Věřitelé by si měli dát dobrý pozor na to, z jakých databází vycházejí při uplatňování práv v insolvenčním řízení. Ani případné pochybení poskytovatele webové služby insolvenčního rejstříku, kterou provozuje Ministerstvo spravedlnosti, nemůže totiž cokoli změnit na odmítnutí pozdě přihlášky pohledávky.

Rozhodl o tom nedávno Nejvyšší soud ČR, podle nějž opačný závěr by v konečném důsledku vedl k zásahu do práv ostatních věřitelů, kteří pohledávky za dlužníky přihlásili včas. Neúspěšné dovolání podal jeden věřitel, který předtím neuspěl u Krajského soudu v Brně a následně u Vrchního soudu v Olomouci. Oba soudy totiž odmítly jako opožděnou přihlášku jeho pohledávky, a určily, že právní mocí usnesení končí účast věřitele v insolvenčním řízení.

Přihlásili jste se pozdě. Máte smůlu

Insolvenční soud usnesením ze dne 28. listopadu 2013 vyzval věřitele v inkriminovaném insolvenčním řízení, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě třiceti dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku.  S tím, že k přihláškám podaným později soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 28. listopadu 2013 v 09:48 hodin. Posledním dnem lhůty k přihlášení pohledávek tak bylo podle ustanovení § 57 odst. 1 a 2 Občanského soudního řádu pondělí 30. prosince 2013. Přihláška pohledávky dovolatele přitom „byla odeslána“ do datové schránky insolvenčního soudu ale až 14. února 2014.

Vrchní soud v Olomouci jako odvolací soud zdůraznil, že o zahájení insolvenčního řízení a o rozhodnutí o úpadku dlužníků byli věřitelé, tedy i odvolatel, vyrozuměni vyvěšením vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku na úřední desce insolvenčního soudu a jejich současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupným informačním systémem veřejné správy. Podal-li věřitel přihlášku pohledávky opožděně, není důvod zkoumat, z jakých příčin se tak stalo, tj. zda lhůtu zmeškal v důsledku pochybení webové služby, přestože jde o aplikaci, která by měla svými údaji odpovídat údajům v insolvenčním rejstříku. Prominutí zmeškání lhůty, včetně lhůty k podání přihlášky totiž není v insolvenčním řízení přípustné podle § 83 insolvenčního zákona.

Mohlo by vás zajímat

Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel dovolání, namítaje, že v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena otázka, jaké důsledky má chybné zveřejnění informací prostřednictvím webové služby insolvenčního rejstříku. Požadoval, aby soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že se přihláška neodmítá, popřípadě aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Problém byl totiž v tom, že webová služba insolvenčního rejstříku předala účastníkům řízení chybnou informaci, když úpadek oznámila až s datem 6. února 2014. Věřitel se touto nesprávnou informací řídil a pohledávku přihlásil dne 14. února 2014, tedy v řádné lhůtě od oznámení úpadku dlužníků, jak se domníval. Vycházel přitom z toho, že jelikož webová služba je serverem insolvenčního rejstříku Ministerstva spravedlnosti, měl za to, že chybné zveřejnění informací nemůže být přičítáno k jeho tíži, stejně jako fakt, že věřitel je subjektem, který s ohledem na vysoký počet evidovaných pohledávek nutně potřebuje automatické zpracování informací týkajících se insolvenčního řízení.

Chyba nemůže jít k tíži ostatních věřitelů

Nejvyšší soud již v jednom z předchozích usnesení mimo jiné uvedl, že zákonem není předepsán způsob, jakým má uživatel provádět vyhledávání dlužníků v insolvenčním rejstříku. Dále Nejvyšší soud dovodil, že vzhledem k významu insolvenčního rejstříku při plnění jeho informativní funkce a k jeho povaze je nezbytné vykládat zjištěné nedostatky jeho fungování způsobem, jenž nebude chyby ve fungování veřejné správy, o jejíž informační systém jde, přičítat k tíži osob, jimž má takový systém spolehlivě sloužit. Přitom za řádné fungování informačního systému veřejné správy odpovídá jeho správce a ten je, respektive má být nejen povinen, ale na rozdíl od pouhého uživatele takového systému též schopen, řádné fungování systému doložit.

Na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti je jako součást informačního systému veřejnosti nabízena webová služba insolvenčního rejstříku, která umožňuje automaticky komunikovat a vyměňovat si údaje z aplikace insolvenčního rejstříku s jinými aplikacemi přes internet. Poskytuje, respektive by měla poskytovat shodné údaje, které jsou dostupné v interaktivním prohlížení insolvenčního rejstříku. Tyto údaje jsou určeny pro strojové zpracování. Služba je koncipovaná jako veřejná a je zdarma a předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů.

Podmínky služby provozované v rámci informačního systému veřejné správy vycházejí z údajů, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků. „Za stavu, kdy právní posouzení věci (závěr o opožděnosti přihlášky) odvolacím soudem v obecné poloze výše uvedené judikatuře odpovídá, zbývá posoudit, zda a jaké důsledky má (může) mít na řešení otázky včasnosti přihlášky dovolatelem namítané pochybení webové služby,“ konstatuje NS. Ten v tomto směru považuje za rozhodující, že v insolvenčním rejstříku byly řádně zveřejněny jak vyhláška o zahájení insolvenčního řízení, tak i rozhodnutí o úpadku spojené s rozhodnutím o povolení oddlužení.

„Případné pochybení poskytovatele webové služby insolvenčního rejstříku není způsobilé nic změnit na závěru o opožděnosti přihlášky pohledávky, tj. nemůže vést k výsledku, jenž by v konečném důsledku vedl k zásahu do práv (ostatních) věřitelů, kteří pohledávky za dlužníky přihlásili včas.“ – z rozhodnutí NS

Skutečnost, že je vedle insolvenčního rejstříku veřejnosti nabízena i webová služba insolvenčního rejstříku, která poskytuje podobné informace jako insolvenční rejstřík, přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci, a s tím související možnost disproporcí mezi správnými údaji poskytovanými v insolvenčním rejstříku a chybnými údaji poskytovanými webovou službou, podle Nejvyššího soudu neznamená, že by pro počátek běhu lhůty k přihlášení pohledávky byl rozhodný nesprávný údaj webové služby. Opačný závěr by přitom vedl k nežádoucímu stavu, který by umožňoval, aby lhůta k přihlášení pohledávek pro jednotlivé věřitele začala běžet rozdílně, a to právě ve vazbě na dotazy těchto věřitelů v rámci webové služby a případné chybné informace poskytnuté touto službou jednotlivým věřitelům, a navzdory tomu, že v insolvenčním rejstříku byly rozhodné informace zveřejněny správně.

„Jinými slovy, případné pochybení poskytovatele webové služby insolvenčního rejstříku není způsobilé nic změnit na závěru o opožděnosti přihlášky pohledávky, tj. nemůže vést k výsledku, jenž by v konečném důsledku vedl k zásahu do práv (ostatních) věřitelů, kteří pohledávky za dlužníky přihlásili včas,“ uzavírají soudci NS v odmítnutém dovolání.

Dušan Šrámek