Zákon o státním zastupitelství utrpěl další šrám. Česká justice získala připomínky, které má k zákonu Městské státní zastupitelství v Praze. Z navržené podoby zákona by se podle MSZ soustava dlouho vzpamatovávala.
„Mám obavu, že se ze zákona o státní zastupitelství dnes stalo politikum“, nechala se slyšet na nedávné debatě o budoucnosti státního zastupitelství v Knihovně Václava Havla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Zjevně tak narážela na skutečnost, že se doba od posledního projednávání návrhu zákona o státním zastupitelství v letech 2012 a 2013 změnila a zákon je podrobován demokratické debatě, včetně kritických hlasů. A ty zaznívají nejen od politiků, ale stále hlasitěji i zevnitř státního zastupitelství. „V prvé řadě lze zdůraznit, že se domníváme, že přijetí nového zákona o státním zastupitelství v současné době není odůvodněno reálnou materiální potřebou, neboť zásadní problémy při aplikaci stávajícího zákona nevznikají“, napsali v úvodu svých interních připomínek ke stávajícímu návrhu zákona o státním zastupitelství pražští městští žalobci.
Česká justice získala celé znění jejich připomínek na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž se nejedná jen o připomínky Městského státního zastupitelství v Praze, ale také všech pražských obvodních státních zastupitelství. Jde tak o zásadní, silný kritický hlas zevnitř soustavy, který odmítá předloženou normu a to hned z mnoha obecných i konkrétních důvodů.
Celý dokument si můžete přečíst zde
V obecné rovině poukazují pražští žalobci jak na „nepotřebnost“ zcela nové úpravy, tak především na obrácený postup při jejím přijímání, kdy by z logiky věci měl jejímu přijetí předcházet nový trestní řád. Ten nyní ministerstvo spravedlnosti připravuje. „Za situace, kdy je připravován nový trestní řád, měla by spíše být vedena diskuse o novelizaci současného zákona (např. podrobnější úprava výkonu dohledu, zavedení funkčních období vedoucích státních zástupců, posílení postavení nejvyššího státního zástupce z hlediska procesu jeho odvolání apod.) a nový zákon o státním zastupitelství by měl být přijímán až po nové úpravě trestního procesu. V opačném případě se jedná o nesystematické řešení, neboť po přijetí nového trestního řádu, by nepochybně musel být znovu měněn, a to pravděpodobně významně i nový zákon o státním zastupitelství, což jistě není žádoucí pro praxi ani legislativu“, píší hned v úvodu svých připomínek pražští žalobci.
Speciál je politická deklarace záměru
Dále upozorňují, že opět nebyla předložena žádná analýza, která by věcně odůvodňovala rušení vrchních státních zastupitelství a potřebu vzniku tzv. Speciálu. „(…) opět v mezidobí nebyla vedena odborná diskuse o přínosu zrušení vrchních státních zastupitelství a zřízení Speciálního státního zastupitelství. Ohledně vzniku Speciálního státního zastupitelství v důvodové zprávě fakticky nenalézáme žádný argumentačně podložený důvod, jedná se spíše o politickou deklaraci záměru“, opakují žalobci obecnou námitku mnoha svých kolegů. „Fakticky však nebyly identifikovány problémy současné právní úpravy a specifikovány důvody zrušení vrchním státních zastupitelství a vzniku Speciálního státního zastupitelství. V tomto směru lze odkázat na Zprávu o činnosti státního zastupitelství za rok 2013 (poslední dosud publikovanou), ve které nebyly zaznamenány žádné kritické závěry k fungování a plnění úkolů státního zastupitelství. V důvodové zprávě se neargumentuje žádným konkrétním případem, kdy by postupem dosavadně příslušného dozorového státního zástupce byla zmařena žalobní potencionalita v jakékoliv trestní věci, který by měl spadat do věcné příslušnosti Speciálního státního zastupitelství“, uzavírají tuto část svých námitek pražští žalobci.
Ti chápou, že stav, kdy je nejvyšší státní zástupce kdykoliv odvolatelný vládou, není optimální, avšak odmítají předložený způsob jeho řešení. „Takový stav bezesporu není žádoucí, nicméně přijetí komplexní úpravy, jež ruší dosavadní funkční a z hlediska své struktury i logicky pojatý justiční systém a zároveň vyvíjí na státní zástupce enormní tlak v podobě časově nelimitované hrozby kárného, resp. ‚regresního postihu‘, nelze tímto deficitem dost dobře odůvodnit“, píší státní zástupci, kteří dávají přednost dílčí novele stávajícího zákona.
Podle jejich názoru totiž návrh nového zákona přinese konkrétní problémy soustavě. „Velké problémy vzniknou zejména v souvislosti s intervencemi u vrchních soudů, skutečně masivní dohledovou agendou Nejvyššího státního zastupitelství a fakultativním charakterem jinak poměrně široce pojaté agendy speciálního státního zastupitelství. Penzum práce, které bude muset být vloženo do zavedení a stabilizace nového systému, bude přitom skutečně značné a nepochybně bude mít negativní dopad i na výkon samotné působnosti“, obecně hodnotí negativa návrhu pražští žalobci.
Vykleštění soustavy
Návrh má podle nich ovšem i své pozitivní stránky, například větší ochrana nejvyššího státního zástupce, zrušení tzv. naddohledu, dále některé aspekty týkající se úpravy dohledu, jako je vymezení aktivní legitimace k podání podnětu, propracování dohledových procedur, podněty ke kontrolní činnosti či úpravu vyřizování podání.
Přesto tyto plusy nevyváží podle nich zbytečný zásah do fungující soustavy státního zastupitelství. „Jednoduše řečeno, vykleštění soustavy státního zastupitelství o vrchní státní zastupitelství a jejich specializované odbory na jedné straně a včlenění „interně vyčleněného“, resp. neorganického Speciálního státního zastupitelství na straně druhé, představují prototyp nesystémových zásahů, ze kterých se soustava státního zastupitelství bude vzpamatovávat dlouho“, varují ve svých připomínkách k návrhu zákona o státním zastupitelství pražští žalobci.
-hof-
