Novinář Petr Tomíček vystřídal na postu tiskového mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga. Podle předsedy NS Pavla Šámala by jeho příchod měl napomoci změnám, které chce NS nastolit v komunikaci s veřejností. „Chci za Nejvyšší soud aktivněji oslovovat média,“ řekl Tomíček v rozhovoru pro Českou justici.
Váš předchůdce Petr Knötig skončil nedobrovolně ve funkci mluvčího Nejvyššího soudu kvůli rasistickému projevu na facebooku. Když vás Pavel Šámal přijímal, varoval vás před podobnými osobními výlevy na veřejnosti?
O soukromých vyjádřeních mého předchůdce na sociálních sítích jsme ani před výběrovou komisí, která mě doporučila panu předsedovi Pavlu Šámalovi, ani se samotným panem předsedou, nemluvili. Myslím, že to ani nebylo třeba. Důsledky podobného jednání jsme zaznamenali všichni. A přestože chování mého předchůdce na facebooku nebylo zdaleka jediným důvodem k jeho výpovědi, podle mě bylo navenek tím nejviditelnějším. No a poučení z něj si určitě vzali nejen zaměstnanci Nejvyššího soudu.
Byl jste dlouhá léta novinářem. Věnoval jste se někdy justiční tematice nebo z jakého důvodu vás lákalo stát se mluvčím NS?
Novinářem jsem byl opravdu téměř 20 let. Na začátku kariéry klasickým krajánkem v Olomouckém kraji. To znamená, že jsem psal nebo točil reportáže ze všech různých oborů, snad s výjimkou sportu. Soudy a soudnictví k tomu patřily přirozeně také. Později, jako editor Českého rozhlasu a následně editor v České televizi v Brně, jsem opět justiční témata řešil denně. Pokud jste editorem v Brně, hlavním městě české justice, je přirozené, že to ani jinak nejde. Pokud dále nabízíte justiční témata z Brna kolegům editorům do celostátního vysílání, musíte ty případy dokonale znát, umět kauzu správně vysvětlit a najít na ní nejen to nejdůležitější, ale i divácky, čtenářsky či posluchačsky nejzajímavější. No a v tom vidím hodně společného mezi tím, co jsem dělal dříve a co se očekává od tiskového mluvčího. Pozice tiskového mluvčího Nejvyššího soudu je tak logickým pokračováním mojí kariéry. Nejvyšší soud je přitom, dovolím si trošku zlehčit, „dobrá značka“, ještě lépe „výborná značka“. Bude mi ctí pracovat na tom, aby byla v očích veřejnosti ještě lepší.
Předseda Pavel Šámal avizoval, že chce, aby samotní soudci komentovali jednotlivá rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jaká práce pak zbyde na vás?
I já chci, aby samotní soudci výsledky své práce častěji prezentovali na veřejnosti a sami nás všechny seznamovali s tím, jak a proč v daných věcech rozhodli. Proč chodit ke kovaříčkovi, rozumějte mluvčímu, když můžete rovnou ke kováři. Vůbec si nemyslím, že by mi tím soudci a soudkyně vzali práci. Samotné vyjádření pro tisk, na mikrofon či na kameru je jen jedním ze segmentů každodenní práce mluvčích. Chci za Nejvyšší soud aktivněji oslovovat média, nabízet jim atraktivní témata a nečekat, až se novináři zeptají a najdou si téma sami. Vzhledem ke svým zkušenostem si myslím, že vím, co média chtějí a potřebují. Bohužel, v dnešní době nemají novináři příliš času na nějakou analytickou práci, aktivní vyhledávání a přípravu témat. – A to je prostor pro aktivní mluvčí, aby se snažili poskytnout redakcím co nejlepší servis. Až se rozkoukám, budu se lépe orientovat ve vnitřní struktuře a denních zákonitostech práce Nejvyššího soudu, snad se mi to podaří. A doufám, že to zvládnu brzy.
Pokud budou jednotliví soudci komunikovat s médii, budete jim pomáhat s vytvářením stanovisek nebo to budou mít na starosti sami dle svého uvážení?
Nepředpokládám, že všichni soudci vědí, jak komunikovat s médii. Mají prioritně zcela jiné poslání. Rád jim pomůžu. Někdy i se samotnými základy. Ono se někdy zapomíná i na zcela elementární věci. Například, když přijde redaktor s mikrofonem, ani neřekne, do jakého pořadu žádá vyjádření, jaká bude výsledná stopáž. To je klasický případ, kdy může mluvčí pomoci radou typu: „Pozor, z toho bude ve výsledku jen 20 vteřin.“ Budu rád, když si soudci nechají poradit také v tom, jak se vyjadřovat co nejsrozumitelněji k laické veřejnosti. Bude to jednání o kompromisech – nakolik je možné složitou právnickou mluvu zlehčit tak, aby nedošlo ke zkreslení daného případu.
Máte vlastní představu, na která témata se zaměřovat?
Chci za Nejvyšší soud nabídnout jednotlivým redakcím co nejlepší servis, zaměřit se především na aktivní nabídku společensky závažných, ale i zajímavých, témat. Mám za to, že Nejvyšší soud projednává řadu věcí, které na první pohled novináře nezaujmou, ale po podrobnějším rozboru by byla škoda, kdyby zapadly. Nejvyšší soud rozhoduje v řadě neveřejných jednání a vím, že novináři si často nedokážou v návalu dalších povinností sami uhlídat pokračování některých kauz nebo dokonce ani nevědí, že daná věc skončila na Nejvyšším soudu třeba kvůli dovolání. Nejvyšší soud zkrátka denně rozhoduje o spoustě důležitých věcí, se kterými je třeba seznámit veřejnost.
Předseda trestního kolegia NS Stanislav Rizman si nedávno stěžoval, že na rozhodnutí o couvání v obytné zóně chodily na Nejvyšší soud doslova výhrůžné emaily od lidí – tyto věci budete také vyřizovat nebo jak s nimi NS nakládá?
K tomu můžu odpovědět jen v obecné rovině. Tyto reakce jsem bohužel nečetl, je to věc stará několik měsíců. Nejvyšší soud mimo jiné denně řeší žádosti řady lidí o poskytování informací podle zákona 106/1999 sb. Už jsem sám několik takových žádostí vyřídil. A kromě nich i řadu dalších telefonických nebo písemných, emailových, dotazů od občanů. Nejvyšší soud ze zásady odpoví na každý dotaz, pokud je komu odpovědět. Je to nejen slušnost, ale proto tady jsme, pro lidi. Nevím, zda v tom konkrétním případě, kdy snad měly přicházet i nenávistné maily, nešlo o anonymy. Obecně si ale myslím, že pokud má někdo odlišný názor a napíše nám o tom, měli bychom mu odpovědět. Měli bychom se alespoň pokusit mu svá stanoviska, rozhodnutí anebo doporučení jako Nejvyšší soud vysvětlit.
-epa-
