Odstavec věnovaný dění v justici chybí v letošní Výroční zprávě o činnosti BIS. Na základě Zprávy nelze posuzovat činnost BIS a z toho, co ve Zprávě není, není možné odvozovat, že to Služba nedělá, vysvětluje mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert. Právo však ve Zprávě zastoupeno je.
Odstavce o prorůstání zločinnosti, ovlivňování nebo o nedostatku loajality k českému státu mezi soudci, advokáty a státními zástupci byly součástí Výroční zprávy BIS už od roku 2006. Hned v roce 2006 se proti dikci Zprávy BIS otevřeným dopisem ozvala Soudcovská unie. V dalších letech se rovněž ohradila Česká advokátní komora. V letoší Výroční zprávě BIS své poznatky o soudcích, státních zástupcích nebo advokátech veřejnosti opět nepředkládá.
Právo je ale v letošní Zprávě zmíněno hned několikrát a už z první kapitoly o ochraně ekonomických zájmů země je zjevné, že hraje významnou roli, neboť ekonomie a právo jsou spojené nádoby. Bez práva a právníků by se nemohly odehrávat personální změny ve funkcích významných státních podniků a institucí, akciové společnosti s majetkovým podílem státu by nebylo možné řídit. Není náhodou, že ekonomie se v minulosti vyučovala v rámci právní vědy.
Změny vlivových poměrů, nová rizika
Významným fenoménem, který v roce 2014 ovlivnil dění v řadě oblastí sledovaných BIS, byla rozsáhlá výměna nejvyššího vedení ve státem kontrolovaných organizacích. BIS se proto zaměřila na včasné rozpoznání případných nově vzniklých rizik souvisejících se změnou vlivových poměrů. Zároveň však věnovala pozornost i identifikaci všech součástí dříve etablovaných zájmových skupin, které přetrvaly i po výměně vedení a které v minulosti nelegitimním způsobem vstupovaly do rozhodování státních subjektů, uvádí se v letošní Zprávě BIS.
BIS poté upozorňuje na personální diletantství a trestuhodnou nezodpovědnost: „V této souvislosti se ukazuje jako problematická skutečnost, že nejvyšší představitelé významných státních organizací v mnoha případech nedisponují osvědčením pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrkou). Vytváří to totiž omezení pro bezproblémovou komunikaci v případech, kdy je potřeba předat informace důležité pro chod nebo bezpečnost jimi řízených organizací, které jsou však utajované podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,“ uvádí se v letošní Zprávě.
V jednom případě Zpráva rovněž ukazuje na legislativce: „Důležitou součástí boje proti organizovanému zločinu je i postihování nelegitimních zisků v rámci trestního řízení. Tento způsob odčerpávání majetku však nelze vždy aplikovat na případy moderního organizovaného zločinu, resp. klientelisticko-korupčních sítí zaměřených na zneužívání veřejných prostředků. Ty pracují způsobem, který je sice nelegitimní, ale díky sofistikovaným přístupům (včetně expertního právního poradenství) je zajištěn soulad se zákonem,“ uvádí se ve Zprávě.
Soudit práci BIS podle Zprávy je ošidné
Skutečnost, že Zpráva výslovně nejmenuje justici a konkrétně soudce, advokáty nebo státní zástupce za moc výkonnou, neznamená podle mluvčího BIS Jana Šuberta, že se jimi služba nezabývá: „Je výhradně na BIS, co ve veřejné výroční zprávě zveřejní a co nikoliv. Pokud to či ono není ve veřejné výroční zprávě uvedeno, nelze odvozovat, že se danou věcí nezabýváme,“ uvedl na dotaz Jan Šubert. „Hodnotit a kritizovat práci BIS, na základě textu veřejné výroční zprávy, je nejen ošidné, ale nemožné,“ dodává Jan Šubert.
Podle jeho dalších slov je veřejná zpráva projevem dobré vůle BIS. „Je naším vstřícným gestem směrem k veřejnosti. Vycházíme z faktu, že jsme placeni daňovými poplatníky, kteří mají právo – alespoň obecně a v hrubých konturách – vědět jak pracujeme, jaké jsou naše výsledky. Nikdo a nic nám neukládá veřejnou výroční zprávu připravovat a publikovat,“ vysvětluje mluvčí BIS.
Skutečnost, že ve veřejné výroční zprávě není jmenovitě zmíněna justice, vůbec nic neznamená vyplývá z jeho dalších slov. Justice může totiž být součástí tajné zprávy právě jako některé ze šesti set zpráv, které BIS v loňském roce předala svým zákonným příjemcům. Jedině ti mohou práci BIS hodnotit : „Hodnotit práci BIS mohou výhradně naši adresáti: vláda a prezident republiky, kteří jsou příjemci všech našich výstupních informací. Pouze oni mohou mít – a mají – zcela konkrétní a úplný přehled o naší práci,“ uvádí Jan Šubert.
Podle jeho slov BIS není úřadem státní správy, není veřejnou institucí. „Pracuje pro vládu. Servis veřejnosti je až na samém konci výsledků její práce – služba chrání stát před nejzávažnějšímu bezpečnostními riziky, ve svém důsledku tedy i obyvatele státu, lidi, veřejnost. Navíc je odpověď je v samém základu jejího poslání. „Pokud by se ,odtajnila´, přestává být tajnou službou. Jinými slovy a věcně: Otevřenost směrem k veřejnosti by přinesla závažné komplikace a činnost služby zcela paralyzovala, vysvětluje logiku věci Jan Šubert.
BIS upozorňovala na insolvence už v roce 2011
Disfunkci justice zmínila BIS ve své Zprávě v roce 2012, kdy uvedla, že nebyla identifikována žádná rizika, která by nebyla identifikována dříve. Dříve, například v roce 2010 BIS upozornila, že některé aktivity představitelů justice mají znaky kriminálního jednání: „Nestandardní aktivity představitelů justice vykazovaly v mnoha případech znaky kriminálního jednání, které vzhledem k zákonnému vymezení postavení soudců a státních zástupců nelze odpovídajícím způsobem postihnout. Jednalo se mimo jiné o úniky informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupční jednání nebo manipulace řízením před soudem,“ uvedla Bezpečnostní informační služba.
Byla to právě BIS, kdo varoval před kriminální činností v souvislosti s insolventním řízením, ke které docházelo už v roce 2011, avšak podnikatelské svazy vyzývaly stát, aby zasáhl, ještě letos.
Irena Válová
