Česká republika bude věznit cizince odsouzené Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Státy, které odsouzence věznily doposud, už nejsou ochotny a schopny v tom pokračovat a přijímat další vězně.
Podle návrhu principů nové dohody, který má Česká justice k dispozici, je Česká republika geograficky, národnostně i kulturně blízká Balkánu. ČR mimo jiné podmiňuje věznění cizinců na smlouvu finančním vyrovnáním za náklady věznění.
Vyplývá to z materiálu ministerstva spravedlnosti „Směrnice pro jednání o návrhu Dohody mezi Českou republikou a Organizací spojených národů o výkonu rozsudků uložených Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodním reziduálním mechanismem pro trestní tribunály“.
Podle předmětného materiálu má v současnosti v rámci OSN respektive Reziduálního mechanismu Tribunálu uzavřenou dohodu o předávání odsouzených 17 evropských států. Až dosud bylo k věznění předáno celkem 54 odsouzených do těchto čtrnácti států: Velká Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Belgie, Německo, Itálie, Rakousko, Polsko, Estonsko, Norsko, Švédsko, Finsko.
Na uvěznění však podle materiálu stále čeká 30 osob, které uvedené státy už nejsou schopny pojmout: „Řada předaných odsouzených již trest vykonala a byla propuštěna na svobodu, v současnosti tedy trest uložený Tribunálem vykonává pouze 18 osob, a to v počtu 1 až 3 osoby na jeden stát. Uvedené státy však zřejmě nebudou ochotny ani schopny pojmout do svých vězeňských zařízení další přibližně tři desítky odsouzených – důvodem je zejména požadavek, aby ,břemeno výkonu rozsudků sdílely též další státy, ohledy finanční atp.,“ uvádí se v materiálu.
Iniciativa ke sjednání bilaterální dohody o výkonu rozsudků uložených Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodním reziduálním mechanismem pro trestní tribunály vzešla podle ministerského materiálu ze strany Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
ČR je blízko Balkánu
Důvody, proč byla vybrána Česká republika jsou podle materiálu dva: první je politický a druhý je geograficko národnostně kulturní. Česká republika je podle těchto kritérií blízká Balkánu: „Dohoda je odůvodňována zejména zahraničně politickými zájmy České republiky, kdy Česká republika dlouhodobě podporuje mezinárodní trestní soudnictví. Vzhledem ke geografické, národnostní i kulturní blízkosti České republiky k bývalé Jugoslávii lze sjednání navrhované Dohody, jejímž cílem bude předání několika odsouzených osob do České republiky, považovat za vhodné a účelné,“ uvádí se v materiálu podepsaném ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem.
Ministerská směrnice pak stanovuje priority i limity pro další vyjednávání navrženého textu Dohody. Jsou jimi zejména: přebírání výhradně osob odsouzených k trestu odnětí svobody, možnost odmítnutí osoby v konkrétním případě, upřesnění podmínek pro podmínečné propuštění, přerušení trestu, amnestii nebo udělení milosti nebo například výslovné stanovení způsobu hrazení nákladů a jejich úhrada ze strany OSN. Podle materiálu OSN předběžně potvrdila ochotu „do značné míry“ se na nákladech podílet.
Formulování závazků České republiky bude vycházet zejména z platné právní úpravy a závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv o lidských právech a svobodách, zejména čl. 3 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 3 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání uvádí se mimo jiné v prioritách vyjednávaných témat.
Ministerstvo spravedlnosti považuje sjednání Dohody za vhodné, potřebné a účelné, uvádí se v odůvodnění Směrnice pro jednání o Dohodě.
-ire-
