Dlužníci objevili skvělou fintu, jak udělat na věřitele dlouhý nos, a vyhnout se tak plnění svých závazků. Když je nařízena exekuce, prostě na sebe podají insolvenční návrh, a tím například zmaří dražbu.
Po podání insolvenčního návrhu se totiž musí exekuce přerušit. Podáním takového návrhu dlužníci navíc neriskují.
Změnu bohužel nepřináší ani takzvaná akutní novela insolvenčního zákona, ačkoli exekutoři na toto obcházení zákona dlouhodobě upozorňují. Zneužívání účinků zahájení insolvenčního řízení na probíhající exekuce patří přitom k systémovým problémům mezi oběma typy vymáhání pohledávek.
Pomsta exekutorovi
V současné době dochází především k masivnímu podávání účelových insolvenčních návrhů dlužníků, vůči nimž je veden výkon rozhodnutí či exekuce prodejem nemovité věci, přičemž tyto návrhy jsou podávány těsně před dražbou, buď v den dražby, či v den předcházející. Jedná se přitom až o 25 % všech insolvenčních návrhů.
„Čím dál častěji se také začínají objevovat insolvenční návrhy mající za cíl pouze očernit osobu, vůči níž jsou podávány, což jsou i exekutoři, kteří vedou vůči navrhovateli exekuční řízení,“ soudní exekutor říká Igor Ivanko.
Tyto návrhy bývají účelově imperfektní, popř. není složena záloha na náklady insolvenčního řízení, a následně jsou insolvenčními soudy odmítány.
V případě nařízení dalšího dražebního roku je pak podáván buď opět dlužníkem, ale daleko častěji jinou osobou, která s ním formálně není spojena, obdobně imperfektní insolvenční návrh. To vede k nadbytečnému zatížení insolvenčních soudů, přičemž faktickým smyslem návrhu není řešení úpadku dlužníka, ale pouze obstrukce ve výkonu rozhodnutí. S ohledem na blízkost podání insolvenčního návrhu termínu dražby nemůže navíc insolvenční soud efektivně postupovat ani cestou předběžného opatření.
„Čím dál častěji se také začínají objevovat insolvenční návrhy mající za cíl pouze očernit osobu, vůči níž jsou podávány, což jsou i exekutoři. Jedná se pak pouze o mstu, kdy navrhovatel neuvede žádné konkrétní údaje o úpadku tvrzeného dlužníka. Samotné zveřejnění insolvenčního návrhu ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku však vyvolává velkou míru negativní publicity,“ upozorňuje na další aspekt soudní exekutor pro Prahu 10 Igor Ivanko.
Jako řešení proto Exekutorská komora navrhuje spojení účinků zahájeného insolvenčního řízení až s účinností usnesení o úpadku, a ne okamžikem podání návrhu, jak je tomu nyní. V případě, že by v mezidobí od podání insolvenčního návrhu vymohl soudní exekutor peněžní prostředky, vydá výtěžek po odpočtu nákladů insolvenčnímu správci.
Mohlo by vás zajímat
Návrh Ministerstva spravedlnosti nic neřeší
Ministerstvem spravedlnosti předložený návrh novely insolvenčního návrhu sice počítá se zavedením předběžného přezkumu insolvenčního návrhu, svojí povahou ale nesměřuje k posunutí účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jak se o něm zmiňuje předchozí bod připomínek. Insolvenčnímu soudu se zde poskytuje lhůta pouhého jednoho pracovního dne, v rámci něhož by měl z podaného návrhu zjistit, zdali jím navrhovatel nezneužívá svých práv, což v praxi není možné.
Zákonodárce tak podle exekutorů pouze přesouvá další odpovědnost na soudce a stanovuje jim čím dál kratší lhůty k plnění jejich povinností. Stále však není spolehlivě vyřešena okolnost podávání insolvenčních návrhů, u nichž naprosto absentují základní obsahové náležitosti. „Navrhované znění § 100a se, obdobě jako § 128a insolvenčního zákona, týká pouze věřitelských insolvenčních návrhů. K takovému omezení však zjevně není důvod. Účinky spojené se zahájení insolvenčního řízení zneužívají i dlužníci. Věřitelům by proto měl být dán prostor a návrh řešení v případě, kdy dlužník úmyslně blokuje provádění exekuce nedůvodnými a nikoli vážně myšlenými insolvenčními návrhy,“ kritizuje návrh Exekutorská komora.
Navrhované řešení by mělo vypadat tak, že pro zjevnou bezdůvodnost lze odmítnout i insolvenční návrh podaný dlužníkem a doplnění, že v rozhodnutí, jímž se odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, může insolvenční soud dlužníku zakázat podání dalšího insolvenčního návrhu na dobu například dvou až dvanácti měsíců dle uvážení soudu.
Dušan Šrámek