V srpnu to roztočíme. Čína uvolňuje. Slovensko naopak přitvrzuje. V Evropě právo být zapomenut neplatí.
Spor Googlu s EK se odkládá na srpen
Mluvčí Googlu oznámil, že Evropská komise americké společnosti prodloužila lhůtu na doložení důkazů o tom, že v Evropě nezneužívala dominantní postavení na trhu, až do 17. srpna. Pokud Google materiály nedodá, hrozí mu pokuta v řádu miliard euro.
Evropská komise v dubnu tohoto roku obvinila Google z toho, že ve svém internetovém vyhledávači preferuje své vlastní služby před těmi konkurenčními, čímž narušuje hospodářskou soutěž. „Požádali jsme Evropskou komisi, aby nám k dodání požadovaných dokumentů poskytnula více času a Komise nám posunula termín na 17. srpna,“ uvedl mluvčí Googlu Al Verney. Původně měl Google všechnu potřebnou dokumentaci dodat do 7. července.
Případná pokuta udělená Googlu by vycházela z příjmů vygenerovaných prostřednictvím služby Adwords od evropských uživatelů. Jak uvedla Evropská komise, Google má na evropském trhu s vyhledávači ve všech zemích kromě České republiky dominantní postavení nejméně od roku 2007. Představitelé Googlu se během posledních dvou let snažili s Evropskou komisí již třikrát spor smírně urovnat, avšak bez úspěchu.
Čínské e-shopy dostávají volnější pravidla
Čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií v pátek uvedlo, že čínská vláda s cílem podpořit zahraniční investice a konkurenceschopnost IT odvětví uvolní podmínky pro podnikání v oblasti e-commerce tak, aby přilákala více zahraničních subjektů.
Čínská vláda podle vyjádření ministerstva usnadní zahraničním subjektům podnikání v oblasti „správy online dat a u dalších druhů internetového podnikání“. E-commerce odvětví je v Číně v posledních letech na vzestupu z toho důvodu, že v zemi rychle roste střední třída. Jak uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení, díky uvolnění podmínek v oblasti e-commerce „bude podpořen rozvoj tohoto odvětví, zvýšena konkurence na trhu a navýšeny zahraniční investice.“
Čínská vláda se v posledních letech snaží vytvořit pro e-commerce co možná nejlepší podmínky mimo jiné tím, že udržuje nízké daně a odstraňuje překážky pro přeshraniční obchod. Na tom samozřejmě profitují i čínské firmy jako Alibaba, Baidu či Tencent Holdings, jejichž tržní kapitalizace se pohybuje v řádu desítek miliard dolarů.
Autorský zákon na Slovensku nově striktně drží evropskou linii
Slovenská vláda schválila novou podobu autorského zákona, který striktně reflektuje nařízení Soudního dvora EU v tématu nahlížení na odpovědnost za stahování audiovizuálního obsahu podléhajícího autorským právům. Nová podoba zákona jednoznačně zakazuje stahování nelegálních kopií autorských děl, a to i pro osobní potřebu, jak ostatně vyplynulo dále v minulém roce ještě u eurosoudu. Schválená podoba zákona tak rozšiřuje trestní odpovědnost nejen za šíření takové nahrávky, ale také na účelové stažení audiovizuálního obsahu. Tedy řečeno jinak: nebude-li nahrávka onoho filmu ve vašem počítači pocházet z legálních zdrojů, hrozí autoru zdroje a také především vám za to postih. Dosavadní podoba slovenského zákona samozřejmě definovala legální cestu nabytí autorského obsahu pouze z legitimních zdrojů, alternativní zdroje však byly v praxi tiše tolerované. Podobně jako u nás v České republice, autorsky chráněný obsah nesmí uživatel zveřejňovat a dále šířit. S novou podobou zákona, který by měl vejít v platnost na Slovensku od ledna příštího roku, se samotný zákaz rozšíří i o styl získání onoho díla – v případě absence souhlasu autora bude na takové zdroje a další odvozené kopie nahlíženo jako na neautorizované a tudíž ilegální.
V tomto ohledu by mohlo docházet k diskusím, jak mohl uživatel daného zdroje poznat, zda je legitimní pro stahování či nikoliv. Například pro mnoho běžných uživatelů může takový YouTube působit jako ryze legitimní zdroj, přičemž ale spousta tamních nahrávek může být ve výsledku považována za vystavenou nelegální kopii bez uděleného autorského souhlasu. U eurosoudu se řešil i hit poslední doby – sledování filmů či poslech hudby pomocí streamování, tedy nabytí audiovizuálního obsahu bez nutnosti stažení kompletní kopie daného díla do uživatelského počítače či jiného zařízení.
Protože i při tomto sledování vzniká na disku dočasný soubor s daným dílem, byly na stole tendence zahrnout takový styl konzumace obsahu taktéž do autorského zákona. Nakonec poslední verdikty v této věci označily ony dočasné soubory na disku za princip fungování internetu a tedy za neuchopitelné pro vymáhání odpovědnosti za autorsky chráněný obsah. V tomto ohledu tak veškeré právní odpovědnosti padají na bedra administrátora daného webu.
Na právo být zapomenut v Evropě zapomeňte
Francouzský regulátor Commission Nationale de l’Informatique et des Libertes (CNIL) uvedl, že tzv. „právo být zapomenut“ by se mělo vztahovat nejen na evropské, ale na všechny domény Googlu. CNIL vydal rozhodnutí, podle kterého by Google měl na požádání začít mazat obsah ze všech svých domén, nejen z google.fr. Existenci práva být zapomenut minulý rok potvrdil evropský soud, když uvedl, že Evropané mají v určitých případech právo žádat provozovatele vyhledávačů o vymazání svých osobních informací z výsledků hledání. Google, který má v Evropě 90% podíl na trhu, proti rozhodnutí několikrát veřejně vystoupil, nicméně se mu musel podřídit. Mezi květnem a říjnem minulého roku americký gigant obdržel téměř 145 000 požadavků na smazání dat, přičemž vyhověl 42 % z nich.
Jak již dříve uvedl šéf právního oddělení Googlu David Drummond, podle názoru Googlu se právo na zapomenutí vztahuje pouze na jeho evropské domény. S tím však nesouhlasí CNIL, podle jehož názoru bude celý systém efektivní pouze v tom případě, že budou mazány údaje ze všech domén Googlu. Pokud se Google tomuto rozhodnutí nepodřídí, může mu CNIL začít udělovat finanční sankce. Mluvčí Googlu k celé věci pouze uvedl, že rozhodnutí evropského soudu „se týkalo služeb poskytovaných evropským uživatelům, čemuž odpovídá přístup, který jsme zvolili“.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
