Sněmovna po šestihodinové místy velmi kritické debatě podpořila přes odpor opozice vládní návrh na zavedení elektronické evidence tržeb.
Předložením návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb některých živnostníků a podnikatelů poslanecké sněmovny spolu s dalšími zákony revolučně měnícími charakter země začíná boj o směřování České republiky. Ideologie zákona říká, že aby stát mohl vybrat daně, musí nepřetržitě sledovat, kolik činí výše hotovosti, kterou přijala vybraná skupina ekonomicky činných občanů. Sledovací zařízení si ze zákona určená skupina lidí sama opatří a aktivuje. O tom, že cílem zákona je právě kontrola hotovosti některých vybraných skupin obyvatel svědčí nenápadná věta z připomínkového řízení k zákonu o elektronické evidenci tržeb: „Snahou návrhu je poskytnout komplexní obraz o hotovostních příjmech poplatníka. (…) Podle dostupných analýz je jasně prokázána korelace mezi hotovostním placením a provozováním podnikatelské činnosti v oblasti šedé ekonomiky, platby mezi podnikateli nejsou výjimkou,“ napsalo ministerstvo financí. Idea neustálého sledování toho, kolik mají podnikatelé na účtu a jak se obchodně chovají skutečně přišla z Chorvatska, jak ve svém vystoupení o nutnosti státu neustále sledovat občany potvrdil chorvatský ministr financí Boris Lalovac.
Že bude sledováno chování živnostníků dokonce v konkrétní dny, pak vysvětlila pro týdeník Ekonom náměstkyně ministra financí Andreje Babiše Simona Hornochová: „Zjistíme způsob fungování podnikatelů. Každý byznys má svá specifika a z toho, jakým způsobem, v jaké frekvenci i v jaké výši se evidují tržby, poznáme, zda v souladu se standardní logikou podnikání funguje, nebo ne. Například restaurace by měla mít v pátek a v sobotu večer nejvíce tržeb, ale pokud tomu tak nebude, a přesto zůstává otevřená, tak je to divné,“ vysvětlila Simona Hornochová týdeníku. Systémy, které nějakým způsobem evidují tržby nebo sledují chování podnikatelů má kromě Chorvatska také například Itálie nebo Maďarsko či Slovensko. Takový systém je součást korporativismu, kdy stát sice ponechává vlastnictví občanovi, ale ve skutečnosti má o ekonomické aktivitě občana dokonalý přehled a řídí ji. Zjevně není náhoda, že právě v těchto zemích mají s korporativismem neboli fašizmem historickou zkušenost.
TOP 09: EET nezajistí lepší výběr daní
Není jasné, zda jsou si poslanci právě uvedeného aspektu zákona vědomí.O to naléhavější proto bude tentokrát sledovat v poslanecké sněmovně rozpravy o tomto zákonu. Zatímco ANO2011, ČSSD a KDU-ČSL se záměrem i s nutností zavést sledování podnikatelů a živnostníků souhlasí, KSČM má pochybnosti, TOP09 zákon nenechá projít a ODS mu zabrání – nebo také naopak. Z podobných důvodů: Podle mluvčí TOP09 Martiny Mackové se předkládaný zákon míjí cílem i nástroji: „Klub poslanců už dal najevo, že zabrání přijetí zákona. Nejdůležitější bude v tomto směru druhé čtení, které se ve Sněmovně očekává na podzim. O ústavní stížnosti poslanci nejednali, nepředpokládáme, že zákon parlamentem projde,“ uvedla na dotaz mluvčí TOP 09. Podle jejích slov jsou politici TOP09 přesvědčeni o tom, že zavedení EET nebude znamenat lepší výběr daní. „To může zajistit pouze lepší práce finanční správy.
Problém je také v tom, že registrační pokladny budou platit jen pro některé živnostníky a zkušenosti z Chorvatska, kde systém funguje, ukazují, že po zavedení systému skončily desítky tisíc podnikatelů. Proti nepoctivým podnikatelům by měl efektivněji zasáhnout stát prostřednictvím svých institucí. I proto TOP 09 navrhla například zákon o jednom kontrolním místě, který ušetří administrativu státu i podnikatelům a sníží byrokracii tak, že by je do budoucna stát kontroloval pouze prostřednictvím jediného úřadu,“ dodala Martina Macková.
Hon na OSVČ?
Také podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše jsou větší rezervy ve výběru daní „v oblasti daňové optimalizace větších korporací a nikoliv v honu na OSVČ“ a očekávaný daňový výnos je nereálný: „MF očekává zvýšení daňového výnosu o 10 až 12 mld. Kč, což považujeme za nerealistické. Vycházíme z chorvatských zkušeností z této netradiční inovace, jejichž hodnocení je sporné – běží teprve druhým rokem a uplatňuje se za odlišných podmínek, stínová ekonomika země je v porovnání s ČR cca dvojnásobná,“ upozornil na odlišnost Chorvatska od České republiky Jiří Dolejš.
Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury je zaváděný systém výsledkem hluboké nedůvěry současné koalice levice a velkokapitálu k malým a drobným podnikatelům a k živnostníkům. Tito aktivní lidé jsou pro Sobotkovu a Babišovu vládu „sprostí podezřelí“.“Celý projekt je chybný,“ uvedl s tím, že očekávaný výnos registračních pokladen pro veřejné rozpočty – dle vlády, ve skutečnosti to bude mnohem méně – je 12 mld. Kč. „Vláda je připravena svést velký politický souboj se 100% nasazením o zvýšení výběru daní o 1,5 procenta,“ upozornil mimo jiné v rozhovoru Zbyněk Stanjura. Politický tlak na přijetí zákona je obrovský. O tom svědčí i názor 29 právních profesionálů z Legislativní rady vlády, kterou z jednání poskytli představenstvu České advokátní komory funkcionáři Vladimír Papež a Johan Justoň odpovědní za legislativu: „Návrh zákona o evidenci tržeb se setkal s nesouhlasným stanoviskem LRV a s významnými námitkami, nicméně s ohledem na politický tlak je zřejmé, že návrh bude předložen ke schválení parlamentu,“ popsali situaci právníci.
-ire-
