Poplatky za spor o patent podle evropské Dohody o Jednotném patentovém soudu jsou pro české firmy vysoké a v případě prohry české firmy se zahraniční firmou dokonce likvidační, potvrzuje Úřad průmyslového vlastnictví.
Národní autorita tak umocňuje negativní stanovisko České advokátní komory k ratifikaci Dohody. Strany sporu budou navíc předvolávány k jednání do Paříže, Londýna, Mnichova, Lucemburku nebo Lublaně. Soudci budou jmenováni dohodou. ČAK již minulý týden vyzvala, aby český stát Dohodu neratifikoval.
V případě podpisu Dohody o Jednotném patentovém soudu se soukromá nebo fyzická osoba z ČR v pozici žalované nebo žalující strany souvislosti s jednotným patentem účinným na území ČR bude muset povinně podrobit jurisdikci Jednotného patentového soudu a nebude se moci dovolávat soudní ochrany u českých soudů. Podle České advokátní komory je to v historii vůbec poprvé, kdy se ČR odebírá jurisdikce a na území ČR se zavádí povinný přesun jurisdikce na nadnárodní orgán v určitém typu civilního řízení. O varování českých advokátů před ratifikaci Dohody o Jednotném patentovém soudu Česká justice už informovala.
Češi by se museli podřídit nejen pravidlům nadnárodního řízení, ale rovněž poplatkům takového řízení, které jsou v tisících, desetitisících a milionech eur. Pokud by například zahraniční firma žalovala českou firmu, ale česká firma spor o patent prohrála, náklady za prohru vystoupají až ke 3 milionům euro, což je pro většinu českých firem nebo osob likvidační částka.
S tím souhlasí i český Úřad průmyslového vlastnictví, na jehož webu byla zavěšena adresa pro veřejnou konzultaci, která skončila v pátek 31. července 2015: „I když výsledky konzultace ještě pochopitelně nejsou známé, lze se domnívat, že navržené poplatky jsou pro české firmy příliš vysoké až likvidační, pokud by například musely hradit až 3 000 000 EUR jako náklady protistrany, v případě prohry sporu o porušovaní patentu v držení velké zahraniční firmy,“ uvedl na dotaz zástupce předsedy vedoucí Kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák.
ČAK poskytla ucelený přehled následků
Byl to právě Úřad průmyslového vlastnictví, který se intenzívně poplatky v rámci veřejné konzultace zabýval. „Úřad průmyslového vlastnictví se v současnosti vyjadřuje pouze k dílčí části stanoviska, a to k té, která se zabývá výší soudních poplatků. Stanovením návrhu výše poplatků se zabývá Přípravný výbor pro Jednotný patentový soud. Ten v květnu 2015 zahájil veřejnou konzultaci ohledně struktury poplatků, podpory malých a středních podniků a některých dalších subjektů, stanovení minimální výše hodnoty patentu, od které se odvozuje výše poplatku a sazebník stropů pro náhradu nákladů,“ uvedl Josef Dvornák.
Podle jeho slov stanovisko České advokátní komory naopak představuje komplexní pohled na celou věc a na důsledky ratifikace Dohody o Jednotném patentovém soudu. „Stanovisko ČAK představuje komplexní názor Komory k dopadům ratifikace Dohody o Jednotném patentovém soudu na právní prostředí v České republice,“ uvedl Josef Dvornák k dokumentu české advokátní komory, který Úřad průmyslového vlastnictví obdržel od advokátů minulý čtvrtek.
Právní zastoupení firmy přijde nově na 45 milionů korun
Podle tohoto výčtu poplatků základní soudní poplatek před Jednotným patentovým soudem má být 11.000 EUR. K tomuto základnímu poplatku pak bude připočten vlastní soudní poplatek v závislosti na hodnotě sporu, která bude na rozdíl od stavu v ČR určena v případě jakýchkoli, nejen peněžitých nároků, ve výši od 11.000 EUR do 231.000 EUR. Pro srovnání, zahájení řízení v patentové věci v ČR s uplatněním zdržovacího nároku je zpoplatněno soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč, upozornila ČAK.
Velmi znepokojující je též soudní poplatek ve výši 20,000 Euro za protižalobu na zneplatnění patentu. To je žaloba, kterou bude muset podat tvrzený porušovatel z České republiky, pokud bude zahraničním vlastníkem patentu zažalován pro tvrzené porušení patentu, uvádí k poplatkům ČAK. „Pro České poměry nevídaná je i výše náhrady nákladů právního zastoupení, jež je limitována částkou 3 mil Euro,“
Celkovou výši nákladů na soudní řízení před Jednotným patentovým soudem lze v průměrné věci odhadovat na cca 100.000 EUR na soudních poplatcích a cca 600.000 – 800.000 EUR na právním zastoupení každé ze stran, což celkově činí celkem cca 1,6 mil EUR, tj. asi 45 mil Kč. To je zajisté částka, kterou si většina malých a středních podnikatelů z ČR nemůže dovolit, varuje Česká advokátní komora.
K soudu se pojede do sedmi evropských měst
Jednotný patentový soud se bude skládat ze soudu prvního stupně, odvolacího soudu a soudní kanceláře. Soud prvního stupně bude mít ústřední komoru, místní a regionální komory. Ústřední komora bude sídlit v Paříži se sekcemi v Londýně a Mnichově. Každý smluvní členský stát může zřídit místní komoru nebo společně s jedním nebo více ostatními smluvními členskými státy regionální komoru soudu prvního stupně. Smluvní členské státy určí sídlo těchto místních nebo regionálních komor. Odvolací soud bude mít sídlo v Lucemburku. Soudní kancelář bude zřízena v sídle odvolacího soudu. Zřídí se také patentové mediační a rozhodčí středisko se sídlem v Lublani a v Lisabonu a zařízení odborného vzdělávání soudců v Budapešti.
Soudcem Jednotného patentového soudu se bude moci stát osoba členské země Dohody, která splní podmínky pro výkon funkce soudce v národním státu a navíc má technické vzdělání. A jak se takovým soudcem dotyčný stane? Prostě se přihlásí se o funkci u Jednotného patentového soudu, jak vyplývá ze zkrácené verze Dohody a jednacího řádu: „Kandidáti se mohou hlásit přímo UPC. Poradní výbor UPC sestaví seznam nejvhodnějších kandidátů na jmenování soudcem soudu. Na základě tohoto seznamu Správní výbor UPC po vzájemné dohodě jmenuje soudce,“ přináší vysvětlení seznam nejčastěji kladených otázek na webu Úřadu průmyslového vlastnictví.
-ire-
