Ústavní soud (ÚS) odmítl nedávno podaný návrh skupiny senátorů na zrušení části úhradové vyhlášky ve zdravotnictví. Hodnotil jej jako nepřípustný, protože už v únoru dostal ze Senátu návrh na zrušení celé sporné vyhlášky.
Argumenty skupiny senátorů kolem Jitky Seitlové (za SZ) se ale soud přesto bude zabývat. V řízení o dříve podaném návrhu totiž získají postavení vedlejších účastníků. Skupina 17 senátorů v únoru podala návrh na zrušení celé úhradové vyhlášky, případně alespoň části její přílohy, která upravuje úhradu formou případového paušálu. Návrh řeší soudce zpravodaj Radovan Suchánek, rozhodnutí dosud nepadlo.
Pod druhý, v srpnu podaný návrh se podepsalo 16 senátorů z různých klubů. Vystupovala za ně Seitlová. Kritizují zejména koeficienty, jež rozdílně upravují úhrady v jednotlivých krajích. Koeficienty podle senátorů odrážejí migraci pojištěnců mezi kraji, nikoli jejich skutečnou nemocnost. Vznikají tak nerovnosti v úhradách poskytnutých za stejnou péči jednotlivým nemocnicím. Vzhledem k tomu, že oba návrhy zpochybňují tentýž předpis, narazila skupina kolem Seitlové na takzvanou překážku litispendence. Ta v procesním právu brání zahájení dalšího řízení před soudem, pokud o téže věci již běží jiné řízení.
Úhradová vyhláška každoročně stanovuje hodnoty bodu, výši úhrad a regulační omezení. Podle ní pak platí pojišťovny nemocnicím a lékařům. Sporné koeficienty, které kritizuje skupina kolem Seitlové, vycházejí z celkového čísla poklesu nebo nárůstu počtu pojištěnců jednotlivých pojišťoven v krajích. Podle Seitlové se koeficient může odrážet v kvalitě péče. „Nižší úhrada samozřejmě znamená nižší možnosti zabezpečení personálního i technického, to znamená samozřejmě také rozdíly v kvalitě,“ uvedla Seitlová. Nejlépe je na tom podle ní Praha, nejhůře pak Olomoucký a Moravskoslezský kraj.
(čtk)
