Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dnes představí veřejnosti konečnou podobu návrhu zákona o státním zastupitelství. Ačkoliv sám ještě coby první náměstek někdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové zákon v podobě, jak jej prosazuje část státních zástupců v čele s Lenkou Bradáčovou, odmítal, v květnu v podstatě totožný návrh poslal do připomínkového řízení.
V něm se setkal s ostrou kritikou rezortů a ani odborná veřejnost zákon nepřijala s nadšením. Jak zjistila Česká justice, Pelikánem předložený návrh nemá podporu ani většiny státních zástupců: proti přijetí navržené normy se vyslovilo šest z osmi krajských státních zastupitelství.
Ačkoliv vnější připomínkové řízení k zákonu proběhlo v květnu, množství zásadních připomínek a odpor koaličních partnerů předložení zákona do vlády oddálil. Podle informací České justice se situace změnila v průběhu září, kdy po prázdninách došlo 10. září k jednání Pelikána s premiérem Bohuslavem Sobotkou, kterému předcházela schůzka Sobotky s ministrem Jiřím Dienstbierem, poslancem a expertem ČSSD pro justici Janem Chvojkou za účasti premiérových právních poradců. Z ní vzešly připomínky, které se týkaly zejména zřízení a působnosti tzv. speciálu, dohledu nad speciálem a funkčního období nejvyššího státního zástupce.
Vzhledem k opakovanému tvrzení, že novou podobu zákona si žádá praxe a především že má podporu samotných státních zástupců, Česká justice v průběhu léta požádala krajská státní zastupitelství o zaslání jejich připomínek k zákonu o státním zastupitelství. Redakce obdržela odpověď od všech krajských státních zastupitelství a ze stanovisek vyplývá, že vyjma KSZ Ústí nad Labem a KSZ Plzeň prakticky všechna krajská státní zastupitelství s podobou navrženého zákona nesouhlasí. Nejostřejší nesouhlas přitom zazněl z Městského státního zastupitelství v Praze, Krajského státního zastupitelství v Praze a Krajského státního zastupitelství v Brně.
„Je otázka, zda přijetí zákona o státním zastupitelství je takovou prioritou pro Ministerstvo spravedlnosti ČR, že musí být přijet ještě před rekodifikací trestního řádu. Bylo by zřejmě účelnější tento zákon připravit současně či v návaznosti na nový trestní řád, čímž by se předešlo jeho následným novelizacím. Je i otázkou, a ani důvodová zpráva na ni neodpovídá, proč je tak zásadní změna v systemizaci státního zastupitelství navrhována, když dosavadní soustava státního zastupitelství pracovala bez závažnějších problémů a nedostatků, je zaběhlá a osvědčila se. Zejména je považované za nesystémové rušení vrchních státních zastupitelství bez návaznosti na vrchní soudy.(…) Samostatné zrušení jen vrchních státních zastupitelství nemá žádnou logickou oporu a povede spíše ke zhoršení funkčnosti činnosti státního zastupitelství, vyvstane řada nejasností a sníží se ekonomičnost řízení“, píše v úvodu svých nesouhlasných připomínek například KSZ v Brně.
„Skutečnost, že rozhodování o nápadu nepodléhá žádné kontrole a je prováděno přímo Speciálním státním zastupitelstvím, bez jakékoliv ingerence například Nejvyššího státního zastupitelství, představuje další z momentů představující reálná rizika pro zajištění zákonnosti postupu Speciálního státního zastupitelství. Rovněž možnost ponechat si trestní věc, ve které došlo ke změně právní kvalifikace skutku nebo k vyloučení některého ze skutků, vytváří nekontrolovaný prostor pro možné účelové postupy, kdy policejní orgán si chybnou kvalifikací skutku, který je předmětem trestního řízení, může určit, že v trestní věci bude založena příslušnost Speciálního státního zastupitelství“, nesouhlasí s pojetím tzv. Speciálu KSZ v Praze, které například dozoruje trestnou činnost v případech spojených s bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem.
Česká justice desítky stran zásadních připomínek ze soustavy státního zastupitelství analyzuje a bude jejich nejzásadnější pasáže a jejich rozbor postupně přinášet.
(epa)
