Právnické osoby už nebudou moci neznat jmenovitě své majitele. Firmy by měly majitele znát aktuálně a vždy. Novela zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu proto nově zavede povinnost společností identifikovat, lokalizovat a evidovat majitele.
Kromě toho novela o které již Česká justice informovala rozšiřuje výčet osob, které jsou povinné hlásit státu transakce například o osoby činící transakce s bitcoiny a o svěřenské fondy. Důsledkem novely zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu má být mimo jiné změna rejstříkového zákona. Do veřejného rejstříku by měli být nově zapsáni skuteční majitelé firem. „První odstavec ustanovení § 25a formuluje novou obecnou povinnost dopadající na právnické osoby zapsané ve veřejných rejstřících. V návaznosti na evidování skutečných majitelů je třeba výslovně do zákona zanést požadavek na informovanost právnických osob o skutečném majiteli. Právnické osoby mají vždy – tedy neustále a aktuálně – znát osobu skutečného majitele a mají též identifikovat, na základě čeho je tato osoba skutečným majitelem,“ uvádí se v komentáři v důvodové zprávě k návrhu novely.
Podle novely budou od firem vyžadovány údaje, které umožní přesně identifikovat osobu skutečného majitele a poskytnou informaci o povaze a rozsahu jeho držené účasti nebo jeho kontrolního vlivu v dané právnické osobě. „Z důvodů identifikace je vyžadováno, aby se o skutečném majiteli zapisovaly ty údaje, které dostatečně specifikují konkrétní fyzickou osobu a zajišťují její lokalizaci,“ píše se doslova v důvodové zprávě k novele zákona.
Další změnou je rozšíření tzv. povinných osob, tedy všech osob, které jsou povinny státu hlásit u nich realizované transakce. K bankám, realitním makléřům nebo poště mají přibýt provozovatelé hazardních her, správci svěřenských fondů nebo osoby, které poskytují služby s virtuální měnou. Zatímco rozšíření povinných osob o svěřenské fondy je reakcí na jejich vznik, který umožnil NOZ, formulace „osoby, které poskytují služby s virtuální měnou“ je reakcí na spontánní vznik a existenci svobodné elektronické měny vytvořené lidmi mimo stát a jeho zákony – na bitcoin a jemu podobné projekty.
Virtuální měny jsou rizikové
Jak vyplývá z důvodové zprávy, stát považuje takovýto obchod mezi lidmi prostřednictvím vymyšlené soukromé měny za riziko.“Virtuální měna neboli kryptoměna, jako např. Bitcoin, Litecoin, CzechCrownCoin apod. není v České republice uznána jako oficiální měna, dle stanoviska České národní banky a s ohledem na platnou právní úpravu se nejedná o tuzemskou ani zahraniční měnu, z čehož vyplývá, že obchodování ani další transakce s virtuálními měnami nepodléhají zákonu o platebním styku,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele zákona.
Přestože se ve virtuální měně obchoduje z logiky věci pouze elektronicky a dohledatelně, státu vadí, že obchody lze podle státu uzavírat anonymně. Navíc k nim stačí pouhý živnostenský list. „V souvislosti s virtuálními měnami začínají na českém trhu působit různí poskytovatelé služeb, jakými jsou např. provozovatelé online obchodovacích portálů – provozování platební brány pro umožnění převodu virtuální měny od kupujícího k prodávajícímu při koupi zboží v e-shopu a virtuálních „směnáren“ – webů umožňujících nákup a prodej virtuální měny), poskytovatelé správy účtů ve virtuální měně nebo vedení „elektronické peněženky“.
Pro obchodování s virtuální měnou nejsou aktuálně nastaveny žádné zvláštní požadavky, k podnikání tohoto typu postačí obecné živnostenské oprávnění k volné živnosti Zprostředkování obchodu a služeb,“ konstatuje zpráva, ze které vyplývá, že stát nemá tuto soukromou aktivitu mezi lidmi, na rozdíl například od posílání peněz složenkou na poště, podchycenou To je podle státu ovšem živná půda pro terorismus, jeho financování a praní peněz z kriminální činnosti: „Virtuální měny přitom představují prvek, s jehož využitím lze přerušit stopu převáděných prostředků. Byť z hlediska zachování elektronické stopy mohou být takové platby dosledovatelné, s ohledem na anonymitu uživatelů a další podmínky těchto služeb je používání měny tohoto typu z hlediska opatření proti praní peněz a financování terorismu třeba považovat za velmi rizikové. Na tuto rizikovost poukazují ve svých zprávách i Evropská centrální banka a Evropský orgán pro bankovnictví,“ vysvětluje se v zprávě. To se s novelou zákona změní, neboť povinná osoba bude muset státu hlásit každý obchod, který se prostřednictvím virtuální měny odehraje, a to už od výše jeho hodnoty 1000 euro. Nesplnění informační povinnosti na různé úrovni bude považováno za správní delikt a povinná osoba bude pokutována částkou od jednoho do deseti milionů korun.
-ire-
