Novela exekučního řádu obsahuje gramatické chyby a nerespektuje legislativní pravidla

Nerespektování legislativních pravidel, bazální neznalost norem, které vytváří, ale rovněž obyčejné stylistické a gramatické chyby. To jsou charakteristiky, které čím dále tím více doprovázejí legislativní návrhy z dílny Ministerstva spravedlnosti.

Resort čím dál více čelí v téměř každé normě kritice za mizerně odvedenou práci. A to i ze strany těch, které reguluje a kontroluje, jako je to v případě aktuální novely Občanského soudního řádu a Exekučního řádu, která je v připomínkovém řízení.

„Navrhovaná právní úprava neobsahuje vysvětlení nezbytnosti navrhovaných změn, ani vysvětlení jejich účelu (není dodržena zásada přiměřenosti), snaží se řešit mnohdy neexistující problémy a naopak neupravuje některé oblasti, jejichž změny by byly bezesporu žádoucí (není dodržena zásada transparentnosti), dotčené oblasti byly již několikrát podrobeny zásadním koncepčním změnám, a jejich dopady na ty, kterých se regulace týká, nebyly doposud řádně vyhodnoceny (není dodržena zásada konzistence), absentuje podrobná analýza právního a skutkového stavu, která by nebyla pouze popisem platné právní úpravy, a konečně, absentuje i vyhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady,“ kritizuje legislativní práci na novele Exekutorská komora ČR.

 Absence srovnání mezinárodních smluv a Ústavy ČR

 „Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, není komplexní. Většinu zaváděných změn opomíná důvodová zpráva zhodnotit tímto prizmatem, například zvláštní místní příslušnost k výkonu rozhodnutí týkající se nemovitosti či závodu v kontrastu s § 511 ZŘS vs. Úmluva o právech dítěte, zavedení povinného splátkového kalendáře vs. právo vlastnit majetek (LZPS, EÚLP), rozdělení částečného peněžitého plnění v rozporu s hmotným právem vs. právo vlastnit majetek (LZPS, EÚLP), paušalizace nákladů plátce mzdy – stanovení sankce bez zákona (čl. 4 odst. 1 Listiny), odkrytí daňové evidence a účetních záznamů exekutora vs. ochrana soukromí podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny ve spojení s neproporcionalitou (čl. 4 odst. 4 Listiny), možnost kárně žalovat i po udělení výtky vs. zákaz dvojího trestání – čl. 40 odst. 5 Listiny + čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k EÚLP,“ tak hodnotí Exekutorská komora absenci srovnání mezinárodních smluv a Ústavy ČR

Mohlo by vás zajímat

Antimonopolní úřad šetřil nekalé praktiky na trhu s potravinami. Uložil sedm pokut

Jak dále vyplývá z připomínek, předkládanému návrhu lze vytknout nedostatky v terminologii, nutné je též upozornit na výskyt nesprávných, nepřehledných či neurčitých jazykových formulací. Tak například formulace „Přijme-li soud vymáhané plnění….“ se jeví podle Exekutorské komory jako značně nepřesná, neboť by se měla týkat jen peněžitého plnění, navíc nezahrnuje v sobě situace, kdy peněžité plnění je získáno provedením exekuce – zajištěním hotovosti při soupisu movitých věcí, výtěžkem z prodeje movitých věcí, nemovitostí či závodu.

 Neznalost zákonů

Pelikánovy legislativce navíc exekutoři nachytali na švestkách i v základních znalostech norem, jež se chystají upravovat.  „Mimo to však poukazujeme na nekoncepčnost této úpravy, není zřejmé, proč právě zde je účastník takto zvýhodněn. Odporový formulář také zcela pomíjí smysl a účel rozkazního řízení. Není pravdou, že platební rozkaz lze vydat vždy, jedná-li se o žalobu o zaplacení peněžité částky. Platebním rozkazem může soud rozhodnout pouze v případě, pokud žalobcem uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem.“

Jedním z neuralgických bodů exekucí je přesné vymezení úkonů, které mohou exekutoři činit v těch kterých právních situacích a fázích exekučního řízení. Proto by měla být jednotlivá ustanovení Exekuční řádu co nejpreciznější. Ani to se ovšem neděje. V bodě 32 a 33 ministerské novely se navrhuje zavedení nového neurčitého pojmu „úkony směřující k provedení exekuce, které spočívají v zajištění majetku povinného.“ „Ustanovení je nesrozumitelné. Není zřejmé jak úkon, který spočívá v zajištění majetku povinného, může směřovat k provedení exekuce. Doporučujeme proto nahradit tento neurčitý termín uvedení konkrétních úkonů, které mají být zapovězeny,“ vzkazují exekutoři Pelikánovým právníkům.

