Ministerstvo spravedlnosti spustilo projekt tzv. probačních domů, ve kterých by se podmínečně propuštění vězni měli připravovat na návrat do společnosti. První z domů začal na zkoušku fungovat v azylovém domě v Ostravě-Koblově.
Výběrové řízení na probační domy, které vysoutěžila pro resort sama Probační a mediační služba, vyhrála v červnu letošního roku obecně prospěšná společnost Nová šance a její pilotní projekt azylového domu, který provozuje v objektu bývalých kasáren na periferii Ostravy již od roku 1999. Na roční provoz nezisková organizace získá dotaci přes tři čtvrtě milionu korun.
O efektivitě probačních programů se vedou diskuse, úspěšnost se měří obtížně a problematické výsledky v podstatě potvrdil i Institut pro kriminologii a sociální prevenci ve své studii z roku 2011. Ta zkoumala efektivnost resocializačních programů a mj. dospěla k zajímavému zjištění, že zatímco u osob, které neabsolvovali program probačního typu, se recidivy dopustilo 6,5%, u osob, které absolvovaly resocializační program, se trestné činnosti dopustilo dokonce 10,6%. „Zde se nejednalo o probační programy, ale o vyhodnocení jednoho konkrétního resocializačního programu, který realizovala Vězeňská služba. Jeho závěry nelze generalizovat, natož vztahovat k efektivitě fungování probačního domu,“ komentovala to mluvčí Ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Na první pohled se může zdát, že tento fakt poukazuje spíše na všeobecný trend nezájmu odsouzených o podobné resocializační programy. Zapátrali jsme proto na samotném ministerstvu, jak se dva měsíce po spuštění provozu daří začleňovat osoby propuštěné z výkonu trestu v probačním domě v Koblově na Ostravsku.
Podle oficiálních informací, které byly veřejnosti prezentovány před několika málo týdny, byl zkušební provoz spuštěn k 1.7. a se dobrovolně do probačního domu přihlásil propuštěný vězeň Jindřich Bouška z Mostu. „Zahájení pilotního projektu „Probační dům“ má několik etap. První etapou je tipování a příprava vhodných klientů. Vlastní zahájení zkušebního provozu v „Probačním domě“ je až jednou z následných etap, jejíž zahájení očekáváme v měsíci říjnu,“ dodává k tomu mluvčí Schejbalová.
Podle aktuálních zpráv v ostravském Koblově, kde probační dům funguje, není v současné době kromě několika zaměstnanců placených z projektu nikdo. Na webových stránkách Probačního domu je jako vedoucí uvedena Renata Toporčáková. „Veškeré informace, týkající se 1. Probačního domu v naší republice, který provozujeme v Ostravě, poskytuje vedoucí tohoto projektu, a to je ředitelka Probační a mediační služby v ČR, paní Jitka Čádová,“ reagovala ale Toporčáková na dotazy České justice. Podle zdrojů z Probační a mediační služby byla v této souvislosti Toporčáková odvolána. „Paní Toporčáková není a ani nebyla vedoucí projektu „Probační dům.“ Renata Toporčáková dnes patří ke klíčovým osobám celého projektu a nepochybně mezi ně bude patřit i nadále,“ komentovala to mluvčí ministerstva. Z vyjádření ředitelky PMS vyplývá, že zatím v Probačním domě více než měsíc od zahájení provozu klienti skutečně nejsou a „nábor“ vězňů by mohl začít v říjnu.
Ministerstvo spravedlnosti ČR v rámci strategie trestní politiky má záměr zavést do praxe tzv. probační domy, jejichž cílem je zajištění bezpečného návratu odsouzených z vězení na svobodu. Probační a mediační služba bude v příštím roce podávat žádost o finanční dotace z evropských fondů. Pro zjištění účelnosti, efektivnosti a získání prvních zkušeností rozhodl ministr spravedlnosti o pilotním provozu jednoho takového zařízení v organizaci, která je již zavedená a splňuje standardy sociálních služeb. V rámci veřejné zakázky byla vybrána Nová šance,z.s. z Ostravy, která disponuje požadovanou kapacitou 10 lůžek a zajistí stanovené sociálně terapeutické programy, odborné poradenství v oblasti sociální, právní, dluhové a finanční, dále umožní klientům zvýšení kvalifikace, rekvalifikaci, zaměstnání a ubytování.
Od května 2015 probíhá první fáze, tj. výběr klientů ve výkonu trestu odnětí svobody a jejich příprava na podmíněné propuštění. Základními kritériemi pro výběr je odsouzený ve věku nad 18 let s nestabilním, nevhodným nebo absentujícím sociálním zázemím, dlouhodobě nezaměstnaný, bez závislosti, recidivující bez ohledu na charakter trestné činnosti. Základní podmínkou je souhlas klienta s pobytem v domě a se zapojením do reintegračního programu, jeho ochota spolupracovat v rámci přípravy na podmíněné propuštění.
O umístění do probačního domu a absolvování reintegračního programu bude rozhodovat soud v rámci podmíněném propuštění s dohledem probačního úředníka.
K dnešnímu dni bylo vybráno 53 odsouzených, se kterými probíhá příprava k přechodu do probačního domu. Předpokládá se, že první klienti nastoupí do probačního domu v říjnu 2015, kdy také bude podepsána smlouva s Novou šancí,z.s.
Jitka Čádová – ředitelka Probační a mediační služby
V příštím roce má resort předložit tzv. hodnotící zprávu. Jejím obsahem bude, jak účelně vynakládá resort téměř milion korun ze státního rozpočtu na resocializační program – probační dům.
Současný stav spíše ukazuje, že recidivisté se „napravovat“ nechtějí a mezi vězni není o probační programy zájem. Jistou pochybnost nad úspěchy a kvalitou dotační politiky směřující k programům zacházení s vězněnými osobami na ministerstvu může do značné míry podpořit informace o jisté vnitřní destabilizaci celého úseku trestní politiky. Pominout nelze ani poměrně nestřízlivý odhad vedení ministerstva u výše možné podpory pro probační domy, která byla původně navrhována na částku okolo 1,8 milionů korun. Dotační politika je podle informací České justice kritizována jak ze strany PMS, Vězeňské služby tak zástupců neziskového sektoru.
(epa)
