Prezident Abdal Fattáh Sísí podepsal protiteroristický zákon, který úřadům umožní udělovat vysoké pokuty novinářům, kteří budou psát o teroristických útocích v rozporu s oficiálními informacemi. Co dalšího se děje ve světě?
Apple evropskou konkurenceschopnost nenarušuje
Evropská komise v rámci nového šetření nenalezla žádné důkazy o tom, že by americká firma Apple díky smlouvám uzavřeným s nahrávacími společnosti porušovala evropské právo.
Evropská komise své šetření odstartovala v dubnu letošního roku, když odeslala velkým nahrávacím studiům dotazníky týkající se jejich smluv uzavřených s Apple. Cílem těchto dotazníků bylo zjistit, zda Apple neuzavíral s nahrávacími studii smlouvy, v nichž by se poskytovatelé hudebního obsahu například zavazovali neposkytovat vybrané hudební tituly konkurenčním službám. Podle Reuters však Komise žádná ustanovení porušující evropské právo nakonec nezjistila. Nyní se Evropská komise bude zabývat tím, zda Apple nezneužívá své dominantní postavení na trhu u platformy iOS.
Společnosti jako Spotify či Rhapsody u Komise po spuštění služby Apple Music podaly stížnost, v níž poukazují na své nevýhodné postavení, které mají na platformě iOS ve srovnání s Apple. Problém je v tom, že Apple si bere určitý podíl ze zisku z každé aplikace prodané skrze svůj App Store, v důsledku čehož musejí poskytovatelé hudebních aplikací na iOS zvýšit jejich cenu, aby nepřišli o již tak malé marže. Díky tomu tyto firmy údajně nemohou konkurovat Apple Music, jejíž cenu Apple drží na 9,99 dolarech měsíčně.
Egypt má nový, tvrdý protiteroristický zákon
Prezident Abdal Fattáh Sísí podepsal protiteroristický zákon, který úřadům umožní udělovat vysoké pokuty novinářům, kteří budou psát o teroristických útocích v rozporu s oficiálními informacemi.
Zákon předpokládá uložení pokuty ve výši 200 tisíc až 500 tisíc egyptských liber (zhruba 622 tisíc až 1,6 milionu korun) osobě, která vydá nebo zveřejní „nepravdivé“ informace o atentátech nebo operacích proti islamistickým bojovníkům.
Zákon rovněž mimo jiné stanovuje tresty za různé teroristické činy. Sahají od pětiletého vězení po trest smrti. Ten lze uložit například za vytvoření nebo vedení teroristické organizace. Její financování může mít za následek doživotní trest, který je v Egyptě 25 let.
Do vězení budou moci nově zřízené zvláštní protiteroristické soudy ale posílat ve zrychleném řízení například i za ničení vládních, armádních a soudních budov či archeologických nalezišť.
Kritiky organizací na ochranu lidských práv, ale i řady soudců, si zákon vysloužil mimo jiné kvůli široké definici pojmu terorismus. Napříště jím v Egyptě bude jakýkoli čin, který narušuje veřejný pořádek násilím.
„Vracíme se tím zpět do Mubarakovy éry a k 30 let trvajícímu výjimečnému stavu, který vyhnal Egypťany v roce 2011 do ulic,“ uvedl zástupce egyptské pobočky mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
Přijatý zákon podle něj navíc zaručuje beztrestnost policistům a vojákům i v případě nepřiměřeného užití donucovacích prostředků vůči podezřelým z terorismu.
Ještě jednou Egypt: Tamní Facebook není nejbezpečnější místo
Karim Ashraf Mohammed Al-Banna stráví další tři roky vězení za to, že na Facebooku uvedl, že je ateista. Svědčil proti němu jeho vlastní otec.
Mohammeda Al-Bannu policisté zadrželi loni v listopadu poté, co přišel na služebnu nahlásit, že je urážen a napadán za své ateistické názory. Místo toho, aby policisté začali jeho stížnost vyšetřovat, skončil sám ve vazbě.
Soud i na základě svědectví otce obviněného shledal, že mladík na sociální síti zveřejňoval příspěvky urážející islám.
Protože egyptská ústava urážky islámu, křesťanství i judaismu zakazuje, byl Al-Banna odsouzen ke třem letům vězení. Pokud zaplatí kauci 1000 egyptských liber, může počkat do odvolacího soudu na svobodě.
Rumunsko soudí komunistické zločince
Bývalého velitele jedné z nejhorších komunistických věznic v Rumunsku Alexandra Visinescua poslal soud na 20 let do vězení. Proces, který začal loni v září, je vůbec prvním tohoto druhu v Rumunsku od pádu komunistického režimu před 25 lety. Ortel, pokud bude potvrzen, pro Visinescua prakticky znamená doživotní vězení, protože mu je nyní 89 let.
Visinescu v letech 1956 až 1963 řídil vězení Ramnicu Sarat, kam byli zavíráni příslušníci elity a inteligence z předkomunistické éry. Obžaloba ho vinila ze zodpovědnosti za smrt dvanácti politických vězňů a rovněž z mučení vězněných a požadovala pro něj trest 25 let.
Kromě vězení soudce bývalému veliteli věznice nařídil zaplatit 300 tisíc eur jako odškodné potomkům vězňů.
Souzený veškerá obvinění rozhodně odmítá. Jeho obhájci trvají na tom, že jejich mandant pouze poslouchal rozkazy svých nadřízených a že se řídil zákony platnými v té době, a proto by neměl být souzen podle současných právních předpisů.
Úplně stejně se mimochodem hájili třeba nacističtí váleční zločince v Norimberku – a nebylo jim to nic platné. Některé zločiny totiž jsou zločiny i tehdy, když je zákon za zločiny zrovna nepovažuje. Což v člověku vzbuzuje jistou důvěru ve vyšší spravedlnost.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