Obdobně fatální neznalost stávající právní úpravy a terminologie prokázali legislativci MS i v bodě 20 navrhované úpravy. „Byl-li v jiném řízení pro vymožení jiné pohledávky než pohledávky podle odstavce 1 po vydání rozhodnutí podle odstavce 2 nařízen výkon rozhodnutí nebo vydán exekuční příkaz na nemovitou věc povinného.“ Dané ustanovení je podle připomínek nejasné, jelikož „výkon rozhodnutí (exekuce) na nemovitou věc“ je pojem nadřazený pojmu „výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovité věci“, jelikož v sobě zahrnuje i správu nemovité věci, příp. nucené zřízení zástavního práva.

Některá navrhovaná ustanovení jsou podle Exekutorské komory velmi nepřehledná, a jejich přečtení a pochopení může v praxi, zejména adresátům – tedy občanům, činit potíže. Např. § 304c má 8 odstavců (497 slov), z nichž nejdelší má 120 slov a skládá se ze čtyř vět, z čehož dvě jsou dlouhá souvětí.  „Z hlediska legislativně – technického navrhujeme přeformulovat tato ustanovení v duchu zásady, že „jeden paragraf má zásadně obsahovat nanejvýš dva odstavce a jeden odstavec paragrafu má v zásadě obsahovat nanejvýš dvě věty,“ poučuje Exekutorská ministerské úředníky.

 Co je to počítač?

Ti se na jiném místě usvědčují rovněž z elementární neznalosti technických aspektů materie, o níž rozhodují. V bodě 19, kterým se navrhuje doplnit § 326 odst. 10, se uvádí, „je-li sepsán počítač, jiné technické zařízení nebo nosič dat, umožní soud povinnému před zpeněžením věci na jeho žádost, aby přenesl data osobní povahy uložená v tomto technickém zařízení nebo na nosiči dat na jiné technické zařízení nebo nosič dat, k nimž má přístup.“  „Použitý termín „počítač“ je ale neurčitý. Pod pojmem počítač je možné rozumět nejen např. PC nebo notebook. Počítač ale lze nalézt např. i v automobilech, dětských hračkách, mobilních telefonech, myčkách atp. Použitý termín jiné technické zařízení je rovněž neurčitý, poučuje EK navrhovatele s tím, že správný termín by měl znít „nosič dat“.“

Na paškál si ve svých připomínkách vzala Exekutorská komora i návrh, aby si ministerstvo mohlo vyžádat od jednotlivých exekutorů v rámci své kontrolní pravomoci listiny z daňové evidence a účetní záznamy. „Odhlédneme-li od argumentů věcných (tj. že tento požadavek je protiústavní), jedná se o neurčité ustanovení. Není zřejmé, co se myslí „daňovou evidencí“, zda skutečně jen evidence dle § 7b zákona o daních z příjmů anebo jakýkoliv účetní systém. Dále pak proto není zřejmé, co je „listinou z daňové evidence“. Ustanovení počítá se zasíláním kopií listinných podkladů – účetní záznamy (ostatně i daňová evidence) však nemusí mít listinnou podobu, když mohou mít i formu technickou či smíšenou. Některé účetní záznamy nejsou určeny k přenosu.“

Neznalost základních právních zásad

 Exekutoři musí legislativcům vysvětlovat i takové zásadní věci, jako je zásada „ne bis in idem“, tedy zákaz dvojího trestání za jednu věc. Podle návrhu by mělo být možné „návrh na zahájení kárného řízení podat i pro drobný nedostatek v exekuční a další činnosti nebo drobný poklesek v chování, které byly důvodem výtky podle věty první, lze-li je posoudit jako kárný delikt.“ Dané ustanovení je podle připomínek nesrozumitelné, když říká, že kárnou žalobu je možné podat i pro drobný nedostatek, který byl důvodem výtky. Důvodem udělení výtky nicméně není drobný nedostatek v exekuční činnosti, ale skutečnost, že dohledový orgán kvalifikoval určitý skutek jako drobný nedostatek v exekuční činnosti. „Navíc problémová oblast nespočívá v tom, že by nebylo možné podat kárnou žalobu po udělení výtky (nejedná se o podmínku podání kárné žaloby), ale v zákazu ne bis in idem, na kterém se takto formulovaným ustanovením nic nemění.“

Někdy jde o pouhou gramatickou nepřesnost či překlep. Nicméně ani to by se legislativcům, obzvláště těm, kteří působí v resortu, jenž vytváří zásadní právní dokumenty ovlivňující každodenní život všech občanů, stávat nemělo. „Platné znění s vyznačením navrhovaných změn došlo v § 172 odst. 1 o.s.ř. k nepřesnosti: „Spolu s platebním rozkazem zašle soud formulář odpor“, na místo „odporu“,“ opravují exekutoři ministerské právníky. Je otázkou zda není trapné, když jejich práci musí opravovat ti, které Ministerstvo spravedlnosti zároveň kontroluje.

Dušan Šrámek