Nejvyšší rada soudnictví, jmenování nových soudců nebo komunikace s ministerstvem spravedlnosti ohledně legislativních návrhů. Nejen to řešil na zhruba tříhodinové schůzce ministr Robert Pelikán (ANO) s představiteli soudnictví. Česká justice přináší ze schůzky podrobné detaily.
Nejdříve se 19.8 v budově Nejvyššího soudu v Brně setkali na prvním pravidelném pracovním jednání předsedové Nejvyššího soudu Pavel Šámal a Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová a předsedové vrchních a krajských soudů z České republiky. Témat bylo několik, ale leitmotivem bylo směřování české justice.
Zástupci uvedeného shromáždění (Pavel Šámal, Josef Baxa, Libor Vávra za Městský soud v Praze, Luboš Dörfl za Ústecký krajský soud a Daniela Zemanová) se poté poslední srpnový den setkali s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem, jeho náměstky a dalšími spolupracovníky na Ministerstvu spravedlnosti. Cílem setkání byla diskuse nad aktuálními zásadními otázkami dění v české justici, nad vývojem, současnými potřebami a problémy soudů v České republice. Jednání se týkalo zejména těchto otázek:
- Justiční reforma a Nejvyšší rada soudnictví
- Zajištění velkých investičních akcí (např. stavby soudních budov)
- Jmenování soudců všech soudů, doplňování soudců
- Komunikace s Ministerstvem spravedlnosti (lhůty k vyjádření)
- Legislativa
- Znalci
- Problematika azylu
Daná témata ministr spravedlnosti Robert Pelikán zpracovává do tzv. Bílé knihy justice. Ta by měla být koncepcí soudnictví na příštích deset let. Na tomto projektu začal Pelikán pracovat již v prosinci 2014, tehdy ještě jako první náměstek. Zmiňovaný materiál bude obsahovat i další témata, o kterých se na poradě nejednalo. „Od konce ledna 2015 ministr Pelikán systematicky objíždí krajské a vybrané okresní soudy a jedná jak s předsedy soudů, tak i se soudci, asistenty i nesoudcovským personálem o koncepčních problémech české justici, ale také o jejich problémech, kterým čelí během každodenní činnosti; jinými slovy dává všem zástupcům soudní soustavy s ministrem probrat cokoliv, o čem si sami myslí, že by pan ministr měl slyšet nebo vědět. Zjištěné podněty do podoby „Bílé knihy“ zpracovává ministerská pracovní skupina,“ vysvětlil ředitel ministrova kabinetu Pavel Procházka. Do vznikající Bílé knihy justice budou tedy zapracovány jak připomínky zástupců Kolegia, tak i podněty a připomínky ostatních představitelů resortu a odborníků ministerstva, zástupců akademické obce, zahraničních expertů, zástupců všech dotčených organizací, svazů i profesních komor a dalších. Bílá kniha justice bude také navazovat na připravovaný koncepční materiál Strategie justice 2020, který vymezí oblasti pro čerpání prostředků strukturálních fondů v programovacím období 2014-2020
Prvotní verzi by ministr měl předložit výše uvedeným zástupcům soudců. Podle Daniely Zemanové byl průběh jednání s Pelikánem pozitivní. „Účelem porady bylo pana ministra seznámit se závěry pracovní porady a vysvělit mu, na základě čeho jsme k nim dospěli a to se stalo. Jednalo se o běžné pracovní setkání, oboustranou výměnu názorů,“ komentovala schůzku pro Českou justici šéfka Soudcovské unie. „Nejednali jsme konkrétně o tom, jak by měla Nejvyšší rada soudnictví vypadat. My jsme obecně řekli, že si myslíme, že je to model velmi realistický, který by měl zlepšit správu soudnictví a pan ministr nám řekl, že připravuje dokument, ve kterém položí zásadní otázky, jak má být soudnictví spravováno,“ kometoval výsledky schůzky předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který za vytvoření Nejvyšší rady soudnictví bojuje dlouhodobě. Oním dokumentem je právě Bílá kniha justice.
Klíčové jsou okresní soudy
O reformě justice se na poradě vedla obsáhlejší debata. „Uvedli jsme, že jde o dosažení vyváženosti soudní soustavy, v rámci níž by rozhodující pozornost měla být věnována řešení problémů na soudech prvního stupně,“ komentoval výsledky schůzky předseda NS Pavel Šámal. Podle soudců je pro justici rozhodující, jak fungují okresní soudy, které jsou základem celé justice, ale přitom jsou z hlediska jejich velikosti i zatížení značně nevyrovnané. Důležitá je podle nich také otázka přizpůsobení soudní soustavy správnímu členění státu.
Ministr Pelikán také soudcům přislíbil, že během září proběhne další etapa jmenování nových soudců. Jmenování totiž mělo proběhnout už v červnu a jelikož se tak nestalo, přináší to problémy celé justici. Neustále probíhají debaty o tom, jak by se rozdělování nových soudců mohlo změnit. Ministr Pelikán proto pro tuto etapu zvolí prozatimní řešení. „Mělo by to být formou kombinace modelu založeného na systemizovaných místech soudců a dynamického modelu, tedy půjde o určitý kompromis,“ uvedl Pavel Šámal. Soudcovská místa v této etapě se tedy budou rozdělovat ad hoc podle tohoto kombinovaného modelu, o dalším postupu se bude dále jednat. Některé soudy totiž bojují s obrovským počtem nedodělků a stávající rozdělování soudců se tak pro ně stává fatálním.
„Nemyslím si, že by se systemizační model měl opouštět úplně. Tento model dává do personálního plánování určitou stabilitu. Na druhou stranu uznáváme, že na panu ministrovi by měla být politická odpovědnost, jak v případě potřeby ten systemizační model doplnit svými konkrétními politickými rozhodnutími podle aktuální situace,“ řekl České justici předseda KS v Ústí nad Labem Luboš Dörfl, který s nedodělky ve svém kraji bojuje dlouhodobě. „Oceňuji, že pan ministr má zájem ty věci řešit z oblasti účastníků řízní, kteří nemohou být trestáni za to, že sídlí v severních Čechách, kdy se objektivně k případu dostaneme za dva roky,“ dodal Dörfl.
Soudy se bojí nárůstu azylové agendy
O agendě znalců se zástupci justice a ministerstva na poradě bavili v obecnější poloze, to znamená zejména z hlediska nového zákona o znalcích. Podle Pelikána je nový zákon v konečné fázi před připomínkovým řízenám.
Velice intenzivní debatu nyní soudci vedou s ministerstvem ohledně správních úseků respektive azylové agendy. V současnosti se soudy obávají transpozice směrnice EU o azylovém řízení, která pro soudy znamená značné komplikace. „Ministr má názor, že situaci vyřeší zřízení nezávislých tribunálů (zvláštní tribunály, které by přezkoumávaly žádosti odmítnutých uchazečů o azyl pozn. red). To jsem odmítl. V této době, v tomto stavu legislativy, si nedovedu představit, že by tohle vzniklo ani při velké fatazii. Já spíše podporuji, aby se nyní nevymýšlely nové věci, ale aby se to řešilo klasicky ve správním soudnictví. Pochopitelně je nutné posílení personálních kapacit a informačního zázemí soudů. Jde zejména o pomocný personál, který zvládne řadu věcí, které soudci k rozhodování potřebují,“ upozorňuje Josef Baxa. Pelikán podle něj podotkl, že resort počítá s přidavkem financí na asistenty, z nichž by část měla řešit právě azylová řízení.
Eva Paseková
