMS bude moci čerpat z evropských fondů. Touto možností opakovaně argumentovalo i při žádostech o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu. „V současné době ještě nejsou schváleny podmínky IROP a první výzvy k tomuto programu se dají očekávat až koncem letošního roku. Samotné schválení projektu, které však není nárokové, lze tedy předpokládat na jaře 2016. Vyčkávání na nejisté schválení projektu řídícím orgánem IROP by znamenalo prodloužení realizace a samotného spuštění projektu minimálně o rok, což není s ohledem na sociální přínos projektu společensky žádoucí. Lze předpokládat, že případné výdaje uskutečněné před schválením projektu v daném roce bude možno považovat za způsobilé a mohou tak být zahrnuty do spolufinancování projektu“, psalo ministerstvo například do důvodové zprávy k žádosti o poskytnutí finančních prostředků na EMS ještě v první polovině letošního roku.

Podle informací České justice však Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) upozornilo v průběhu léta MSp, že s penězi z evropských fondů na projekt EMS nemůže počítat, maximálně s 20 mil. Kč na informační systém, což činí ani ne desetinu hodnoty předpokládané zakázky
Podle MMR se z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) financují projekty na snižování byrokracie, kdežto EMS má podle něj jiný účel a „represivní charakter“. U jiných titulů je pak velký problém s převisem žádostí a zde nebude podle informací České justice MMR svolné k volnějším výkladům a bude vycházet z přesného zadání Bruselu.

Vzhledem k tomu, že žádost o financování projektu EMS proběhlo ve speciálním režimu připomínkového řízení, kdy se k materiálu vyjadřovalo pouze ministerstvo financí, nemělo MMR možnost se k záměrům MSp na financování z evropských fondů vyjádřit. Je tak možné, že MSp uvedlo svým postupem, kdy z připomínkového řízení vyloučilo ostatní resorty, zbytečně vládu v omyl tvrzením, že je zde reálná možnost využít k financování podstatné části projektu EMS evropské prostředky.