Až na 48 hodin budou napříště zajištěny osoby, které závažně maří úkon trestního řízení nebo opětovně neuposlechnou příkaz nebo výzvu soudu nebo orgánu činného v trestním řízení. Počítá s tím další novela trestního řádu.
V trestním řádu bude také vyloučeno doručení rozsudku fikcí obžalovanému, který se nezúčastnil vyhlášení rozsudku. V opačném případě se fikce nově použije.Výslovná povinnost účastnit se vyhlášení rozsudku se zatím nezavádí.
Obžalovaní se ani nadále nemusí povinně účastnit vyhlášení rozsudku. Přestože tuto povinnost letos v srpnu navrhovala vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, v poslední novele trestního řádu se zatím neobjevuje. „Myslím si, že obžalovaný má být přítomen na počátku i na konci hlavního líčení. Na počátku proto, aby si znovu a veřejně vyslechl, co je mu kladeno obžalobou za vinu, a na konci, aby slyšel verdikt soudu.To rozhodnutí má několik významů, včetně preventivní role pro celou společnost, ale i pro osobu obžalovaného. Náš současný trestní řád říká, že na začátku procesu obžalovaný být musí, na konci už ne,“ uvedla letos v srpnu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Úmysl zavést povinnost zúčastnit se vyhlášení rozsudku vzápětí potvrdil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán, podle kterého se takové ustanovení stane součástí novely trestního řádu v závěru letošního roku.
Proti takovému pojetí trestního řádu se v anketě České justice vyslovili například soudci Vrchního soudu v Praze Jan Sváček a Vladimír Král i vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity Jiří Jelínek. „Jestliže se připouští, aby se obžalovaný dokonce i za situace, kdy je vazbě, nemusel účastnit líčení, tak nevím, jaký má význam ho proti jeho vůli nutit k tomu, aby se dostavil na vyhlášení rozsudku. Muselo by se to pak sankcionovat pořádkovou pokutou a případně předvedením,“ uvedl Vladimír Král. „Budete ukládat pořádkovou pokutu obžalovanému za to, že se nedostavil ke svému zprošťujícímu rozsudku, anebo stanovíte výjimku, že v takovém případě se pořádková pokuta neuloží?,“ položil otázku Jiří Jelínek.
Podle novely trestního řádu musí být rozsudek obviněnému doručen do vlastních rukou, a to bez využití fikce doručení v případě, že se obviněný hlavního líčení a vyhlášení rozsudku nezúčastní. Zatímco až dosud bylo vyloučeno použít fikci doručení u doručování všech rozsudků, vyškrtnutím slova „rozsudek“ a přidáním dalšího ustanovení do předmětného paragrafu se to nově bude týkat pouze doručení rozsudku obviněnému, nebyl-li přítomen jeho vyhlášení. Nepřevezme-li obviněný rozsudek, písemnost se po marném uplynutí lhůty deseti dnů vrací odesilateli.
Ve skutečnosti to však znamená, že se zavádí další fikce v trestním řízení, a to doručování rozsudků všem obžalovaným, kteří se účastní vyhlášení rozsudku.
Povinností policie bude vypátrat „mařenky“ a zajistit je
Další nové ustanovení novely trestního řádu se týká jednání účastníků trestního řízení. Jde o zcela nové pořádkové zajištění. Podle tohoto ustanovení kdo opětovně neuposlechne příkaz nebo výzvu policie, státního zastupitelství nebo soudu nebo závažně maří trestní řízení, může být zajištěn a omezen na svobodě. „Kdo bez dostatečné omluvy opětovně neuposlechne příkaz nebo výzvu orgánu činného v trestním řízení anebo jednání soudu nebo úkon trestního řízení závažným způsobem maří, přičemž byla již proti němu bezvýsledně použita jiná opatření a s ohledem na jeho osobu a povahu a závažnost jeho jednání nelze v době rozhodování účelu pořádkového zajištění dosáhnout jiným opatřením, může být omezen na svobodě, nejvýše však na 48 hodin, a to pouze v rozsahu nezbytném k zajištění jeho účasti na úkonu. Po provedení úkonu, pro jehož účely byla osoba omezena na svobodě, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od omezení její osobní svobody, musí být propuštěna na svobodu,“ uvádí se v novém § 66 novely trestního řádu.
Podle novely příkaz k pořádkovému zajištění osoby vydá soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce a provede jej orgán činný v trestním řízení, který bude muset v případě potřeby osobu vypátrat.
Protože v novele je výslovně uvedeno, že zajištění osoby na 48 hodin se bude týkat přípravného řízení, ani toto nové ustanovení neobsahuje ministrem spravedlnosti zamýšlenou povinnost zúčastnit se vyhlášení rozsudku, například pokud by k tomu dal obviněnému soudce příkaz.
-ire-
Podpořte prosím náš sesterský web Zdravotnický deník v anketě
