Germanwings opět na scéně. Teroristé si nezaslouží smrt. Darkode jako Hedvábná stezka. Účet za útok na OPM.

Pozůstalí po obětech z katastrofálního letu Germanwings odmítli odškodné

Část pozůstalých po obětech pádu letadla německé společnosti Germanwings, které havarovalo v březnu ve francouzských Alpách, odmítli odškodné, které jim nabídla Lufthansa.

Jak píše Deutsche Welle, je 25 000 eur za smrt blízkého příliš málo – o žádnou velkodušnost ve stylu “penězi život nikomu nevrátíte, tak si je nechejte se tedy nejedná.

Rodinné příslušníky obětí leteckého neštěstí chování aerolinek údajně značně rozladilo. Výše odškodného je podle nich naprosto nepřiměřená. Požadují přinejmenším čtyřnásobek, tedy sto tisíc eur za každou oběť. V důsledku rozdílných právních úprav v jednotlivých zemích původu obětí Lufthansa, mateřská společnost Germanwings, rodinám mimo Německo zatím odškodnění nenabídla.

Mohlo by vás zajímat

Kromě paušálního odškodnění ve výši 25 000 eur nabídla letecká společnost všem blízkým rodinným příslušníkům obětí, jako jsou rodiče, děti nebo životní partneři, částku 10 000 eur což právní zástupce Ellmar Giemula označil za nedostačující. Částka by podle něj měla být přinejmenším šestimístná a odškodné by se mělo vztahovat i na širší rodinu jako jsou sourozenci, prarodiče a vnoučata. Od Lufthansy prý očekává novou nabídku.

Kneset zamítl návrh možnosti snažšího trestu smrti pro teroristy

Izraelský parlament – Kneset – projednal návrh zákona, který by izraelským soudům ulehčil ukládání trestu smrti za vraždy spáchané z národnostní nenávisti.

Předkladatelem zákona byl poslanec opoziční strany Izrael náš domov (Jisrael Betejnu) Šaron Gal (Sharon Gal). Protože zákon neměl podporu vládní koalice, parlament jej hned v prvním čtení drtivou většinou 94 proti 6 hlasům zamítl, napsal Jerusalem Post.

Izraelské trestní právo trest smrti zná, nicméně uložen byl jen jedinkrát – v roce 1962 nacistickému masovému vrahu Adolfu Eichmanovi. K uložení trestu smrti je nutný souhlas všech členů soudního senátu, což chtěl nyní poslanec Gal změnit tak, že by stačila většina členů senátu. Přestože návrh měl předběžně solidní poslaneckou podporu, situace se změnila, když se proti postavil předseda vlády Benjamin Netanjahu. Ten sice nenavrhl přímo zamítnutí zákona, ale přiměl vládu, aby odhlasovala, že dopad novely zákona nejprve během tří měsíců přezkoumá zvláštní odborná komise – do jejíhož člena postavil odpůrce zákona poslance Jaira Levina.

Premiér tak zvolil zdržovací taktiku, když chtěl odložit projednávání zákona na později v naději, že se mezitím změní rozložení sil v důsledku závěrů komise i apelů odpůrců změny zákona.

Poslanec Gal se tak ocitl na křižovatce, kdy buď mohl projednávání návrhu zákona stáhnout a čekat na závěry komise, které však jsou vcelku předvídatelné, anebo mohl na hlasování trvat ve snaze získat z projednávání zákona alespoň politickou reklamu. Zvolil druhou možnost.

Před plénem Knesetu tak Šaron Gal přečetl jména mnoha pravicových poslanců a ministrů, kteří v minulosti slíbili zákonu podporu, a vyzval je, aby zákon podpořili i nyní s ohledem na své svědomí a ne podle úzkých politických zájmů.

Veřejné hlasování nicméně dopadlo podle očekávání. Návrh zákona podpořilo jen 6 poslanců Jisrael Bejtejnu.

Diskusní fórum Darkode potkal stejný osud jako Hedvábnou stezku

Americké úřady ve spolupráci se zahraničním partnery zablokovaly internetové diskusní fórum Darkode s poukazem na kriminální aktivity, které se na něm odehrávají.

Zároveň bylo v USA zatčeno dvanáct osob, které se na provozu serveru podílely, další lidé byli zadrženi v Evropě, shrnuje ExtremeTech.

Pittsburský prokurátor David Hickton označil Darkode za „hnízdo hackerských zločinců“. Ze zhruba 800 kriminálních internetových fór na světě je podle něj Darkode největší hrozbou pro data na počítačích amerických uživatelů.

Koordinovaná mezinárodní akce, jejímž cílem bylo nebezpečnou síť rozbít, byla podle expertů největší svého druhu na světě. Americká FBI aktivity serveru vyšetřovala ve spolupráci s evropskou policejní agenturou Europol a s partnery z Latinské Ameriky, Austrálie, Izraele a Nigérie, napsala agentura Reuters. Europol zadržel 28 lidí.

Podle vyšetřovatelů zločinci využívali Darkode k obchodu s ukradenými daty a se softwarovými nástroji, s jejichž pomocí útočili proti vyhlédnutým cílům. Servery Darkodu byly dobře zabezpečené a přístupné jen prověřeným hackerům. „Byla to unikátní křižovatka hackerů z různých zemí,“ řekl novinářům Brian Krebs, který se kybernetickou zločinností zabývá a do Darkodu se mu podařilo proniknout.

Mezi zadrženým hackeři ze Švédska, Slovinska, Španělska, Ruska nebo Pákistánu. Obviněni jsou z počítačových loupeží, praní špinavých peněz a šíření škodlivého softwaru.

Hackeři ukradli data o 21,5 milionu amerických státních zaměstnanců

Hackeři, kteří nedávno zaútočili na systémy americké vládní organizace Office of Personnel Management (OPM), jež spravuje osobní údaje milionů federálních zaměstnanců, ukradli více dat, než se původně předpokládalo.

Podle OPM se hackeři dostali k citlivým osobním informacím 21,5 milionů lidí, kteří si v minulosti požádali o bezpečnostní prověrku. Jedná se o současné a bývalé americké federální zaměstnance i pracovníky externích firem spolupracujících s americkou vládou, stejně jako jejich partnery. Původně se uvádělo, že byla během kybernetického útoku na OPM ukradena „pouze“ data 4,2 milionů současných a bývalých federálních zaměstnanců. Útok na OPM je se svým rozsahem a množstvím citlivých dat, která při něm byla ukradena, jedním z nejhorších v historii USA.

Američtí zákonodárci v posledních měsících požadovali odvolání šéfky OPM Katherine Archuletové kvůli její neschopnosti na útok rychle a adekvátně reagovat. Archuletová však prohlásila, že ani ona, ani CIO celé organizace rezignovat nebudou. Za útoky na OPM podle neoficiálních informací stojí hackeři podporovaní čínskou vládou.

Ondřej Fér, Ekonomický deník