Amatérští fotografové musejí při volném fotografování v ulicích evropských měst dodržovat určitá zákonná pravidla. Upozornil na to vedoucí právního oddělení spotřebitelského časopisu dTest Lukáš Zelený s poukazem na to, že autorské právo je v mnohých zemích Evropské unie rozdílné. Svá pravidla má i fotografování osob, uvedl.
Například Eiffelovu věž v Paříži lze volně fotografovat jen za denního světla. „Její večerní a noční osvětlení je stále ještě chráněným autorským dílem,“ sdělil Zelený. Autorské právo je uplatňováno také na jednu nejznámějších bruselských staveb – Atomium. Bezplatné užití jeho fotografií povoluje kolektivní správce autorských práv pouze na osobních nekomerčních webech v nízké kvalitě a s dodatkem o platné autorské ochraně, uvedl právník.
V Česku lze podle něj fotografovat veřejně umístěné stavby volně v souladu s obecným principem, že vše, co je permanentně vystaveno ve veřejném prostředí, lze vyfotografovat a volně zveřejnit a šířit. Jiné je to ovšem se zachycováním a rozšiřováním podoby konkrétního člověka bez jeho svolení, což je až na určité výjimky podle občanského zákoníku zakázáno. Svolení není potřeba v případě pořízení fotografie k úředním, vědeckým, uměleckým či zpravodajským účelům.
Pokud by lidé našli na internetu vlastní fotografie třeba ze své dovolené, aniž k tomu dali souhlas, mohli by se domáhat jejího stažení. „Mnohdy postačí prostá neformální výzva, třeba e-mailem. Pokud by to po dobrém nešlo, autor má celou řadu oprávnění, kterých se může domáhat i soudně. Můžete se domáhat určení autorství, zákazu ohrožování svého práva či odstranění následků,“ uvedl Zelený.
Autoři takto použitých fotografií mají podle něj právo na informace, kdo a jakým způsobem jejich snímky rozšiřoval a zda něco dostal za jejich neoprávněné užití. Pokud by tím vznikla autorovi nemajetková újma, lze žádat i její odškodnění, jehož výši určuje soud. Osoba, která autorské dílo neoprávněně užila, musí nahradit vzniklou škodu i ušlý zisk. Většinou se podle autorského zákona částka rovná dvojnásobku obvyklé ceny licence k takovému dílu. Podobně lze podle Zeleného postupovat i v situacích, kdy člověka někdo bez souhlasu vyfotografuje a obrázek zveřejní.
Evropský parlament v červenci odmítl, aby komerční využívání fotografií veřejných budov bylo vázáno na předchozí souhlas autorů nebo jiných zplnomocněných osob. Některá média v minulosti tvrdila, že unie chce zakázat i volné pořizování snímků pro soukromé účely, pokud by se na fotografiích objevily veřejné budovy či umělecká díla chráněná autorskými právy. Unijní zdroje ale už dříve ujišťovaly, že o takovém omezení fotografování pro soukromé účely se neuvažuje.
(čtk)
