Anketa: Jak jste spokojeni s vysvětlením policie v kauze Hacking Team?

Dosavadní vysvětlení odpovědných zástupců Policie ČR ohledně používání hackerských programů je uspokojivé, nicméně je potřeba je podrobovat neustálé kontrole. Shodují se na tom poslanci Stálé komise pro kontrolu operativní techniky Poslanecké sněmovny, které k tématu oslovila Česká justice. Nicméně připouštějí, že jde o zcela nový fenomén, který by měl být podroben zvýšené kontrole.

Martin Novotný (ODS)
Kauza šmírovacího softwaru od firmy Hacking Team, který využívala Policie ČR je znepokojující a je to pro poslance „pole neorané“. Tak hodnotí dosavadní stav kontroly využívání sledovacího softwaru ze strany politické moci i soudů poslanec Martin Novotný (ODS). „Politická sféra se o tomto fenoménu dozvěděla teprve nedávno a příslušná parlamentní komise, zodpovědná obecně za odposlechy se teprve jednou sešla se zástupci policie, a podrobila je otázkám ohledně parametrů a mechanismů využití speciálních prostředků ke sledování v oblasti IT.“ Jakkoliv podle poslance odpovědi na první poslech zněly uspokojivě a ukazovaly na existenci vnitřních kontrolních mechanismů Policie ČR, skutečně systémová kontrola v této oblasti neexistuje vůbec a i diskuse o její podobě je na počátku. Její vybudování je o to důležitější, že parlamentní komise nedávno prokázala, že i v oblasti „obyčejných“ odposlechů mobilní komunikace nefungují základní kontrolní mechanismy, stanovené zákonem, a to zejména informační povinnost.
„Spousta dalších aspektů nákupu tohoto softwaru a různých funkcionalit, včetně paralelního využívání těchto prostředků nejrůznějšími nedemokratickými režimy a organizovaným zločinem je jen dalším vykřičníkem v této oblasti,“ hodnotí Novotný skutečnost, že byl pro využití v Česku používán software s funkcionalitami nakupovanými v Rusku.
Za nejcitlivější moment celé problematiky označuje možnosti softwaru Hacking Teamu měnit obsah v počítači a cloudových úložištích, což by mohlo zpochybnit soudní řízení, která byla vedena na základě takto získaného důkazního materiálu. „Policisté na slyšení parlamentní komise popsali kontrolní vnitřní policejní mechanismy, které by měly eliminovat toto riziko zneužití prostřednictvím umělého vyrábění důkazů. Jakkoliv byly popsané mechanismy racionální, v českém prostředí často platí, že co může být zneužito, je dříve či později zneužito. Zahrávání si s podobnými prostředky by představovalo ohrožení základů právního státu, proto je potřeba od základu vybudovat systém externí kontroly.“ I proto je podle Novotného třeba nastavit systém externí kontroly, a to klidně prostřednictvím parlamentní komise, který by umožňoval ex post nejen kontrolu naplnění formálních postupů schválení sledování, ale i důvodnosti těchto rozhodnutí a informačního systému, informujícího sledované subjekty ex post o tom, že byly sledovány.

Petr Adam (Úsvit)
„Politická moc nemá a nesmí kontrolovat jakékoliv živé kauzy. Politická moc má za úkol vytvářet zákony, tedy pravidla hry, podle kterých se má fungovat. Kontrolní moc spočívá ve fungování komise pro kontrolu odposlechů, kde se namátkově může kontrolovat postup a nasazení techniky v jednotlivých případech, tedy komise musí zkoumat legálnost a ústavnost postupu,“ komentuje otázku současného právního stavu Petr Adam (Úsvit). „Z toho, co jsem za svoje působení v komisi zažil, jsem nezaznamenal byť jediný případ neoprávněného nasazení operativní techniky.
Možnosti softwaru Hacking Teamu měnit obsah v počítači a cloudových úložištích jsou podle informací poslance Adama velice omezené, i když ne zcela nemožné. „Domnívám se, že nedotknutelnost soukromí je jedním z nejzákladnějších ústavních práv a že ta nedotknutelnost má platit i u virtuálního prostoru. Nicméně při vyšetřování závažné kriminální činnosti (a tím rozhodně nemám na mysli pirátství) jako šíření dětské pornografie, či obchod s lidmi si nasazení soudem posvěcené techniky dovedu představit.“ Pokud komise neshledá žádné pochybení u PČR v průběhu kontrolních úkonů, pak nebude třeba přijímat žádné systémové kroky, dodává.

Ivan Gabal (KDU-ČSL)
Ani poslance Ivana Gabala (KDU-ČSL) zatímní komunikace kontrolní komise s policií neznepokojuje. „Podle informací poskytnutých příslušné sněmovní kontrolní komisi pro odposlechy kompetentním vedoucím pracovníkem, jsou striktně odposlechy realizovány na bázi rozhodnutí příslušného soudu, včetně následného zacházení. Myslím, že kontrolní návštěvy poslanců nezjistily zatím pochybení,“ říká.
Gabal nemá informace, že by software Hacking Teamu měnil obsah v počítači a cloudových úložištích, ani to, že by takové možnosti policie nasadila, a kromě analýzy obsahu něco nového kamkoli vkládala. Klíčovým parametrem jsou podle jeho vyjádření soudní parametry sledování či „odposlechu“, nikoli teoretické možnosti softwaru. Soudní parametry také rozhodují o využitelnosti v jakémkoli dalším řízení, dodává. „Jsem rád, že Policie ČR používá aktuální technické prostředky, odpovídající vývoji technologií, klíčovým předpokladem legálnosti použití těchto prostředků je povolení soudní mocí a postup policistů v mezích soudního povolení. Není mi znám případ, že by tomu tak nebylo.“

Lukáš Pleticha (ČSSD)
Žádné problémy dosud nezaznamenal ani Lukáš Pleticha (ČSSD). Jak sdělili České justici, sledovací software mohou legálně používat pouze orgány činné v trestním řízení za podmínek stanovených trestním řádem týkajících se odposlechů a nasazení operativních prostředků. Používat takovýto software může policie jen v případech stanovených trestním řádem, s přivolením soudů a podle pravidel stanovených trestním řádem. Zde je podle něj stav kontroly nasazení sledovacího software na velmi dobré úrovni.
Používání ruského software jej příliš neznepokojuje. „Konec konců – naše armáda také využívá zbraňové systémy ruské provenience. Důležitý je způsob užití a kontrola.“
Možnosti softwaru Hacking Teamu měnit obsah v počítači a cloudových úložištích, což by zpochybňovalo soudní řízení, která byla vedena na základě důkazního materiálu shromážděného mimo jiné pomocí tohoto softwaru, považuje Pleticha za nicotný argument. „Pokud má být někdo uznán vinným z nějakého trestného činu, nestačí k tomu pouze jeden jediný důkaz. Odposlechy, kam spadá i nasazení sledovacího software, je vždy pouze jedním z podpůrných důkazů. Ale bez dalšího k odsouzení nikdy postačit nemůže,“ je přesvědčen Pleticha.
Zatím se mu jeví, že software byl nasazován korektně v souladu se zákonem a příslušnými usneseními orgánů činných v trestním řízení. „Případem se zabývala a ještě bude zabývat komise pro kontrolu odposlechů. Útvar zvláštních činností má od počátku nastaven vícestupňový kontrolní systém, který vylučuje, aby se veškeré potřebné kroky koncentrovaly v rukách jediného člověka. Pravděpodobnost zneužití je proto velmi malá a nemám zatím jedinou zprávu o tom, že by došlo ke zneužití,“ uzavírá Pleticha.