Úspěšným účastníkům soudního řízení, kteří nejsou zastoupeni advokátem, by měla napříště patřit paušální úhrada nákladů s tím spojených. Ta by se týkala u případů, kdy se dotyčná osoby nechá zastupovat zmocněncem. Ministerstvo spravedlnosti tak reaguje na nález Ústavního soudu, který tuto možnost připustil. Podle České advokátní komory ale není jasné, jaké konkrétní úkony se budou paušálem hradit.
Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo zákon č. 87/2015 Sb., kterým se mění zákon občanský soudní řád, exekuční řád a zákon o katastrální zákon. Zákon kromě jiného obsahuje i úpravu náhrady hotových výdajů účastníkům řízení, kteří nejsou zastoupeni zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a nedoloží výši hotových výdajů, které jim v souvislosti se soudním řízením vznikly. Podle zákona jim v takových případech náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši, která bude stanovena prováděcím právním předpisem.
Nerovný přístup
Návrh připravované vyhlášky stanoví výši paušální náhrady hotových výdajů, kdy ji diferencuje podle toho, zda se jedná o spory, ve kterých bylo rozhodnuto o tzv. formulářové žalobě na peněžité plnění s hodnotou sporu do 50 000 Kč. V takovém případě činí výše náhrady hotových výdajů za každý z úkonů částku 100 Kč. Stejná částka je pak stanovena pro výkon rozhodnutí a exekuční řízení, je-li vymáháno peněžité plnění s hodnotou sporu do 50 000 Kč, píše se v předkládací zprávě. „Oproti tomu účastníkovi nezastoupenému zástupcem není náhrada těchto nákladů přiznána, pokud vznik takových nákladů nedoloží. Takováto úprava klade na účastníky řízení nezastoupené zástupcem vyšší nároky.“ – předkládací správa ministerstva spravedlnostiUstanovení § 142 občanského soudního řádu přiznává úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi neúspěšnému. Mezi tyto náklady řízení § 137 odst. 1 o.s.ř. řadí mimo jiné i hotové výdaje účastníků a jejich zástupců. Podle § 151 odst. 2 o.s.ř. náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Pokud je tedy účastník řízení zastoupen advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem, soud stanoví náhradu hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300, případně 100 Kč na jeden úkon právní služby. „Oproti tomu účastníkovi nezastoupenému zástupcem není náhrada těchto nákladů přiznána, pokud vznik takových nákladů nedoloží. Takováto úprava klade na účastníky řízení nezastoupené zástupcem vyšší nároky,“ vysvětluje MS důvody pro podání návrhu.
Návrh tak reaguje na předchozí nález Ústavního soudu, který stanovil, že paušální náhrada hotových výdajů i při nezastoupení advokátem zaručuje zásadu rovnosti účastníků řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Paušální náhrada má zahrnovat i bez konkrétního doložení jejich výše hotové výdaje, nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. „Je třeba uvést, že účastník řízení má vždy na výběr, zda doloží skutečnou výši hotových výdajů anebo zda uplatní výši paušální stanovenou navrhovanou vyhláškou.“
Podle připomínek České advokátní komory ale není v návrhu vyhlášky specifikováno, o jaký úkon se v případě náhrad jedná. „Advokát má nárok na zmíněné částky za každý úkon právní služby podle advokátního tarifu; tyto úkony však odpovídají poskytování právních služeb, jako je příprava a převzetí zastoupení, porada s klientem, jednání s protistranou a podobně. Těžko je lze použít u neadvokátů nebo pro případ, kdy účastník řízení není vůbec zastoupen. Za jaké úkony bude příslušet náhrada hotových výdajů účastníkům nezastoupených advokátem, to nám není v současné době úplně jasné. Těžko si lze představit, že účastník řízení nezastoupený advokátem bude požadovat náhradu hotových výdajů za úkon „porada s klientem“, když klientem je on sám,“ upozorňuje na možné paradoxy návrhu tisková mluvčí ČAK Iva Chaloupková. „Komora proto v rámci připomínkového řízení na tuto skutečnost upozornila a předpokládáme, že ministerstvo bude úkony ve své vyhlášce konkretizovat.“ Podle informací České justice ale ministerstvo připomínky ČAK v potaz nevzal.
Náhradu hotových výdajů účastníků nezastoupených advokátem nelze opřít o úkon právní služby, neboť tyto úkony odpovídají poskytování právních služeb právními profesionály (tj. advokáty, ale i notáři a patentovými zástupci). Jenomže výše náhrady hotových výdajů je nastavena stejně jako u advokátů, ovšem s tím, že u advokátů se tato náhrada vztahuje pouze na poštovné, hovorné a přepravné, zatímco u jiných zástupců nebo nezastoupených účastníků se vztahuje na veškeré hotové výdaje s výjimkou soudního poplatku, vysvětluje rozdíl mezi oběma právními režimy Chaloupková.
„Česká advokátní komora se snaží udržovat vysokou kvalitu služeb poskytovaných advokáty. Je nesporné, že výše odměny hraje podstatnou roli a my tak můžeme být svědkem toho, že účastníci řízení budou raději volit levné obecné zmocněnce než kvalifikované advokáty garantující mimo jiné i pojištění odpovědnosti.“ – Iva Chaloupková, mluvčí ČAK
Samotná idea náhrady hotových výdajů účastníků nezastoupených advokátem je podle tiskové mluvčí důsledkem snahy Ministerstva spravedlnosti nastavit stejné podmínky hrazení těchto nákladů neúspěšnou protistranou i tehdy, kdy úspěšného účastníka řízení nezastupoval advokát. „Na druhou stranu může tato nová úprava vést k tomu, že účastníky řízení budou namísto advokátů zastupovat nekvalifikovaní obecní zmocněnci, pro které bude náhrada nákladů dostatečnou odměnou za zastoupení, aniž by ovšem garantovali kvalitu služeb, o pojištění náhrady újmy nemluvě,“ varuje. Rovněž na tuto skutečnost ČAK upozorňovala v průběhu připomínkového řízení k předmětné novele zákona.
Podle mluvčí je nutné si uvědomit, že každá změna systému, jakkoli dobře míněná, může vést k takové změně, která je nechtěná a nežádoucí. Náhrada nákladů (tzv. přísudek) tvoří zhusta smluvní odměnu advokáta, zvláště tam, kde si klienti nemohou dovolit zaplatit odměnu advokátovi předem a čekají na výsledek sporu, kdy v případě úspěchu zaplatí odměnu advokáta v podobě přísudku jejich protistrana. Pokud nyní stát přizná paušální náhradu hotových výdajů i účastníkům nezastoupeným advokátem, bude se tak v každém takovém sporu alokovat určitá částka v závislosti na počtu „úkonů“, která se může stát atraktivní pro tzv. obecné zmocněnce, a ti mohou začít zastupovat klienty s tím, že jejich odměnou bude právě tento nově vzniklý přísudek.
Dušan Šrámek
