Je-li stát z ústavy sekulární, nemusí ve svých institucích zajišťovat obyvatelům stravu připravenou podle různých náboženských příkazů. Na základě této prosté myšlenky ohlásil starosta francouzského města Chalon na Saoně, že od září nebude žákům v místních školách garantována strava z nevepřového masa.
Následnou žalobu Muslimské ligy právní obrany nyní starosta Gilles Platrewt vyhrál. O případu rozhodoval soud v Dijonu minulý týden a ve čtvrtek rozhodl ve prospěch starosty města Chalon. Část muslimských lídrů už projevila obavu, že rozhodnutí soudu o ukončení nabídky stravy alternativní k vepřovému může být pojato jako precedent a rozšířeno do obcí kdekoli v zemi.
Starosta města Chalon na Saoně nedaleko Dijonu ve východní Francii Gilles Platret oznámil letos v březnu, že studentům a žákům škol nebude od začátku školního roku v září garantována nabídka obědů z nevepřových jídel. Žalobu na toto rozhodnutí podala Muslimská liga právní obrany, jejíž právník Karim Achoui tvrdil, že „dítě by bylo extrémně traumatizováno, pokud by mu byla naservírována vepřová kotleta a ono by ji muselo sníst poté, co je mu bylo od dětství opakovaně říkáno, že jde o zakázanou stravu“.
Stát není povinen zajišťovat náboženskou praxi obyvatel
Už od března provázela starostovo rozhodnutí veřejná debata. Zastánci náboženské stravy ve školách například tvrdili, že odstranění nabídky nevepřových jídel jde proti duchu sekulárních zákonů, neboť tyto zákony jsou o integraci – tedy spojení, nikoli asimilaci – tedy přizpůsobení se.
Starostovi právní zástupci na to odpověděli prohlášením před soudem, totiž že sekularismus nezavazuje úřady k tomu, aby „poskytly každému co potřebuje, aby praktikoval své náboženství“. Výsledný rozsudek označil starosta Gilles Platret jako „první vítězství sekularismu“. Nové pravidlo však musí být ještě potvrzeno místní samosprávou, takže mnoho jeho podporovatelů vidí rozhodnutí soudu jako předčasné vítězství.
V ČR se muslimská strava připravuje v Brně
Francouzské státní a veřejné školy nabízejí jídla z nevepřového masa od roku 1984 kvůli velkému množství muslimského a židovského obyvatelstva. Z prohlášení lídra Francouzské rady pro muslimskou víru Abdallaha Zekriho však vyplývá, že to byly francouzské úřady, nikoli muslimové, kdo zaváděl ve Francii školní stravu podle náboženských příkazů: „Mohu pouze litovat rozhodnutí starosty, které nepřináší sociální mír do škol. Všichni muslimové respektují sekularitu. Muslimové nikdy nežádali halal maso ve školních jídelnách,“ řekl pro AFP Zekri. Podle něho však rozhodnutí dále prohloubí příkop mezi muslimy a nemuslimy.
V České republice stát připravuje muslimskou stravu na žádost muslimských vězňů v Brně. Podle srpnového vyjádření správce zařízení pro nelegální přistěhovalce v Bělé pod Bezdězem tam stát má v nabídce ze tří jídel jedno jídlo muslimské. Rozhodnutí dijónského soudu vítají francouzští producenti vepřového, avšak nevítá ho francouzský ministr školství muslim Najad Vallaud-Belkacem, který uvedl, že Platretův výnos si bere děti jako rukojmí.
Židé nemají s přizpůsobením problém
Podle odborných odhadů žije ve Francii 4,7 milionů muslimů a půl milionů židů, což z Francie činí zemi s největším množstvím zástupců obou směrů. Město Chalon na Saoně má 50 tisíc obyvatel a čtyři mešity.
Podle místního muslimského živnostníka Vaprima se ve skutečnosti starosta ve své první kampani opřel převážně o muslimy a díky nim zvítězil ve volbách. Obcházel jejich domovy, živnosti i mešity. „Spolehl se na podporu muslimů a byl z velké části zvolen díky muslimům,“ uvedl živnostník pro International Business Times, které situaci ve městě Chalon obsáhle popisují v reportáži. Podle slov Vaprima pro IBT starosta přešel ke „krajní pravici“.
Naopak lídr židovské komunity nedaleko Dijonu pro IBT uvedl, že židé mají snazší integraci do francouzské společnosti, protože jsou jejich rozdíly méně viditelné. Mnoho francouzských židů přestalo nosit jarmulky a pejzy, s jejich dětmi je zacházeno stejně jako s ostatními, a proto se dokáží podle Izraele Cemachovice ze židovské náboženské společnosti v Dijonu lépe spojit s francouzskou společností.
Muslimové si naopak opakovaně stěžují
Už v roce 2010 vydala francouzská vláda zákaz nošení náboženských symbolů ve školách. Zákaz provázela totožná debata těch, kteří jej považovali za správný v sekulárním státu a těch, kteří ho považovali za namířený proti muslimům. Zákaz vyústil v několik stížností k Evropskému soudu pro lidská práva, který opakovaně rozhoduje, že zákaz nošení islámského šátku není porušením Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. O zákazu nošení muslimských šátků rozhodoval ESLP už v roce 2008. Stížnosti náboženských skupin řeší Francie už 25 let.
Nejočekávanějším rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva byl ovšem rozsudek ve věci úplného zákazu zahalování na veřejnosti loni v červenci. Také toto opatření francouzské vlády bylo napadáno jako „protimuslimské. Evropský soud nakonec přijal argumenty francouzské vlády a navíc v rozsudku zdůraznil, že dodržení sociálních norem je podmínka pro jakékoli spolužití. Francie zákazem neprošila Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, konstatoval opakovaně Soud.
Irena Válová
