Evropský parlament dnes vyjádřil znepokojení nad nárůstem počtu případů porušování základních práv v Evropské unii. Ve své zprávě o stavu dodržování těchto práv v EU v letech 2013 a 2014 parlament podrobně hovoří o diskriminaci Romů, migrantů i sexuálních menšin nebo o projevech antisemitismu či islamofobie.
Zpráva, pro kterou zvedla ruku nevýrazná většina europoslanců, konstatuje, že v Evropské unii sílí protiromské nálady. V části věnované situací Romů v EU poslanci vyjádřili znepokojení „nad celou řadou případů pronásledování, násilí, stigmatizace, diskriminace a nezákonného vyhoštění, které jsou v rozporu se základními právy a právními předpisy Evropské unie“. Poukázali i na diskriminací Romů ve vzdělávacích systémech členských států a na trhu práce.
Ačkoli europarlament ve svém prohlášení nejmenuje žádnou zemi, například Česká republika bývá pravidelně kritizována mezinárodními institucemi nebo nevládními organizacemi za údajnou diskriminaci Romů. Samotná Evropská komise Česku vytýká údajnou diskriminaci romských dětí ve školství. České úřady se opakovaně hájí tím, že podobná kritika bývá založena na nepřesných údajích a že stále více romských dětí je zařazováno do hlavního vzdělávacího proudu.
Další část své dnešní rezoluce europarlament věnuje migrační krizi, která se v posledních měsících stala nejpalčivějším problémem EU. Poukazuje mimo jiné na základní právo požádat o azyl a vybízí unii a členské státy, aby vyčlenily a zpřístupnily dostatečné zdroje k vytvoření „nových bezpečných zákonných možností a postupů, které by žadatelům o azyl umožnily dostat se do Evropské unie“. Evropský parlament rovněž vyzývá k vytvoření „účinného harmonizovaného azylového systému EU, v jehož rámci by docházelo ke spravedlivému přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy“.
Europarlament se zjevnou narážkou zejména na Maďarsko odsoudil bezpečnostní ochranu hranic Evropské unie, která v současné době někdy nabývá „podoby zdí a plotů z ostnatých drátů“. Nedostatek možností pro legální vstup do Evropské unie podle něj vede k tomu, že se velký počet žadatelů o azyl a migrantů ocitá v situaci, kdy musejí používat stále nebezpečnější cesty a odevzdávat se do rukou převáděčů.
Parlament dále poukázal na údajně negativní dopad dublinského nařízení v situaci, kdy neexistuje skutečný společný evropský azylový systém. Stále se tak uplatňuje praxe navracení migrantů do první země jejich vstupu na území EU, přičemž podle parlamentu Evropská komise a členské státy neusilují o vytvoření možné alternativy, která by byla založena na solidaritě mezi unijními státy. Problematikou migrační krize a přerozdělování uprchlíků se Evropský parlament bude zabývat ještě dnes a ve středu při zvláštních rozpravách.
Evropský parlament ve zprávě o dodržování základních práv vyjádřil znepokojení nad údajným vzestupem antisemitismu v Evropě i vzrůstající islamofobií. Je „velmi zneklidněn tím, že kvůli narůstajícímu antisemitismu, diskriminacím a násilnostem páchaným proti židovské obci pomýšlejí mnozí její příslušníci na odchod z Evropy“. Stejně tak EP poukazuje na útoky proti mešitám a „časté směšování islámského náboženství a náboženského fanatismu nepočetné menšiny“. Vyzývá proto členské státy, aby v tomto ohledu uplatňovaly nulovou toleranci.
Pouze na jednom místě se Evropský parlament v rezoluci zmiňuje o situaci na konkrétním území, i když mimounijním. Žádá, aby byla respektována svoboda náboženského vyznání v okupované části Kypru, kde podle něj více než 500 náboženských a kulturních památek hrozí zřícení
(čtk)
