Novela insolvenčního zákona má být jedním ze základních kamenů legislativního snažení ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Novelu ale ve svých připomínkách ztrhaly soudy i profesní komory. Ke kritice Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze se připojuje i Krajský soud v Brně.
Podle Krajského soudu v Brně novela insolvenčního zákona obsahuje velké množství faktických i právních pochybení. „Připouští rozhodování nezákonného soudce, nelogicky upravuje postup při rozhodování věřitelského výboru, fakticky vylučuje popření pohledávky věřitelem, zavádí procesními předpisy nepřípustné postupy, jako je podmíněný procesní úkon,“ vypočítává ty největší prohřešky. Podle soudu jsou navržené změny vedeny správným úmyslem – zjednodušit proces oddlužení a učinit ho tak efektivnějším, rychlejším a tím i zajímavějším pokud jde o jeho dopady do fungování ekonomiky. Nicméně návrh novely v několika bodech vykazuje značné nedostatky a v některých částech jde vysloveně proti sledovanému záměru. To se projevuje například se zvýšením zátěže dlužníka spojené s dosažením oddlužení.
Na oddlužení dosáhne méně osob
Návrh totiž počítá s tím, že dlužník musí povinně vyhledat tzv. akreditovanou společnost, která za něj sepíše návrh na oddlužení. Kvůli tomu se tak ročně nedostane k věřitelům zhruba 330 mil. Kč oproti dnešnímu stavu. Navíc přinese navrhovaná novela i zvýšené nároky na státní rozpočet, protože zaváděný institut akreditovaných zástupců znamená tyto osoby vyzkoušet, vést jejich evidenci, kontrolovat jejich činnost. Zvýšený dohled na insolvenčními správci znamená rozšíření počtu zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti, kteří budou dohled nad správci vykonávat a budou zajišťovat agendu spojenou s tímto dohledem.
Už dnes je zřejmé, že na oddlužení nedosáhnou sociálně nejslabší osoby. Tato disproporce by se ale nadále prohlubovala, protože návrh počítá se složením zálohy ve výši pět tisíc korun. „Ze soudní praxe jasně vyplývá, že povinná záloha zavře dveře k podání insolvenčního návrhu spojenému s návrhem na povolení oddlužení nemalé skupině dlužníků, u kterých se bude pouze dál prohlubovat jejich platební neschopnost nebo je snaha sehnat 5 tis. Kč vžene do dalších dluhů,“ poznamenává k tomu soud.
Za další překážku, tentokrát pro věřitele, lze označit povinnou zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši padesát tisíc korun. „Dosavadní úpravu lze označit za dostatečnou a dostatečně podpořenou judikaturou soudů vyšších stupňů. V tomto směru povinná záloha vůbec nezohlednila návrhy zaměstnanců dle zákona o insolvenci zaměstnavatele. Jako další zátěž pro věřitele včetně navrhovatelů vnímá soud i povinné dokládání skutečného vlastníka nabyvatele pohledávky u všech, kdo koupí pohledávku až šest měsíců před zahájením řízení. Navržený postup tak presumuje nepoctivý záměr nabyvatele pohledávky.
Problematická kolečka
Krajský soud rovněž relativizuje úmysl ministerstva spravedlnosti eliminovat novelou případné korupční jednání. Navržený postup přidělení insolvenční věci totiž zpochybňuje institut zákonného soudce, protože podle něj zásadní úkony může činit soudce, který není zákonným soudcem. „Vytváří se tím prostor pro korupční jednání mezi dlužníkem a soudcem, kdy dlužník nebo věřitel podá záměrně návrh k místně nepříslušnému soudu, který např. určí předběžného správce a vymezí mu výrazné pravomoci. Pokud současně jmenuje prozatímní věřitelský výbor, může věřitel z pozice člena výrazně ovlivnit činnost předběžného insolvenčního správce, konstatuje se v připomínkách.
I tato otázka má zároveň odraz v již zmíněném rotačním kolečku. Vzniká totiž také otázka, ze kterého kolečka správců bude určována osoba případného předběžného správce – z kolečka místně nepříslušného soudu nebo soudu místně příslušného? Pokud místně nepříslušného, pak vyvstává i problém, zda je takový správce řádným správcem, neboť je určen ze špatné skupiny správců. Správně by měl být vybrán soudem místně příslušným, a tedy z množiny správců vedené u místně příslušného soudu, míní Krajský soud v Brně.
Krajský soud dále navrhuje opravit dlouhodobou nepřesnost v seznamu insolvenčních správců. Seznam měl být dle revizní novely účinné od 1. 1. 2014 dle pořadí zápisu sídla do seznamu správců. Na místo toho je seznam správců řazen pouze abecedně. „Seznam správců je takto od počátku fungování koleček řazen, řazení dle dne zápisu sídla správce nikdy nefungovalo a nefunguje dodnes, je na místě toto pochybení napravit a text ustanovení upravit tak, aby odpovídal reálnému stavu a dál se neprohluboval protiprávní stav založený dne 1. 1. 2014.“
Okleštění práv věřitelů
Další výtka směřuje k tomu, že novela zbavuje věřitele jejich doposud garantovaných práv. Stejně tak jako v případě tzv. teritoriality v případě exekutorů se věřitelé především při oddlužení nebudou moci určit osobu insolvenčního správce, a přestanou být pánem procesu. Omezením možnosti převolit správce určeného soudem je podle připomínek Krajského soudu v Brně zcela popřena role věřitele a jeho právo ovlivňovat průběh insolvenčního řízení v podstatné části, což je jeden ze základních principů celé aktuální právní úpravy úpadkového práva. Podle důvodové zprávy je jedním z cílů navržené novely „zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení“ – navržený postup přitom brání věřitelům určit si svého správce u 89,3% všech řízení, kde bylo v r. 2014 rozhodnuto o úpadku dlužníka, tedy v případech, kde došlo k oddlužení.
Dušan Šrámek
