Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Po delším čase do mediálního diskurzu vrátilo téma poslanecké imunity, resp. indemnity. Ve výkladu beztrestnosti poslanců či senátorů za jejich výroky a projevy došlo k významnému posunu.

Ústavní soud v úterý uveřejnil svůj nález v případu bývalého poslance Otto Chaloupky, v němž soud konstatoval, že aby se na jednání poslance vztahovala imunita, musí být splněny tři podmínky. Detaily verdiktu rozebírala v rozhovoru pro server novinky.cz bývalá Ústavní soudkyně Eliška Wágnerová a reagoval na něj také vrchní státní zástupce Ivo Ištván pro server neovlivni.cz. Ústavní soud se totiž svým nálezem de facto postavil proti dřívějšímu rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze trafik pro bývalé poslance.

Napříč médii byla během čtvrtečního dne rozebírána kárná žaloba na soudce Petra Poláka, který umožnil ambulantní léčbu později nechvalně známé žďárské útočnice. Řada médií včetně např. České televize dala prostor slovům ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který označil postup soudce za velmi nedbalý. I když Nejvyšší správní soud žalobu zamítl, podle ministra bylo už samotné projednávání případu dostatečným trestem.

Počátkem týdne se média vracela k některým výrokům, které zazněly v nedělním vysílání pořadu Otázky Václava Moravce na ČT. Zatímco nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman deklaroval, že zvažuje podání kárné žaloby kvůli propuštění bývalého senátora Alexandra Nováka, o čemž referovaly deníky MF DNES a Právo, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se vyjádřil k dřívější reakci České advokátní komory na postup police a žalobců v případu kolem Martina Grubnera. „Málokterá profese – jako advokátská – vytváří ohromný prostor pro praní špinavých peněz,“ řekl Rychetský, jehož výrok však neušel samotným advokátům. „Nepochopil jsem, proč takovou slinu vyslal na svou stavovskou organizaci. Osobně jsem byl mimořádně pobouřen,“ reagoval právník Marek Nespala, jehož slova citovaly úterní Lidové noviny.

Jana Januše však v pondělním vydání Lidových novin zaujalo jiné téma, které bylo v diskusním pořadu zmíněno. Konkrétně šlo o potenciální dva kandidáty na ústavní soudce, které by měl v nejbližší době navrhnout prezident Miloš Zeman. Ač v pořadu zazněla jména soudců Nejvyššího správního soudu Michala Mazance a Zdeňka Kühna, podle informací listu patří mezi horké kandidáty bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, v jejíž prospěch hraje podle Januše skutečnost, že u Ústavního soudu zůstanou po odchodu Vlasty Formánkové pouze dvě ženy. Šanci dal Januš i prezidentce Soudcovské unie Daniele Zemanové a na druhý uvolněný post by podle něj mohl zamířit např. bývalý děkan právnické fakulty Aleš Gerloch či místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Hlavními závěry Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2014, která byla zveřejněna v předminulém týdnu, se na serveru iHNed.cz zabývala redaktorka měsíčníku Právní rádce Kateřina Hynčicová. Zatímco u trestního stíhání fyzických osob došlo k poklesu o zhruba dva tisíce případů, nárůst byl zaznamenán ve stíhání právnických osob. Ze zprávy dále Hynčicová vyzdvihla údaje o rychlé činnosti státních zástupců a nízkém počtu tzv. whistleblowerů, u nichž dokument upozorňuje na nedostatečnou právní ochranu.

Nejvyšší státní zastupitelství doporučilo ve svém stanovisku žalobcům, aby až do psychiatrického vyšetření a posouzení trestně nestíhalo osoby, u nichž existují pochybnosti o jejich duševním stavu. Opačný postup je podle stanoviska NSZ, kterým se v úterý zabýval deník Právo, „v rozporu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti.“ Nejvyšší státní zastupitelství stanovisko odůvodnilo snahou plně šetřit práva, která mají duševně nemocní.

Zajímavý rozhovor nejen o úrovni tuzemských právnických škol a jejich propojení s praxí přinesl v úterý deník E15 v příloze Právo & byznys. Na otázky spojené dále s vývojem na trhu fúzí a akvizic či porovnání britské a české právní úrovně odpovídali listu partneři pražské pobočky advokátní kanceláře CMS Tomáš Matějovský a Patrik Przyhoda. „Výuka je dnes stále vedena zásadně teoretickým směrem, a nikoli s důrazem na aplikaci práva v praxi,“ postěžoval si listu Matějovský. Przyhoda pak při srovnání právního prostředí ve Velké Británii a Česka uvedl, že „v České republice se zatím stále někdy setkáváme s určitým právním formalismem ze strany právníků i soudů, a to mnohdy za cenu potlačení spravedlnosti, logiky či smyslu právní normy. Něco takového je ve Velké Británii velmi neobvyklé.“

O tři nové advokáty se rozrostla kancelář bpv Braun Partners. Jejím vedoucím advokátem se stal Michal Hrabovský (fúze a akvizice), který dříve působil u Weil, Gotshal & Manges. Tým advokátů pak rozšířili Zuzana Štěpánková (bankovnictví a finance) a Martin Cír (obchodní právo). V pondělí o tom informoval server iHNed.cz.