Ani nestačil oschnout inkoust na poslední novele zákona o exekucích a už je v legislativním procesu další. Ta poslední z dílny Ministerstva spravedlnosti má za cíl další posílení práv povinného.
Ten bude muset být řádně poučen na příslušném formuláři, včetně poučení o opravných prostředcích. Novela má za cíl chránit i případný prodej obydlí dlužníka do výše pohledávek, které nepřevýší třicet tisíc korun. Především Ministerstvo navrhuje, aby soud současně se samotným platebním rozkazem zasílal žalovanému i odpor proti němu, a to na formuláři, ve kterém bude uvedeno, že se jedná o odpor proti platebnímu rozkazu.
Dále budou automaticky předvyplněny údaje o účastnících řízení, název soudu, kterému je odpor adresován, a označeno rozhodnutí, proti kterému odpor směřuje. Současně bude žalovaný moci uvést i další informace odůvodňující podání odporu.
Na odvolání bude formulář
Bude tedy na žalovaném, zda uvede odůvodnění nebo ne – v takovém případě se pak bude jednat pouze o tzv. blanketní odpor. Podání odporu na zaslaném formuláři nebude povinné, účastník si bude moci i nadále sepsat vlastní odpor. „Smyslem a cílem formuláře tedy je zjednodušení situace pro ty účastníky, kteří se v dané situaci nedokáží rychle zorientovat a v patnáctidenní lhůtě je pro ně často obtížné sepsat vyjádření. Možnost uplatnění procesních práv těchto účastníků tedy vzroste,“ uvádí novela. Součástí odporu by rovněž měly být určité vysvětlivky či doplňující informace obecně objasňující žalovanému situaci a možné následky jeho jednotlivých úkonů.
Nejde o jedinou povinnost, která směřuje k lepšímu informování povinných osob o právních náležitostech exekuce. Do ustanovení upravujícího náležitosti vyrozumění o zahájení exekuce se navrhuje doplnit poučovací povinnost týkající se možnosti podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu a vylučovací žalobu podle občanského soudního řádu. Navrhované opatření by podle předkladatele mělo přispět ke zvýšení ochrany práv povinného.
„Měla by být zajištěna jednotná podoba uvedených dokumentů, které podávají povinnému první informace týkající se exekučního řízení.“ – důvodová zpráva Ministerstva spravedlnosti
Nově se rovněž navrhuje, aby bylo v zájmu snazší orientace povinného v postupech exekučního řízení rozšířeno poučení ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti a aby tato výzva nově byla vyhotovována na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis vydaný Ministerstvem spravedlnosti. „Tímto způsobem by měla být zajištěna jednotná podoba uvedených dokumentů, které podávají povinnému první informace týkající se exekučního řízení“, vysvětluje důvodová zpráva k chystané novele.
Z důvodu lepší informovanosti povinného se tak rozšiřují náležitosti exekučního příkazu k vymožení peněžité částky o datum vydání pověření soudního exekutora a o pravděpodobné náklady oprávněného a pravděpodobné náklady exekuce. Rozšiřuje se rovněž poučení obdobně, jako je tomu ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti. I exekuční příkazy budou v zájmu sjednocení těchto dokumentů vyhotovovány na formuláři, jehož náležitosti budou stanoveny vyhláškou. Vzory uvedených písemností stanoví stavovským předpisem Exekutorská komora České republiky.
Dlužník bude moci nakládat se svými penězi
Postavení dlužníka by mělo posílit, nejenom co se týká informační povinnosti. Bude moci zároveň ve větší míře rozhodovat o svých penězích. Nově se totiž zakotvuje možnost soudu rozhodnout o splátkovém kalendáři v průběhu řízení o výkonu rozhodnutí, doloží-li povinný, že bude schopen pohledávku v přiměřených splátkách platit a bude-li souhlasit oprávněný. Po dobu, kdy bude povinný řádně plnit splátkový kalendář, výkon rozhodnutí nebude prováděn, při nesplnění některé splátky soud přistoupí opět k provádění výkonu. Neuplatní se rovněž zákazy nakládání s peněžními prostředky na účtu, aby povinný mohl tyto prostředky využít ke splnění své povinnosti. Navržená právní úprava směřuje k tomu, aby se po dobu plnění splátek exekuce neprováděla.
