Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Média se v uplynulém týdnu opětovně zabývala procesem s Davidem Rathem, především pak s rozsudkem, který byl vynesen ve čtvrtek. Skloňován byl dále i Ústavní soud či kauza kolem advokáta Martina Grubnera.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát Jaromír Jirsa. Místopředsedu Městského soudu v Praze a bývalého prezidenta Soudcovské unie si podle informací pátečních Lidových novin rozhodl navrhnout Senátu prezident Miloš Zeman. „Mohu potvrdit, že jsem nabídku od pana prezidenta dostal. Velmi si jí vážím a samozřejmě jsem ji přijal,“ potvrdil listu Jirsa. Lidové noviny však připomněly, že překážkou v Senátu by mohla být skutečnost, že Jirsa soudil spor související s takzvanou Kubiceho zprávou a ČSSD ho na přelomu let 2008 a 2009 napadala z podjatosti.

Skončilo první kolo nejsledovanějšího soudního procesu současnosti. Bývalý poslanec a exhejtman David Rath si ve čtvrtek vyslechl nepravomocný rozsudek v délce 8,5 let odnětí svobody a taktéž propadnutí majetku ve výši 22 milionů korun. Zprávy se během čtvrtka a pátku objevily napříč médii, reakce z justičního prostředí publikoval v pátek např. deník Právo. „Policie a státní zástupci odvedli výbornou práci. Rozsudek je potvrzením rovnosti všech před zákonem a jasným vzkazem všem, kdo považují korupci za nástroj k dosažení svých úspěchů,“ řekla deníku vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil pak ocenil, že se prolomila atmosféra, že politici jsou nedotknutelní.

Advokát Václav Vlk se poměrně kriticky vyjádřil k nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu v případu kolem exposlance Otto Chaloupky. ÚS tohoto případu využil k výkladu vymezení obsahu práv na svobodu projevu chráněného imunitou. „ÚS je ochráncem ústavnosti a měl by projednávat věci, které mají ústavně právní rozměr. Ani toto výjimečné postavení mu však nedává právo dávat odpovědi na otázky, které mu kladeny nebyly,“ napsal v pondělním vydání deníku Právo Vlk, podle něhož chce Ústavní soud dělat politiku, což mu však nepřísluší.

Pokračování se v uplynulém týdnu dočkala kauza kolem advokáta Martina Grubnera, kvůli níž vznikl spor mezi advokáty na jedné straně a policií a státními zástupci na straně druhé. Podle prozatím nezveřejněných dokumentů, o nichž v pondělí informovaly Hospodářské noviny, měl Grubner údajně ovládat síť propojených firem s cílem prát špinavé peníze a krátit daně. Důkazem pro to má být tvrzení Roberta Kobetiče, kterého Grubner do jednotlivých firem dosazoval. Jeho argumenty však zpochybnil Grubnerův advokát Tomáš Sokol.

Tématem pro pondělní vydání Lidových novin se stala problematika odposlechů. Konkrétně Jan Januš uvedl, že mezi lety 2009 a 2013 se počet využití tohoto nástroje vyšetřování zdvojnásobil a dále se zabýval např. pravidly pořizování odposlechů, která jsou podle něj nepříliš jasně upravena v trestním řádu. To Janušovi potvrdil i Lukáš Bohuslav z katedry trestního práva pražské právnické fakulty. Redaktor také upozornil na velmi opatrný přístup Ústavního soudu. Naopak David Schön z Policejního prezidia ČR považuje současnou úpravu za dostatečnou.

Nekončící téma exekucí v souvislosti s aktuálními změnami legislativy rozebíral v úterní příloze Hospodářských novin František Mašek. Jeho článek nabídl mj. statistiky ohledně exekucí či různé pohledy na novely exekuční legislativy. Podle samotných exekutorů by se mohl celý proces exekuce zpomalit a hrozí i snížení vymahatelnosti. Podle Viléma Baráka ze serveru rizeni-advokacie.cz jdou novely na ruku dlužníkům. S tím však nesouhlasí mj. šéf Poradny při finanční tísni David Šmejkala, podle nějž se spíše narovnávají stávající pravidla.

Po více jak 20 letech ve funkci rezignoval předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman. Kateřina Hynčicová na serveru iHNed.cz upozornila na základě informací serveru Česká justice na to, že tak učinil měsíc předtím, než by mu oficiálně vypršel mandát.

OČEKÁVANÁ AGENDA:

28. 7. 2015 10:00	Senátní výbor pro evropské záležitosti bude probírat mj. postoj k návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.
29.7. 2015 9:00	Bude probíhat schůze vlády. Na programu je mj. úprava zákona o střetu zájmů či změna volebních zákonů a zákonu o sdružování v politických stranách, jejímž cílem je zavést transparentnější kontrolu financování politických stran a politických hnutí.