Výše soudních poplatků, které jsou navrhovány pro řízení u Jednotného evropského patentního soudu, je pro české firmy likvidační. Shodují se na tom všechny hlavní podnikatelské organizace v České republice. Výši poplatků již kritizovala Česká advokátní komora. Problémem je i fakt, že nám chybějí patentoví soudci, kteří by mluvili anglicky.
„Hlavním účelem soudních řízení, ať už obecně, tak konkrétně v oblasti patentových řízení je rozhodovat efektivně a spravedlivě spory jednotlivých subjektů, nikoliv hájit něčí partikulární zájmy. V tomto ohledu naopak zřízení Jednotného patentového soudu vidíme jako průlomový krok a nevidíme přenos kompetencí z národních soudů na Evropský patentový soud jako problematický,“ říká Petr Valenta z Hospodářské komory ČR. Výhodu tohoto opatření vidí Komora v tom, že při porušení práv ve více zemích v rámci vnitřního trhu EU již nebude třeba iniciovat spory v jednotlivých zemích, ale řízení proběhne jednotně.
Jednotný soud ztrácí smysl
„Na druhou stranu je důležité zajistit, aby dané řízení bylo rychlé, efektivní a spravedlivé a aby tímto přechodem nedošlo k neúměrnému zvýšení finančních nákladů na jednotlivé spory, či administrativních povinností pro jednotlivé účastníky daných řízení,“ pokračuje právník Hospodářské komory. A právě v tom vidí tato podnikatelská organizace problém.
„V oblasti poplatků jak za přihlášení či udržení patentu, tak za iniciaci a vedení soudních řízení pro porušení práv souvisejících s patenty stále probíhají debaty o jejich nastavení. Jednotný patentový soud nedávno předložil konzultaci, v níž je navržená výše soudních poplatků pro řízení před tímto soudem velmi vysoká. Takovýto návrh máme za neakceptovatelný a výši soudních poplatků předloženou v tomto návrhu považujeme za neadekvátní a neúměrně vysokou.“
V důsledku vysokých soudních poplatků by totiž celá iniciativa spojená s Jednotným evropským patentem ztrácela smysl, neboť by pro většinu podnikatelů znamenala zamezení efektivního přístupu k vymáhání jejich patentových práv. V rámci debat proto HK ČR průběžně upozorňuje na to, aby byly poplatky nastaveny přiměřeně a možnost získat patentovou ochranu a svá práva v této oblasti efektivně vymáhat, byla finančně dostupná.
Hry nadnárodních korporací
Svaz průmyslu a dopravy ČR jakožto největší zaměstnavatelský svaz v České republice sice vítá možnost vyjádřit se k dokumentu Pravidla pro stanovení soudních poplatků a náhrad nákladů řízení, avšak navrhovanou výši poplatků a náhrad nákladů řízení považuje pro české firmy za příliš vysokou. Evropský patentový systém je již nyní pro řadu českých subjektů finančně na hranici únosnosti, protože firmy nemají dostatek prostředků na patentovou ochranu a udržovací poplatky, uvádí Svaz ve svém stanovisku. „Nicméně, řada subjektů tento proces podstupuje s vidinou pevné právní ochrany jejich inovací. V případě, že systém ochrany a vymáhání patentových práv v Evropě bude zpoplatněn podle navrženého sazebníku, ztratí proces patentování pro naše podniky smysl úplně. Důsledek zavedení vysokých poplatků nebude dostupnější ochrana práv našich vynálezců, ale vytvoření prostoru pro hry nadnárodních korporací, které jsou ekonomicky silnější,“ říká Jiří Janda z tiskového oddělení SPD. „Dokument jako cíl uvádí minimalizovat počet patentových sporů. Primární by ale měla být dostupná ochrana výsledků výzkumu a vývoje, dostatečná právní jistota a šance na ekonomické zhodnocení vynaložených prostředků,“ dodává Janda.
Navrhovaný sazebník poplatků podle stanoviska prakticky znemožňuje subjektům z méně ekonomicky vyspělých zemí EU efektivní obranu jejich práv. Výrazně se ztíží jejich přístup k soudnímu systému pro patenty, přičemž v České republice nejde jen o malé a střední podniky, ale ani větší subjekty nemají dostatek prostředků. Takto nastavený systém by komplikoval aplikaci Akčního plánu podnikání 2020, kterého je hlavním cílem podpořit větší míru rozvoje malého a středního podnikání v EU.