„Ochrana peněžních prostředků do výše mzdy, jiného příjmu nebo v návrhu vymezené pohledávky i v případě, kdy tyto nároky nebyly postiženy srážkami ze mzdy nebo přikázáním jiné peněžité pohledávky, směřuje k tomu, aby v případě, kdy jsou tyto peněžní prostředky zasílány na účet, byly zajištěny životní potřeby povinného.“ – důvodová zpráva Ministerstva spravedlnosti
Vyšší ochranu získají i prostředky, které patří do takzvaného nezabavitelného minima. Nově se navrhuje, aby na základě písemné žádosti povinného mu peněžní ústav vyplatil peněžní prostředky maximálně ve výši, ve které byly připsány na účet postižený výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, případně ve výši nepostižitelných částek zbylých z výkonu rozhodnutí vedeného na tyto příjmy, pokud byly na účet připsány pouze tyto nepostižitelné částky.
Bude-li na účet povinného připsána např. celá mzda, bude mít povinný možnost za splnění podmínek stanovených zákonem požádat peněžní ústav o vyplacení peněžních prostředků do výše připsané mzdy. „Ochrana peněžních prostředků do výše mzdy, jiného příjmu nebo v návrhu vymezené pohledávky i v případě, kdy tyto nároky nebyly postiženy srážkami ze mzdy nebo přikázáním jiné peněžité pohledávky, směřuje k tomu, aby v případě, kdy jsou tyto peněžní prostředky zasílány na účet, byly zajištěny životní potřeby povinného,“ uvádějí k tomu autoři novely. Práva oprávněného lze podle nich prosadit pomocí podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo přikázáním jiné peněžité pohledávky.
Se souhlasem bude možno prodat i osobní věci
Podle platné právní úpravy nemohou být výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí postiženy věci osobní povahy. Mezi tyto věci náležejí zejména běžné oděvní součásti a obvyklé vybavení domácnosti. Nově se zakotvuje možnost na návrh povinného postihnout výkonem rozhodnutí i některé z těchto věcí, budou-li splněny následující podmínky – výtěžek z prodeje movitých věcí nepostačoval k uspokojení vymáhané pohledávky včetně příslušenství a nákladů výkonu rozhodnutí, a lze důvodně předpokládat, že vymáhaná pohledávka včetně příslušenství a nákladů výkonu rozhodnutí bude z výtěžku prodeje věcí jinak vyloučených z výkonu rozhodnutí uhrazena. „Tímto způsobem by povinnému byla dána možnost vyhnout se výkonu rozhodnutí na jiné majetkové hodnoty, které by jinak mohly být výkonem rozhodnutí postiženy.“
„Nově se rovněž navrhuje zakotvit řešení situace, v níž lze v rámci výkonu rozhodnutí uspokojit pohledávku nepřevyšující 30 000 Kč pouze prodejem nemovité věci, v níž má povinný místo trvalého pobytu.“ – důvodová zpráva Ministerstva spravedlnosti
Navrhovaná právní úprava by měla vést k ochraně bydlení povinného a současně respektovat zájem oprávněného na uspokojení vymáhané pohledávky. Předpokládá se, že ve výše uvedeném případě soud nejprve, bude-li to možné, po slyšení oprávněného nařídí výkon rozhodnutí jiným způsobem. Pokud nebude možno výkon rozhodnutí nařídit nebo nebudou-li pohledávky nepřevyšující 30 000 Kč bez příslušenství uspokojeny nařízeným výkonem rozhodnutí v přiměřené době, nařídí soud výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, případně rozhodne i o plnění ve splátkách.
U tohoto rozhodnutí již nebude relevantní, zda budou pohledávky uspokojeny v přiměřené době, ale půjde o to, aby byly uhrazeny ve lhůtě tří let a aby byly hrazeny pravidelně. Nebude-li možno nařídit výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, rozhodne soud pouze o splátkách. „Uvedená rozhodnutí bude možno vydat pouze tehdy, pokud bude možno důvodně předpokládat, že pohledávky včetně příslušenství a nákladů výkonu rozhodnutí budou vymoženy ve výše uvedené lhůtě. Jinak soud provede dražbu nemovité věci, v níž má povinný místo trvalého pobytu,“ vysvětluje Ministerstvo spravedlnosti.
Dušan Šrámek
