Na veřejného ochránce práv se každoročně obrátí zhruba 130 lidí se stížnostmi na průtahy soudního řízení. Ombudsmanka Anna Šabatová na dnešní tiskové konferenci uvedla, že nejčastější důvody průtahů jsou čtyři: obstrukce účastníků řízení, nesprávná procesní strategie soudce, prodlevy způsobené zapůjčováním spisů mezi soudy a přetíženost soudů.
V řadě případů prý průtahy způsobují soudní znalci, kteří nedodrží lhůtu pro vypracování posudku. „Výkon soudní moci je odpovědností státu. Opožděná spravedlnost je odmítnutá spravedlnost. Rozhodnutí soudu v jiném než reálném čase ztrácí svůj význam,“ zdůraznil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Rozhodnutí bez zbytečných průtahů je přitom součástí práva na spravedlivý proces. Šabatová loni obdržela 240 stížností na státní správu soudů, z toho 131 směřovalo na průtahy řízení a 25 na nevhodné chování soudců. „Toto číslo se může zdát malé v porovnání s tisíci soudních řízení, ale je třeba si uvědomit, že stížnosti k veřejnému ochránci práv představují vždy pouhý zlomek ilustrující obecný problém, s nímž se potýkají lidé v celé republice,“ podotkla ombudsmanka.
Podle Křečka musí příčiny průtahů odstraňovat samy soudy. Obstrukcím účastníků mohou bránit například uložením pořádkové pokuty. K průtahům při zapůjčování spisů by prý nemuselo docházet, kdyby soud pořídil kopii nezbytné části spisu. Na to, aby k průtahům nedocházelo, mají průběžně dohlížet předsedové a místopředsedové soudů. K zabránění průtahů způsobených znalci by měl soudce podle veřejné ochránkyně práv předem se znalcem projednat, zda je schopen posudek vypracovat v zamýšlené lhůtě a případně oslovit znalce jiného. To se prý neděje. „V řadě případů stále postrádám aktivní přístup soudů ke znalci.
Zpracování znaleckých posudků je totiž téměř vždy spojeno se zasláním spisu znalci. Po dobu, kdy má znalec spis u sebe, nemůže soud pokračovat v řízení,“ upozornil Křeček. Pokud znalec nedodrží lhůtu nebo je jeho posudek nekvalitní, může soud snížit jeho odměnu až o polovinu nebo ji v závažných případech zcela odepřít. Za průtahy na straně znalců v konečném důsledku odpovídá stát. Průtahům v soudním řízení se lze bránit stížností předsedovi daného soudu nebo návrhem na určení lhůty k provedení konkrétního procesního úkonu. Za průtahy lze také žádat odškodnění od státu prostřednictvím ministerstva spravedlnosti
(čtk)
