Azylovým soudům chybí informace, musí se spolehnout na internet

V souvislosti s tím, že v červenci vstoupila v platnost směrnice EU o azylovém řízení, se soudci obávají nárůstu agendy na svých správních úsecích. Velkým problémem mimo jiné bude fakt, že při přezkumu rozhodnutí o azyl nemohou využívat informací tajných služb a dalších institucí, které dříve při rozhodování využívalo Ministerstvo vnitra.

Pokud se azylový soud bude vypořádávat s námitkou proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, tedy Ministerstva vnitra v případě žadatele o azyl pana R.M., musí vzít v potaz jeho žádosti na doplnění důkazů. Pokud bude pan R.M. tvrdit, že do roku 2015 v azylovém táboře v Afghánistánu spal vedle jiného žadatele o azyl pana L.J. byl mu, narozdíl od pana R.M., udělen azyl, bude na soudu, aby toto tvrzení přezkoumal a pana L.J. vyslechl. Takové dokazovaní českým soudům může způsobit nemalé komplikace.

Směrnici Evropské unie o azylovém řízení sice ještě neposvětil český parlament, nicméně časová hranice pro vstoupení v platnost už pominula v červenci tohoto roku. Přestože směrnice nebyla implementována, musí se jí tak české soudy řídit už nyní.

Kvůli nařízení EU se zásadním způsobem změnil způsob dokazování v tom, že zatímco do data účinosti nařízení soudci, kteří rozhodovali v azylovém řízením přezkoumávali, zda důkazy které dodalo ministerstvo vnitra jsou správné a zda jsou nebo nejsou z pohledu žadatelů důkazy opomenuty, nyní bude důkazní břemeno ležet na samotných soudech.
Azylový soud bude muset zkoumat, jaký je posuzovaný stav žadatele o azyl v konkrétní době, kdy soud rozhoduje. Bude si tím pádem muset důkazy sám opatřovat, pakliže žádost bude součástí odvolacích námitkek obsažených v návrzích na přezkum rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, tedy Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. „Azylové soudy nemají žádný přístup k informacím, ke kterým má přístup odbor ministerstva vnitra. Jsme tedy odkázáni na internet, knihy, novinové články a podobně,“ varuje předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek. „Budeme také k výslechu svědků v zahraničí muset využívat videokonference, zvýší se nám mandatorní výdaje na poštovné a také to bude způsobovat velké průtahy,“ myslí si Milan Bořek.

Soudci danou problematiku probírali i na poslední schůzce kolegia. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa už v minulosti Ministerstvo spravedlnosti upozorňoval, aby v souvislosti s platností evropské směrnice byly učiněny změny v českém právním řádu. To se ale nestalo a tak zejména soudy, kterých se z důvodu geografické polohy problematika azylového řízení nejvíce týká mají obavy, jak se s novou agendou budou potýkat.