Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Poměrně bohatý byl na události z prostředí tuzemské justice uplynulý týden. Pozornosti se po nějaké době opětovně dostalo návrhu zákona o státním zastupitelství a v mediální agendě zůstaly i významné kauzy kolem Jany Nagyové či skupiny exposlanců ODS. Zapomenuto nebylo ani na první výročí Roberta Pelikána ve funkci ministra spravedlnosti.

Média se po čase začala opětovně zabývat aktuálním stavem kolem návrhu zákona o státním zastupitelství. V pondělí např. deník E15 informoval, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán se normu rozhodl kvůli neshodě s poslanci předložit až v srpnu. Připomínány byly výhrady, které vůči zákonu panují, přičemž za vůbec největší problém lze považovat zřízení protikorupčního speciálu a nepříliš jasné vymezení jeho kompetencí. Tématem se na stránkách Lidových novin podrobněji zabýval Martin Shabu a v týdeníku Euro Václav Drchal, který za nejnebezpečnější námitku považuje tu, že by resort měl nejprve připravit novelu trestního řádu. „V zásadě je tato připomínka správná, ovšem znamenalo by to čekat možná dalších pět let, a pro to podle mého názoru není důvod,“ potvrdil Drchalova slova nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Týdeník Euro dále nabídl svým čtenářům rozhovor s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Interview bylo otevřeno otázkami směřujícími k návrhu zákona o státním zastupitelství včetně protikorupčního speciálu, prostor však dostaly i prozatím nevalné výsledky státních zástupců v mediálně ostře sledovaných kauzách typu tzv. Nagygate. Bradáčová připustila, že předloňská tisková konference vrchního státního zástupce Ivo Ištvána a předsedy ÚOOZ Roberta Šlachty „vzbudila úplně nereálné představy a očekávání a teď se to veliké nereálné očekávání střetává s realitou.“ Nicméně hodnotit nyní celý proces jako neúspěch podle ní nelze, nejdříve je třeba počkat na pravomocná rozhodnutí.

Definitivní konec jedné z oněch velkých kauz byl vrchním státním zástupcem Ivo Ištvánem stvrzen ve čtvrtek. Konkrétně šlo o kauzu kolem exposlanců Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra. I když předminulý týden Ústavní soud zveřejnil nález, kterým soudci zúžili výklad imunity českých zákonodárců, nelze jej nijak v této kauze použít. „Ten nález Ústavního soudu jsme prostudovali, analyzovali i ve vztahu k usnesením Nejvyššího soudu a dospěli jsme k tomu, že rozhodnutí tohoto soudu je pravomocné a nelze ho žádným právním prostředkem změnit,“ citovaly Ištvána ve středu mj. servery iDNES.cz či novinky.cz.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán oslavil předminulý pátek 100 dní ve funkci. To pro něj samozřejmě bylo příležitostí relativně obsáhle shrnout na webových stránkách resortu své prozatímní úspěchy, za něž označil mj. zprůhlednění hospodaření resortu či posílení dohledu nad insolventními správci a regulaci exekucí. Stručnějšího zhodnocení se pak Pelikán dočkal od Jana Januše v pondělních Lidových novinách. Ten také poukázal na oblast insolvencí a exekucí, nicméně ministrovi věštil neklidné prázdniny, a to kvůli výše rozebíranému zákonu o státním zastupitelství či novele občanského zákoníku.

Robert Pelikán si pozornost médií zpočátku týdne vysloužil i kvůli rozhodnutí zamítnout stížnost, kterou podal bývalý šéf Vězeňské služby Petr Dohnal proti svému odvolání. Jako první o tom v pondělí informovala Česká televize, v úterý se zpráva objevila ve většině tuzemských deníků včetně MF DNES či Práva. Celá kauza tím však nekončí, neboť Dohnal avizoval, že se pravděpodobně obrátí na správní soud, neboť považuje postup ministerstva za nezákonný.

I v minulém týdnu se dočkal pokračování spor vyvolaný obviněním advokáta Martina Grubnera. Na slova předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který kritizoval prohlášení České advokátní komory, reagoval v rozhovoru pro pondělní Lidové noviny předseda ČAK Martin Vychopeň. Ten výroky Rychetského označil za „věcně nesprávné, dehonestující a nepřípustně zobecňující“ a doporučil mu, aby si na taková slova dával pozor. Dále Vychopeň v rozhovoru obhajoval vyjádření ČAK a zároveň si postěžoval na nečinnost ministrů spravedlnosti a poslanců ohledně novely zákona o advokacii. „Zřejmě platí, že vystoupit s něčím, co se týká advokacie, je politickým polibkem smrti,“ řekl listu Vychopeň.

Napříč médii bylo v závěru týdne informováno o záměru nového způsobu prověřování činnosti tajných služeb, který ve čtvrtek představil premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj by na činnost služeb mohla nově dohlížet i skupina pěti osob z řad soudců. „Budou sloužit jako určitá forma přísnější kontroly zpravodajských služeb. Mohli by vstupovat i do živých svazků, které vedou zpravodajské služby,“ citoval premiéra mj. deník Právo. Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se nevyjádřila proti záměru, nicméně ve vysílání ČT zdůraznila, že musí jít o bývalé soudce. Jinak by podle ní docházelo k prolínání funkcí. Zcela proti se pak postavil poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Jaroslav Kramer si k rozhovoru v týdeníku Ekonom pozval vedoucí rekodifikační komise pro nový trestní řád Dagmar Císařovou. Kromě jednotlivých témat, mezi něž logicky patřily představy Císařové o novém trestním řádu, názory na trestní řízení a práva obviněných, mohly čtenáře zaujmout na justiční prostředí krátké a razantní odpovědi. „U trestních kauz mě to moc nezajímá. Já vykládám, jak to být má. A ne, jak to je,“ odpověděla např. Císařová na otázku, jak s náladami ve společnosti zamávají výsledky různých velkých trestních kauz. Ohledně termínu dokončení rekodifikace v tomto volebním období pak stručně uvedla: „To je nesmysl. Logicky to není možné. Legislativní proces trvá strašně dlouho a nezáleží to na ministerstvu.“

Novou posilou týmu advokátní kanceláře Wilson & Partners se stal Tomáš Křen. Jak informovaly v pondělí Hospodářské noviny, nastoupil Křen do korporátního a finančního oddělení kanceláře.

OČEKÁVANÁ AGENDA: