Nový zákon o zadávání veřejných zakázek vytváří prostor pro klientelismus a korupci. Zadávání musí být co nejvíce standardizované, říká Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR.
„V české legislativě s výjimkou státního rozpočtu není jiný zákon, jehož prostřednictvím by se každý rok rozdělovalo 500 až 600 miliard korun, v roce 2014 to bylo 577 miliard. Hospodářská komora ČR na základě zkušeností 14 tisíc členů s fungováním zákona usiluje o dosažení co nejlepších pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Zároveň je chce zpřístupnit malým a středním podnikům,“ vysvětlil Minčič stanovisko Hospodářské komory. Nový zákon vytváří podle Minčiče vytváří prostor pro klientelismus a korupci. Zadávání veřejných zakázek musí být podle HK ČR co nejvíce standardizované – nadměrná volnost zadavatelů může vést ke klientelismu a korupci, povede k zakázkám šitým na míru.
„Tím nechceme paušálně všechny kriminalizovat, avšak tyto případy se dějí a nový zákon tomu spíše vytvoří prostor, než aby tomu zabránil,“ řekl Ekonomickému deníku Minčič.
Hospodářská komora ČR volá po tom, aby k zákonu vznikly závazné prováděcí předpisy, případně metodické pokyny. Budou tak existovat „kuchařky“, které pomůžou zadavatelům specifikovat co potřebují a v jakém rozsahu, např. že údržba zeleně v obci o tolika metrech standardně vyžaduje tolik práce a tolik materiálu. Je přitom třeba, aby vešly v platnost současně s platností zákona.
„Nakládání s veřejnými prostředky musí být co nejefektivnější a nejhospodárnější. Soutěžení pouze na cenu to nezaručí. Není důležitá jen cena, ale i kvalita. Podle Hospodářské komory ČR se při hodnocení nabídek musí zohlednit např. i to, z jakého materiálu je věc vyrobena, jakou má životnost či kolik bude stát údržba. Nabídková cena jako jediné kritérium ekonomické výhodnosti by měla být přípustná výjimečně u výrobků a zadavatelem musí být náležitě odůvodněná. Zákon sice umožňuje zadavatelům určit si i jiná hodnotící kritéria než jen cenu – např. kvalitu a náklady životního cyklu, Hospodářská komora ČR ale upozorňuje, že v praxi se budou zakázky soutěžit dále jen podle ceny a problém se nevyřeší. Soutěžit na cenu je totiž pro zadavatele nejjednodušší a zákon posuzovat i ostatní kritéria povinně nenakazuje,“ říká Minčič.
Zákon podle něj také stále neřeší mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Podle ÚOHS jsou nejasnosti ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny často předmětem sporů. Návrh zákona umožňuje zadavateli, aby si stanovil ukazatele pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny.
„Hospodářská komora ČR si uvědomuje, že definovat mimořádně nízké ceny je problematické, proto například přichází s námětem zavést výpočetní vzorce nebo procentní sazby, v rámci meziresortního připomínkového řízení takový výpočetní vzorec navrhla. Podle Hospodářské komory ČR musí být zákonem nebo prováděcím předpisem stanovena kvantitativní kritéria procentní sazby nebo vzorce, aby bylo v každém případě jasné, které nabídky je nutné už považovat za mimořádně nízké,“ uzavřel Minčič.
Ondřej Fér, psáno pro Ekonomický deník
