Beztrestnost poslanců se podle ÚS týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům, například při schůzích Sněmovny a jejích orgánů. Výroky v kuloárech, na internetu, sociálních sítích nebo pro televizi nepokrývá, a to ani když jsou vysloveny v parlamentu. Ústavní soud se tak vymezil vůči starším verdiktům Nejvyššího soudu, který takzvanou poslaneckou indemnitu, tedy beztrestnost poslance či senátora za jeho výroky a projevy, vykládal mnohem šířeji.
Podle ústavních soudců není takzvaným chráněným projevem například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí nebo přijetí úplatku ani vzdání se mandátu.
Nejvyšší soud v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve Sněmovně. Bárta po rozhodnutí Nejvyššího soudu nebyl dále souzen za to, že spolustraníkům na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku. Exposlanci údajně složili mandáty výměnou za slib míst ve státních firmách.
Indemnita na Facebooku neplatí
Ústavní soud v minulosti neměl příležitost vyjádřit se k oběma rozhodnutím Nejvyššího soudu. Své argumenty shrnul až v dnešním nálezu, jímž zamítl stížnost exposlance Otto Chaloupky, který se marně domáhal vynětí z pravomoci policie a soudů v souvislosti s výroky o Romech na sociální síti Facebook. Politik nejprve zveřejnil příspěvek k dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár, což vyvolalo protiromské nálady. „Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody,“ napsal Chaloupka v textu, který reagoval na vyjádření jistého romského předáka. V následné diskusi na Facebooku doplnil, že „lidi jsou na hraně“ a že po pár dalších provokacích může začít „mazec“. „Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat,“ napsal politik. Chaloupkův text podle ÚS nepochybně představoval vyjádření názoru, nicméně nesměřoval k dalším účastníkům parlamentní debaty ani nepřispíval k tvorbě politické vůle. Takzvaná indemnita se podle dnešního nálezu nevztahuje ani na soukromá jednání a projevy poslance. „Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud poslanec v průběhu schůze Poslanecké sněmovny poskytne rozhovor celostátní televizi, i kdyby to bylo přímo v sále, kde schůze probíhá, nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou, protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu parlamentu,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
-čtk-
