Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.
Ani v minulém týdnu si čtenáři tuzemských médií neodpočinuli od kauz spojených s bývalým soudcem Ondřejem Havlínem či od diskuze o dopadech procesu s exhejtmanem Rathem na český justiční systém. Kromě toho byl probírán i rozpočet ministerstva spravedlnosti nebo smysluplnost zákona o trestní odpovědnosti firem.
Podle informací pondělního vydání MF DNES míří na nedávno odsouzeného soudce Ondřeje Havlína nové trestní oznámení. To připravuje předseda Obvodního soudu pro Prahu 2 Aleš Sabol, který má podezření, že kontroverzní soudce rozhodoval v jednom případě jako podjatý. Konkrétně neměl Havlín k soudnímu řízení přizvat účastníky dopravních nehod a tím tak zvýhodnil obžalované. Redaktorka Adéla Paclíková dále v článku informovala, že ministerstvo spravedlnosti uvažuje o rozdělení dopravní agendy v Praze mezi více soudů, s čímž vyjádřil souhlas předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Vladimír Barák se v časopisu Týden vrátil k připravovanému novému trestnímu řádu, na nějž je upřena pozornost kvůli ostře sledovanému procesu s Davidem Rathem. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán již dříve avizoval, že nový trestní řád by měl zkrátit soudní řízení ve všech jeho stádiích. Nicméně termín změn ještě není zcela zřejmý. „Je nutné poskytnout dostatek prostoru k diskusi a následné přípravě kvalitního paragrafového znění. Za úspěch tak bude možné považovat, pokud bude přijat v tomto volebním období, tedy do roku 2017,“ řekl časopisu mluvčí resortu Jiří Hovorka.
Obstrukce, které ve svém procesu činil exhejtman Rath, byly dále předmětem rozhovoru s vedoucím kateder trestního práva na právnických fakultách v Praze a v Olomouci Jiřím Jelínkem. Ten se pro pondělní Lidové noviny nechal slyšet, že Rath mohl být u obstrukcí ještě důraznější. Jelínek se dále vyjádřil i ke slabinám trestního řádu a úpravě institutu spolupracujícího obviněného. Vysvětlil také svůj negativní postoj k novému zákonu o státním zastupitelství.
Páteční vydání většiny českých tištěných titulů si všímalo vyjednávání o rozpočtech jednotlivých resortů. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán vyjednal navýšení prostředků pro ministerstvo ve výši jedné miliardy korun. Tyto peníze chce ministr použít především na posílení justičního personálu. Server Česká justice pak ve čtvrtek připomněl, že celkový rozpočet ministerstva pro rok 2016 by měl činit 24,35 miliard korun.
Jaké dopady má v praxi zákon o trestní odpovědnosti firem a má vůbec v českém právním prostředí v současné podobě smysl? Na tyto a další otázky kolem čtyři roky staré normy hledal odpověď Jan Januš ve středečních Lidových novinách. Nutno podotknout, že ve značně negativním tónu, neboť zákon je podle něj „cizorodým prvkem, který do štábní kultury českého práva příliš nezapadl a asi ani nikdy nezapadne.“ Konkrétně pak zdůraznil, že zákon je příliš stručný, nejednoznačný a i když umožňuje vysoké tresty, dosavadní kauzy skončily doslova „jako fraška“. Řešením je podle Januše pouze přepsání celého zákona, na čemž se shodl s již výše zmiňovaným Jiřím Jelínkem.
Do kritiky častých změn exekučních zákonů se v týdeníku Euro pustil Václav Herz. Podle něj se v předchozích novelách nevyznají ani experti z ministerstva spravedlnosti a proto přišli s letos již třetím návrhem změn. Herz se ve svém článku dále zabýval i nechvalně proslulým exekutorským úřadem v Přerově, jemuž šéfuje Tomáš Vrána, kterého navrhuje z úřadu odvolat ministr Pelikán. Pomoci omezit „úzké vazby pohledávkových mafií na exekutory“ a zrušit dosavadní korupční systém by podle Herze mělo zavedení teritoriality exekutorů.
Servery Česká justice a iHNed.cz informovaly o souhlasu senátorů s novelou zákona o zpravodajských službách, která mj. počítá s prolomením daňového tajemství. Zároveň dává zpravodajcům pravomoc požadovat po telefonních operátorech údaje o jednotlivých číslech. Kritiku proti návrhu vznesli např. senátoři Jaroslav Kubera a Ivo Valenta a taktéž senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wágnerová, podle které je posílení pravomocí tajných služeb zásahem do svobod občanů.
OČEKÁVANÁ AGENDA
20. 8. 2015 10:00 Po krátké pauze se koná schůze vlády, na jejímž programu je téměř 60 bodů. Ani jeden z nich však nepředkládá ministr spravedlnosti.
