Trestní kolegium Nejvyššího soudu (NS) České republiky přijalo přelomové stanovisko v záležitosti domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor prováděných u advokátů, o němž informovala Česká justice. Podle České advokátní komory (ČAK) se jedná o srozumitelný text, který poskytuje jasný návod pro orgány činné v trestním řízení.
Podle ČAK je nyní díky stanovisku NS jasné, jak postupovat před nařízením prohlídek, při prohlídkách samotných a následně i v dalším řízení. „Dlouhodobě jsme poukazovali na nejasné a nesprávné výklady ustanovení § 85b trestního řádu, které upravuje postup při provádění domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor u advokátů, zejména na porušování ústavního práva na obhajobu a na právní pomoc klientů, kteří neměli s trestním stíháním, v rámci kterého prohlídky probíhaly, nic společného,“ říká tisková mluvčí Iva Chaloupková. „Advokacie proto vítá jasné a srozumitelné stanovisko ve věci domovních prohlídek u advokátů,“ dodává.
Orgány policie, státní zastupitelství ale i soudy nepostupovaly podle ČAK jednotně, a to ani při samotných prohlídkách, ani v následném soudním řízení o nahrazení nesouhlasu zástupce ČAK s nahlížením do listin nacházejících se na místech, kde advokáti poskytovali právní služby. Organizace byla dokonce nucena k faktickému odmítání pokynů orgánů činných v trestním řízení k vydání u ní uložených listin, kdy jí byly ukládány pořádkové pokuty, později na základě řádných či mimořádných opravných prostředků zrušované. „Česká advokátní komora proto vítá stanovisko Nejvyššího soudu, které se z velké části přiklonilo k naší argumentaci a které poskytuje jasný a srozumitelný návod pro orgány činné v trestním řízení, jak postupovat před nařízením takových prohlídek, při prohlídkách samotných a následně i v dalším řízení,“ pokračuje Chaloupková. Jak dodává, stanovisko NS vyvolalo kladné ohlasy nejen v advokátní veřejnosti, ale i ve sdělovacích prostředcích.
Unie obhájců: Chybí úprava odposlechů
Vyjádření Unie obhájců ČR pro Českou justici je nicméně zdrženlivější. „Stanovisko stále hovoří více o trestném činu než o povinnosti advokáta zachovávat mlčenlivost. Chybí úprava k odposlechům obhájce a jeho klienta. Přesto jsme rádi, že NS napravil exces Městského soudu ve věci advokátních dat uložených v cloudu,“ konstatuje advokát Lukáš Trojan.
Stanovisko trestního kolegia NS zohledňuje realitu advokátní praxe, která se nevztahuje pouze na kamennou kancelář, kam je klient povinen dojít, nýbrž na různá místa, kde advokát poskytuje právní služby: „Pojem jiné prostory, v nichž advokát vykonává advokacii ve smyslu označeného ustanovení, musí být tedy vykládán v souladu s tímto účelem jako jakýkoli prostor, který souvisí s výkonem advokacie a v němž se proto vyskytují informace o klientech ať již v písemné, elektronické či jiné podobě.
Vedle sídla advokáta zapsaného do seznamu advokátů jde dále např. o pobočku advokátní kanceláře, kancelář advokáta v sídle obchodní společnosti, jíž poskytuje právní služby, vozidlo advokáta nebo místa určená k archivaci či ukládání advokátních spisů,“ uvádí se doslova ve stanovisku.
Dušan Šrámek
