Ústavní soud (ÚS) znovu potvrdil, že zdanění výsluhového příspěvku neporušuje základní práva někdejších vojáků. V červnu soud odmítl stížnost bývalého náčelníka armádní finanční služby Josefa Tomka, nyní stejně naložil s další stížností, k níž se navíc pojil i návrh na zrušení sporných bodů novely zákona o daních z příjmu.
ÚS stížnost označil za zjevně neopodstatněnou, vyplývá z databáze rozhodnutí. Automaticky tak soud odmítl i návrh na zrušení části zákona. Patnáctiprocentní zdanění dopadá na výsluhy od začátku roku 2011. Mnoho někdejších příslušníků bezpečnostních sborů se změnou nesouhlasilo. Jejich žaloby pak řešily správní soudy, teprve pak mohli podat ústavní stížnosti. Poukazovali v nich na zásah do vlastnického práva a narušení legitimního očekávání.
Podle stížností vojáci získali výsluhy jako nezdanitelnou kompenzaci různých omezení a ztížených pracovních podmínek, které s sebou nese služba v ozbrojených složkách, a to včetně fyzických útrap a vysokého rizika ohrožení života. Pozdějším zdaněním stát podle stížností porušil zásadu, že smlouvy se mají dodržovat, a rezignoval na plnění svých závazků.
ÚS ve shodě s Nejvyšším správním soudem dospěl k závěru, že stát se sice zavázal poskytovat výsluhový příspěvek, ale princip legitimního očekávání se nemůže vztahovat na jeho konkrétní výši či míru zdanění. „Stěžovatel věděl, že výsluhový příspěvek obecně patří mezi příjmy, které by, nebýt výslovné výjimky, byly předmětem daně. Na zachování této výjimky pro budoucí příjmy stěžovatel právo nemá,“ stojí novějším usnesení ústavních soudců.
Na výsluhu má nárok příslušník bezpečnostního sboru po skončení svého služebního poměru, pokud splní zákonné podmínky. Minimální délka služby pro přiznání příspěvku je 15 let. O zdanění Sněmovna rozhodla v roce 2010 v rámci úsporných opatření. Je pravděpodobné, že zdaněním se bude zabývat ještě Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku
-čtk-
