Americký federální soud odmítl odvolání společnosti Samsung, která si stěžovala na výši náhrady škody ve výši téměř 400 milionů dolarů, jíž má dle rozhodnutí soudu nižší instance zaplatit firmě Apple. Co dalšího se událo ve světě?
Americký soud odmítl odvolání Samsungu v kauze porušování průmyslových vzorů
Jak uvedl San Jose Mercury News, Samsung má nyní dvě možnosti: buďto zaplatí, nebo se pokusí věc dostat před nejvyšší soud, což však není příliš pravděpodobné. Samsung má Apple uhradit náhradu škody za to, že při výrobě dvou desítek svých telefonů a tabletů použil design, na nějž měla průmyslové vzory zaregistrována společnost Apple.
Soud první instance Apple původně přiřkl náhradu škody ve výši přesahující miliardu dolarů, následně však tato částka byla snížena na necelých 400 milionů dolarů. Jak dodal San Jose Mercury News, celý případ se táhne již tři roky a soudy všech instancí zatím rozhodly ve prospěch Apple. Samsung se k tomu, zda případ požene před nejvyšší soud, zatím nevyjádřil.
Kauza údajného zneužívání dominantního postavení ze strany Googlu se odkládá
Evropská komise oznámila, že společnosti Google poskytne více času na to, aby dodala důkazy v kauze údajného zneužívání dominantního postavení na trhu.
Jak uvedl mluvčí Komise, ačkoliv měl Google dodat všechny potřebné podklady do 17. července, lhůta mu nakonec byla prodloužena do 31. srpna. Evropská komise v současné době projednává, zda Google ve svém webovém vyhledávači nepreferoval své vlastní služby. „Komise zhodnotila důvody, pro které Google požadoval prodloužení lhůty, v níž má Google dodat potřebné dokumenty a rozhodla se mu vyhovět,“ uvedl mluvčí Komise Ricardo Cardoso.
Evropská komise Google formálně ze zneužívání dominantního postavení obvinila v dubnu tohoto roku po více než pětiletém šetření, během něhož se Google snažil spor s Komisí třikrát neúspěšně urovnat. Pokud Komise rozhodne, že Google evropské antimonopolní zákonodárství opravdu porušoval, může mu být udělena pokuta až do výše deseti procent jeho globálního obratu.
Další doživotí pro k smrti odsouzeného Badího
Bývalý vůdce egyptského Muslimského bratrstva Muhammad Badí byl odsouzen k dalšímu doživotnímu trestu. Badí si už od egyptského soudu odnesl třikrát trest smrti a pětkrát doživotní trest, píší Gulf News.
Proces souvisí s násilím, které se v zemi rozpoutalo po předloňském svržení prezidenta Muhammada Mursího. Jeho stoupenci tehdy začali protestovat na mnoha místech zejména v egyptské metropoli. Bezpečnostní složky následně jejich demonstrace násilně rozehnaly a například při vyklízení protestního tábora u mešity Rábaa al-Adavíja zahynulo 817 lidí. Mursího příznivci v reakci na to zahájili útoky, zejména na policejní stanice a kostely.
Jednou z přepadených byla i policejní stanice v Port Saídu, kde zahynulo pět lidí, právě za tento útok soud dnes Badího odsoudil.
Muslimské bratrstvo převzalo vládu nad Egyptem v roce 2011, kdy revoluce svrhla tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Do té doby bylo v Egyptě Muslimské bratrstvo jako politická strana zakázáno.
Po Mubarakově pádu však bylo nejlépe zorganizované ze všech opozičních skupin a s přehledem vyhrálo volby. Prezidentem se roku 2012 stal jeho kandidát Muhammad Mursí. Zemi ale vedl podle zásad islamistů, tedy s důrazem na islám, což vedlo k četným protestům liberálních Egypťanů.
Armáda v roce 2013 svrhla Mursího a proti bratrstvu, které proti tomuto kroku protestovalo, rázně zakročila. Teď je skupina v Egyptě řazená k teroristickým organizacím, tisíce jejích členů a stoupenců jsou ve vězení a při procesech padají vysoké tresty. Organizace hájící lidská práva nynější procesy kritizují jako politicky motivované.
Peru povolilo sestřelovat letadla podezřelá z pašování drog
Peruánská armáda bude moci sestřelovat letadla podezřelá z pašování drog. Parlament návrh zákona schválil jednomyslně.
Normě chybí ke vstupu v platnost už jen podpis prezidenta Ollanty Humaly, podle BBC se ale nečeká, že by proti němu měl námitky. Boj proti výrobě a zneužívání drog totiž prohlásil při nástupu do funkce v roce 2011 za svou prioritu.
Peruánská armáda mohla proti letounům podezřelým z pašování drog podobným způsobem zasahovat až do roku 2001, kdy Lima po tragické nehodě tento způsob boje proti narkomafii zakázala. Na palubě omylem sestřeleného stroje tehdy zahynula americká misionářka a její dítě.
Peru se v roce 2012 dostalo na první místo v produkci kokainu na světě. Až polovina vyrobené drogy směřuje do sousední Bolívie, a to právě prostřednictvím malých soukromých letadel. Z Bolívie pak droga pokračuje nejčastěji do Brazílie, Evropy, Asie a do USA.
Podobné zákony umožňující sestřelit podezřelá letadla mají i některé sousední země, včetně Bolívie, Kolumbie, Brazílie a Venezuely.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
