Za zcela absurdní označila bývalá místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Renata Vesecká obvinění své nadřízené Aleny Vitáskové ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. „Připomíná mi to padesátá léta,“ řekla v exklusivním vyjádření pro Českou justici.

Ve sdělení obvinění absentuje podle bývalé nejvyšší státní zástupkyně Vesecké jakékoli zdůvodnění a popis skutku. Trestní stíhání Vitáskové souvisí se jmenováním Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně úřadu. Vitásková tehdy ocenila Veseckou jako dlouholetou profesionálku v oblasti práva.
Jako nejvyšší státní zástupkyně i jako advokátka podle ní přišla do styku se složitými případy v oblasti správního i trestního práva, a to jak z hlediska hmotného, tak procesního. „Její příchod na úřad velmi vítám a těším se, že pod jejím vedením se podaří zvládnout nápor komplikovaných sporů, které musí úřad zejména kvůli zátěži z minulosti řešit,“ uvedla při jejím nástupu.

Pochybná prohlídka

Podle policistů Vitásková porušila energetický zákon, a způsobila tak státu škodu nejméně jeden milion korun, neboť Vesecká údajně nesplňuje uloženou povinnost mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky a z toho tři roky v řídící nebo vedoucí funkci.
Vesecká ale tvrdí, že je takový závěr nesmyslný. „Této oblasti jsem se po právní stránce věnovala, a stejně tak splňuji kritéria působení ve vedoucí funkci,“ řekla bývalá nejvyšší státní zástupkyně České justici. Rovněž nevyloučila, že obvinění má za cíl ospravedlnit květnový zásah v úřadu, kdy do sídla ERÚ v rámci hledání dokumentů k jejímu jmenování vtrhlo na čtyřicet policistů. Policie si tehdy mimo jiné z Úřadu odnesla nejenom jmenovací dekret, ale také různá data z počítačů či listiny.
Zabrala rovněž dopis Renaty Vesecké ministru vnitra Milanu Chovancovi ze dne 23. 3. 2015. Policie zabavila v Jihlavě v rámci personálního spisu i lékařský posudek Renaty Vesecké ze dne 19. 8. 2014 a trestní oznámení Tomáše Prokeše, jež směřovalo vůči údajně neoprávněnému jmenování, které ale předtím policie sama ERÚ zaslala s žádostí o vyjádření.

Dekret bych jim vydala bez prohlídky

Mohlo by vás zajímat

Vesecká tehdy označila zásah za frašku. ERÚ a její nadřízená Alena Vitásková proto na konci července podaly proti postupu policie ústavní stížnost. V ústavní stížnosti namítají nedůvodnost prohlídky prostor, nepříslušnost soudu a státního zastupitelství, a konečně, neoprávněný zásah policie při provedení prohlídky. „Dané jednání se přibližuje jednání mocenských orgánů v době nesvobody 1939-45 a totality po roce 1948, kdy policejní a prokurátorské orgány provokovaly určité jednání, za které pak byly osoby postihovány. Taková činnost mocenských orgánů státu je v demokratickém právním státě zakázána,“ konstatoval v ústavní stížnosti advokát ERÚ Zdeněk Koudelka.
Prohlídka byla podle něj provedena jako demonstrace síly. Racionálně uvažující policejní velitel či dozorující státní zástupce by jmenovací dekret získal tak, že by jeden policista došel na personální oddělení ERÚ. Tato demonstrace síly posiluje chápání zásahu jako tlak na vedení ERÚ, míní advokát. S tím se ztotožňuje i Vesecká. „Kdyby mne o jmenovací dekret normálně požádali, vydala bych jim ho.“

Padesátá léta

Vesecká se rovněž pustila orgánů činných v trestním řízení kvůli aktuálnímu obvinění. „Něco tak strašného jsem ještě neviděla,“ kroutí hlavou. „V usnesení chybí zásadní atributy, které by mělo podle trestního řádu mít. Popis skutku či jakékoli zdůvodnění, proč by mělo k danému trestnému činu dojít. Připomíná mi to padesátá léta,“ dodává. Podle ní je v usnesení o zahájení trestního stíhání jenom názor policie, že byl spáchán trestný čin, a vyčíslení údajně způsobené škody. I kdyby existovaly jakékoli spekulace o neoprávněném jmenování, mohlo by se jednat maximálně o podezření ze správního deliktu, je přesvědčena Vesecká.
„To nemohu posoudit, ale už bych se fakt nedivila ničemu,“ odpověděla Vesecká na otázku, zda trestní stíhání nemůže souviset s pokračující „válkou žalobců“, která před několika lety otřásala státním zastupitelstvím. Právě do Jihlavy totiž delegovalo NSZ za jejího vedení kauzu tehdejšího místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Předchůdce současného vedoucího OSZ Kamila Špeldy, Arif Salichov, následně případ zastavil. „Je evidentní, že trestní stíhání pokračuje v nezákonnosti dané již domovní prohlídkou, protože případ dozoruje nepříslušné místní státní zastupitelství. Bohužel Ústavní soud tomuto porušení zákona otevřel prostor, když shledal, že na přípustnost takového jednání to nemá vliv,“ dodal právník ERÚ Zdeněk Koudelka pro Českou justici.

Dušan Šrámek