Svaz průmyslu a dopravy ČR uplatňuje následující tři konkrétní připomínky: V části A změny článku 370 Jednacího řádu požaduje variantu dvě, která zavádí slevy u poplatků pro malé a střední podniky a další definované subjekty. Již nyní jsou náklady například za právní služby pro tyto skupiny vysoké. Rovněž požaduje snížení soudních poplatků, zejména poplatku za návrh na zrušení patentu, který je navrhován ve výši 20 000 EUR. Pokud chce subjekt zrušit evropský patent na území České republiky nyní, tak je poplatek přibližně 200 krát nižší. A konečně, SPD požaduje výrazné snížení maximální hranice, která je navrhována pro náhradu nákladů protistraně v případě neúspěchu ve sporu o porušení patentu. Uváděnou hranici ve výši 50 000 až 3 000 000 EUR považuje Svaz průmyslu a dopravy ČR za likvidační. Pokud budou firmy neúspěšné ve sporu o porušení patentu, typicky pokud jej poruší neúmyslně, musí být schopné zaplatit náklady, které tudíž nesmějí být pro ně nedostupně vysoké.
Vznikne patentový Visegrád?
Na výše uvedených podmínkách se Svaz průmyslu a dopravy shodl i s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Každopádně současný návrh a podmínky zřízení Jednotného evropského patentového soudu jsou pro české firmy nepřijatelné a finančně likvidační. Výše náhrady právního zastoupení, kterou by musel v případě sporu český podnik v zahraničí mít, je absurdně vysoká i pro velké firmy, kdy částka může dosáhnout až tří miliónů EUR“ konstatuje generální ředitelka Eva Svobodová. AMSP ČR proto zásadně odmítá chystaný dokument Přípravného výboru pro Jednotný patentový soud, který zpoplatňuje sazebník ochrany a vymáhání patentových práv v EU, neboť pravidla pro stanovení soudních poplatků a náhrad nákladů řízení jsou pro malé a střední firmy nepřijatelná, a navrhované sazby neúměrně vysoké. „Uhradit 20.000 EUR jen na poplatku za podání návrhu na zrušení patentu, nebo jeho neúmyslným porušením se vystavit riziku, že jen na nákladech na advokáta majiteli patentu budeme povinni uhradit až 3 miliony EUR, je pro české malé a střední podniky zcela nepřijatelné,“ odmítá Asociace předložený návrh.
Zda nakonec Jednotný evropský patentový soud vznikne, není zatím vůbec jasné, neboť jednotlivé státy se nejsou schopny dohodnout, a uvažuje se prozatím o čtyřech místech v EU, kde by sídlil, vysvětluje dále Svobodová.
„Ti, co o patentech něco vědí, neumějí anglicky. Ti, co umí anglicky a měli by zájem pro Jednotný patentový soud v zahraničí pracovat, nemají s patenty vůbec zkušenosti, protože jde o právníky zabývající se rozvody, komerčním právem a podobně.“
– Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR
O ČR se přitom vůbec neuvažuje, neboť zde se prosadí sídla ve větších státech (Německo, Francie). Další problém vidí v tom, že nejsou patentoví soudci. „Respektive, ti, co o patentech něco vědí, neumějí anglicky. Ti, co umí anglicky a měli by zájem pro Jednotný patentový soud v zahraničí pracovat, nemají s patenty vůbec zkušenosti, protože jde o právníky zabývající se rozvody, komerčním právem a podobně. Alespoň co se ČR týče,“ vysvětluje generální ředitelka naší tristní situaci. Proto se státy V4 (ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko) rozhodly založit Visegrádský patentový institut, který by měl snížit náklady na patentování do zahraničí (PCT poplatky, PCT=Smlouva o patentové spolupráci) o 25 % u právnických osob a o 37 % u fyzických osob – viz příloha. „Tuto myšlenku podporujeme, ale záleží na tom, zda ji ratifikují parlamenty všech států, podepíší prezidenti a schválí světová organizace pro patenty při OSN. Pak by to pro firmy V4 znamenalo výraznou finanční úsporu,“ uzavírá.
V současné době doporučuje AMPS vyčkat předložení finančních parametrů, které nejsou ještě známy – jde zejména o nastavení udržovacích poplatků za patenty, což je příjem státního rozpočtu, a předložení studie dopadů na podnikatelskou sféru, přičemž podnikatele by zejména zajímaly ty pozitivní.
Dušan Šrámek
